adam/vim
1
0
Fork 0
Code Issues Packages Projects Releases Wiki Activity

updated for version 7.1a

Browse Source
This commit is contained in:
Bram Moolenaar
2007-05-05 17:54:07 +00:00
parent d5ab34bd5e
commit 9964e468c0
206 changed files with 20219 additions and 7404 deletions
Download Patch File Download Diff File Expand all files Collapse all files

812
runtime/tutor/tutor.cs Normal file
View File

@ -0,0 +1,812 @@
===============================================================================
= V <EFBFBD> t e j t e v t u t o r i a l u V I M - Verze 1.5 =
===============================================================================
Vim je velmi v<EFBFBD>konn<EFBFBD> editor, kter<EFBFBD> m<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>li<EFBFBD> mnoho p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> na to, aby
mohly b<EFBFBD>t v<EFBFBD>echny vysv<EFBFBD>tlen<EFBFBD> ve v<EFBFBD>uce jako tato. Tato v<EFBFBD>uka obsahuje
dostate<EFBFBD>n<EFBFBD> mno<EFBFBD>stv<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> na to, aby bylo mo<EFBFBD>n<EFBFBD> pou<EFBFBD><EFBFBD>vat Vim jako
v<EFBFBD>ce<EFBFBD><EFBFBD>elov<EFBFBD> editor.
P<EFBFBD>ibli<EFBFBD>n<EFBFBD> <EFBFBD>as pot<EFBFBD>ebn<EFBFBD> ke zvl<EFBFBD>dnut<EFBFBD> t<EFBFBD>to v<EFBFBD>uky je 25-30 minut, z<EFBFBD>le<EFBFBD><EFBFBD>
na tom, kolik <EFBFBD>asu str<EFBFBD>v<EFBFBD>te p<EFBFBD>ezku<EFBFBD>ov<EFBFBD>n<EFBFBD>m.
P<EFBFBD><EFBFBD>kazy v lekc<EFBFBD>ch upravuj<EFBFBD> text. Vytvo<EFBFBD> kopii tohoto souboru pro
procvi<EFBFBD>ov<EFBFBD>n<EFBFBD> (p<EFBFBD>i startu "vimtutor" je ji<EFBFBD> toto kopie).
Je d<EFBFBD>le<EFBFBD>it<EFBFBD> pamatovat, <EFBFBD>e tato v<EFBFBD>uka je vytvo<EFBFBD>ena pro v<EFBFBD>uku pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD>m.
To znamen<EFBFBD>, <EFBFBD>e je pot<EFBFBD>eba si p<EFBFBD><EFBFBD>kazy vyzkou<EFBFBD>et pro jejich spr<EFBFBD>vn<EFBFBD>
nau<EFBFBD>en<EFBFBD>. Pokud si jen <EFBFBD>te<EFBFBD> text, p<EFBFBD><EFBFBD>kazy zapomene<EFBFBD>!
Nyn<EFBFBD> se p<EFBFBD>esv<EFBFBD>d<EFBFBD>te, <EFBFBD>e Shift-Lock NEN<EFBFBD> stla<EFBFBD>en<EFBFBD> a n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t stiskn<EFBFBD>te
kl<EFBFBD>vesu j aby se kurzor posunul natolik, <EFBFBD>e lekce 1.1 zapln<EFBFBD> celou
obrazovku.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.1: POHYB KURZORU
** Pro pohyb kurzoru pou<EFBFBD><EFBFBD>vej kl<EFBFBD>vesy h,j,k,l jak je zn<EFBFBD>zorn<EFBFBD>no n<EFBFBD><EFBFBD>e. **
^
k Funkce: Kl<EFBFBD>vesa h je vlevo a vykon<EFBFBD> pohyb vlevo.
< h l > Kl<EFBFBD>vesa l je vpravo a vykon<EFBFBD> pohyb vpravo.
j Kl<EFBFBD>vesa j vypad<EFBFBD> na <EFBFBD>ipku dolu.
v
1. Pohybuj kurzorem po obrazovce dokud si na to nezvykne<EFBFBD>.
2. Dr<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesu pro pohyb dolu (j), dokud se jej<EFBFBD> funkce nezopakuje.
---> Te<EFBFBD> v<EFBFBD><EFBFBD> jak se p<EFBFBD>esunout na n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD> lekci.
3. Pou<EFBFBD>it<EFBFBD>m kl<EFBFBD>vesy dolu p<EFBFBD>ejdi na lekci 1.2.
Pozn<EFBFBD>mka: Pokud si n<EFBFBD>kdy nejsi jist n<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD>m, co jsi napsal, stla<EFBFBD> <ESC> pro
p<EFBFBD>echod do Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du. Pot<EFBFBD> p<EFBFBD>epi<EFBFBD> po<EFBFBD>adovan<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.
Pozn<EFBFBD>mka: Kurzorov<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesy tak<EFBFBD> funguj<EFBFBD>, av<EFBFBD>ak pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> hjkl je rychlej<EFBFBD><EFBFBD>
jakmile si na n<EFBFBD>j zvykne<EFBFBD>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.2: SPU<EFBFBD>T<EFBFBD>N<EFBFBD> A UKON<EFBFBD>EN<EFBFBD> VIM
!! POZN<EFBFBD>MKA: P<EFBFBD>ed vykon<EFBFBD>n<EFBFBD>m t<EFBFBD>chto krok<EFBFBD> si p<EFBFBD>e<EFBFBD>ti celou lekci!!
1. Stla<EFBFBD> <ESC> (pro uji<EFBFBD>t<EFBFBD>n<EFBFBD>, <EFBFBD>e se nach<EFBFBD>z<EFBFBD><EFBFBD> v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du).
2. Napi<EFBFBD>: :q! <ENTER>.
---> T<EFBFBD>mto ukon<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD> editor BEZ ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> zm<EFBFBD>n, kter<EFBFBD> si vykonal.
Pokud chce<EFBFBD> ulo<EFBFBD>it zm<EFBFBD>ny a ukon<EFBFBD>it editor napi<EFBFBD>:
:wq <ENTER>
3. A<EFBFBD> se dostane<EFBFBD> na p<EFBFBD><EFBFBD>kazov<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek, napi<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz, kter<EFBFBD>m se dostane<EFBFBD> zp<EFBFBD>t
do t<EFBFBD>to v<EFBFBD>uky. To m<EFBFBD><EFBFBD>e b<EFBFBD>t: vimtutor <ENTER>
B<EFBFBD><EFBFBD>n<EFBFBD> se pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>: vim tutor <ENTER>
---> 'vim' znamen<EFBFBD> spu<EFBFBD>t<EFBFBD>n<EFBFBD> editoru, 'tutor' je soubor k editaci.
4. Pokud si tyto kroky spolehliv<EFBFBD> pamatuje<EFBFBD>, vykonej kroky 1 a<EFBFBD> 3, <EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD>
ukon<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD> a znovu spust<EFBFBD><EFBFBD> editor. Potom p<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor dolu na lekci 1.3.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.3: <EFBFBD>PRAVA TEXTU - MAZ<EFBFBD>N<EFBFBD>
** Stisknut<EFBFBD>m kl<EFBFBD>vesy x v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du sma<EFBFBD>e<EFBFBD> znak na m<EFBFBD>st<EFBFBD> kurzoru. **
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
2. K odstran<EFBFBD>n<EFBFBD> chyb p<EFBFBD>ejdi kurzorem na znak, kter<EFBFBD> chce<EFBFBD> smazat.
3. Stla<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesu x k odstran<EFBFBD>n<EFBFBD> necht<EFBFBD>n<EFBFBD>ch znak<EFBFBD>.
4. Opakuj kroky 2 a<EFBFBD> 4 dokud nen<EFBFBD> v<EFBFBD>ta spr<EFBFBD>vn<EFBFBD>.
---> Kr<EFBFBD><EFBFBD>va sko<EFBFBD><EFBFBD>illa p<EFBFBD>ess m<EFBFBD>ss<EFBFBD>c.
5. Pokud je v<EFBFBD>ta spr<EFBFBD>vn<EFBFBD>, p<EFBFBD>ejdi na lekci 1.4.
POZN<EFBFBD>MKA: Nesna<EFBFBD> se pouze zapamatovat p<EFBFBD>edv<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy, u<EFBFBD> se je pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD>m.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.4: <EFBFBD>PRAVA TEXTU - VKL<EFBFBD>D<EFBFBD>N<EFBFBD>
** Stla<EFBFBD>en<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesy i v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du umo<EFBFBD><EFBFBD>uje vkl<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD> textu. **
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
2. Pro upraven<EFBFBD> prvn<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku do podoby <EFBFBD><EFBFBD>dku druh<EFBFBD>ho, p<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na
prvn<EFBFBD> znak za m<EFBFBD>sto, kde m<EFBFBD> b<EFBFBD>t text vlo<EFBFBD>en<EFBFBD>.
3. Stla<EFBFBD> i a napi<EFBFBD> pot<EFBFBD>ebn<EFBFBD> dodatek.
4. Po opraven<EFBFBD> ka<EFBFBD>d<EFBFBD> chyby stla<EFBFBD> <ESC> pro n<EFBFBD>vrat do Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du.
Opakuj kroky 2 a<EFBFBD> 4 dokud nen<EFBFBD> v<EFBFBD>ta spr<EFBFBD>vn<EFBFBD>.
---> N<EFBFBD>jak<EFBFBD> txt na t<EFBFBD>to .
---> N<EFBFBD>jak<EFBFBD> text chyb<EFBFBD> na t<EFBFBD>to <EFBFBD><EFBFBD>dce.
5. Pokud ji<EFBFBD> ovl<EFBFBD>d<EFBFBD><EFBFBD> vkl<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD> textu, p<EFBFBD>ejdi na n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD> shrnut<EFBFBD>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUT<EFBFBD> LEKCE 1
1. Kurzorem se pohybuje pomoc<EFBFBD> <EFBFBD>ipek nebo kl<EFBFBD>vesami hjkl.
h (vlevo) j (dolu) k (nahoru) l (vpravo)
2. Pro spu<EFBFBD>t<EFBFBD>n<EFBFBD> Vimu (z p<EFBFBD><EFBFBD>kazov<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku) napi<EFBFBD>: vim SOUBOR <ENTER>
3. Pro ukon<EFBFBD>en<EFBFBD> Vimu napi<EFBFBD>: <ESC> :q! <ENTER> bez ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> zm<EFBFBD>n.
anebo: <ESC> :wq <ENTER> pro ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> zm<EFBFBD>n.
4. Pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> znaku pod kurzorem napi<EFBFBD> v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du: x
5. Pro vkl<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD> textu od m<EFBFBD>sta kurzoru napi<EFBFBD> v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du:
i vkl<EFBFBD>dan<EFBFBD> text <ESC>
POZN<EFBFBD>MKA: Stla<EFBFBD>en<EFBFBD> <ESC> t<EFBFBD> p<EFBFBD>em<EFBFBD>st<EFBFBD> do Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du nebo zru<EFBFBD><EFBFBD> necht<EFBFBD>n<EFBFBD>
a <EFBFBD><EFBFBD>ste<EFBFBD>n<EFBFBD> dokon<EFBFBD>en<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.
Nyn<EFBFBD> pokra<EFBFBD>uj Lekc<EFBFBD> 2.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.1: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZY MAZ<EFBFBD>N<EFBFBD>
** P<EFBFBD><EFBFBD>kaz dw sma<EFBFBD>e znaky do konce slova. **
1. Stla<EFBFBD> <ESC> k ubezpe<EFBFBD>en<EFBFBD>, <EFBFBD>e jsi v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du.
2. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
3. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na za<EFBFBD><EFBFBD>tek slova, kter<EFBFBD> je pot<EFBFBD>eba smazat.
4. Napi<EFBFBD> dw , aby slovo zmizelo.
POZN<EFBFBD>MKA: P<EFBFBD>smena dw se zobraz<EFBFBD> na posledn<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku obrazovky jakmile je
nap<EFBFBD><EFBFBD>e<EFBFBD>. Kdy<EFBFBD> nap<EFBFBD><EFBFBD>e<EFBFBD> n<EFBFBD>co <EFBFBD>patn<EFBFBD>, stla<EFBFBD> <ESC> a za<EFBFBD>ni znova.
---> Jsou tu n<EFBFBD>jak<EFBFBD> slova z<EFBFBD>bava, kter<EFBFBD> nepat<EFBFBD><EFBFBD> list do t<EFBFBD>to v<EFBFBD>ty.
5. Opakuj kroky 3 a<EFBFBD> 4 dokud nen<EFBFBD> v<EFBFBD>ta spr<EFBFBD>vn<EFBFBD> a p<EFBFBD>ejdi na lekci 2.2.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.2: V<EFBFBD>CE P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ<EFBFBD> MAZ<EFBFBD>N<EFBFBD>
** Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu d$ sma<EFBFBD>e v<EFBFBD>e a<EFBFBD> do konce <EFBFBD><EFBFBD>dky. **
1. Stla<EFBFBD> <ESC> k ubezpe<EFBFBD>en<EFBFBD>, <EFBFBD>e jsi v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du.
2. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
3. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na konec spr<EFBFBD>vn<EFBFBD> v<EFBFBD>ty (ZA prvn<EFBFBD> te<EFBFBD>ku).
4. Napi<EFBFBD> d$ ,aby jsi smazal znaky a<EFBFBD> do konce <EFBFBD><EFBFBD>dku.
---> N<EFBFBD>kdo napsal konec t<EFBFBD>to v<EFBFBD>ty dvakr<EFBFBD>t. konec t<EFBFBD>to v<EFBFBD>ty dvakr<EFBFBD>t.
5. P<EFBFBD>ejdi na lekci 2.3 pro pochopen<EFBFBD> toho, co se stalo.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.3: ROZ<EFBFBD>I<EFBFBD>OVAC<EFBFBD> P<EFBFBD><EFBFBD>KAZY A OBJEKTY
Form<EFBFBD>t mazac<EFBFBD>ho p<EFBFBD><EFBFBD>kazu d je n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD>:
[<5B><>slo] d objekt NEBO d [<EFBFBD><EFBFBD>slo] objekt
Kde:
<EFBFBD><EFBFBD>slo - ud<EFBFBD>v<EFBFBD> kolikr<EFBFBD>t se p<EFBFBD><EFBFBD>kaz vykon<EFBFBD> (voliteln<EFBFBD>, v<EFBFBD>choz<EFBFBD>=1).
d - je p<EFBFBD><EFBFBD>kaz maz<EFBFBD>n<EFBFBD>.
objekt - ud<EFBFBD>v<EFBFBD> na <EFBFBD>em se p<EFBFBD><EFBFBD>kaz vykon<EFBFBD>v<EFBFBD> (vypsan<EFBFBD> n<EFBFBD><EFBFBD>e).
Kr<EFBFBD>tk<EFBFBD> v<EFBFBD>pis objekt<EFBFBD>:
w - od kurzoru do konce slova, v<EFBFBD>etn<EFBFBD> mezer.
e - od kurzoru do konce slova, BEZ mezer.
$ - od kurzoru do konce <EFBFBD><EFBFBD>dku.
POZN<EFBFBD>MKA: Stla<EFBFBD>en<EFBFBD>m kl<EFBFBD>vesy objektu v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du se kurzor p<EFBFBD>esune na
m<EFBFBD>sto up<EFBFBD>esn<EFBFBD>n<EFBFBD> ve v<EFBFBD>pisu objekt<EFBFBD>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.4: V<EFBFBD>JIMKA Z 'P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ-OBJEKT'
** Naps<EFBFBD>n<EFBFBD>m dd sma<EFBFBD>e<EFBFBD> cel<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek. **
Vzhledem k <EFBFBD>astosti maz<EFBFBD>n<EFBFBD> cel<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku se auto<EFBFBD>i Vimu rozhodli, <EFBFBD>e bude
jednodu<EFBFBD><EFBFBD> napsat prost<EFBFBD> dv<EFBFBD> d k smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> cel<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku.
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na druh<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek spodn<EFBFBD>ho textu.
2. Napi<EFBFBD> dd pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dku.
3. P<EFBFBD>ejdi na <EFBFBD>tvrt<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek.
4. Napi<EFBFBD> 2dd (vzpome<EFBFBD> si <EFBFBD><EFBFBD>slo-p<EFBFBD><EFBFBD>kaz-objekt) pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> dvou <EFBFBD><EFBFBD>dk<EFBFBD>.
1) R<EFBFBD><EFBFBD>e jsou <EFBFBD>erven<EFBFBD>,
2) Bl<EFBFBD>to je z<EFBFBD>bavn<EFBFBD>,
3) Fialky jsou modr<EFBFBD>,
4) M<EFBFBD>m auto,
5) Hodinky ukazuj<EFBFBD> <EFBFBD>as,
6) Cukr je sladk<EFBFBD>,
7) A to jsi i ty.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.5: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ UNDO
** Stla<EFBFBD> u pro vr<EFBFBD>cen<EFBFBD> posledn<EFBFBD>ho p<EFBFBD><EFBFBD>kazu, U pro celou <EFBFBD><EFBFBD>dku. **
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> ---> a p<EFBFBD>em<EFBFBD>sti ho na prvn<EFBFBD> chybu.
2. Napi<EFBFBD> x pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> prvn<EFBFBD>ho necht<EFBFBD>n<EFBFBD>ho znaku.
3. Te<EFBFBD> napi<EFBFBD> u <EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD> vr<EFBFBD>t<EFBFBD><EFBFBD> zp<EFBFBD>t posledn<EFBFBD> vykonan<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.
4. Nyn<EFBFBD> oprav v<EFBFBD>echny chyby na <EFBFBD><EFBFBD>dku pomoc<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu x .
5. Napi<EFBFBD> velk<EFBFBD> U <EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD> vr<EFBFBD>t<EFBFBD><EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek do p<EFBFBD>vodn<EFBFBD>ho stavu.
6. Te<EFBFBD> napi<EFBFBD> u n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t, <EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD> vr<EFBFBD>t<EFBFBD><EFBFBD> zp<EFBFBD>t p<EFBFBD><EFBFBD>kaz U .
7. Stla<EFBFBD> CTRL-R (kl<EFBFBD>vesu CTRL dr<EFBFBD> stla<EFBFBD>enou a stiskni R) n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t,
<EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD> vr<EFBFBD>t<EFBFBD><EFBFBD> zp<EFBFBD>t p<EFBFBD>edt<EFBFBD>m vr<EFBFBD>cen<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy (redo).
---> Opprav chybby nna toomto <EFBFBD><EFBFBD>dku a nahra<EFBFBD> je pommoc<EFBFBD> undo.
8. Toto jsou velmi u<EFBFBD>ite<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy. Nyn<EFBFBD> p<EFBFBD>ejdi na souhrn Lekce 2.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUT<EFBFBD> LEKCE 2
1. Pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> znak<EFBFBD> od kurzoru do konce slova napi<EFBFBD>: dw
2. Pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> znak<EFBFBD> od kurzoru do konce <EFBFBD><EFBFBD>dku napi<EFBFBD>: d$
3. Pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> cel<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku napi<EFBFBD>: dd
4. Form<EFBFBD>t p<EFBFBD><EFBFBD>kazu v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du je:
[<5B><>slo] p<EFBFBD><EFBFBD>kaz objekt NEBO p<EFBFBD><EFBFBD>kaz [<EFBFBD><EFBFBD>slo] objekt
kde:
<EFBFBD><EFBFBD>slo - ud<EFBFBD>v<EFBFBD> po<EFBFBD>et opakov<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu
p<EFBFBD><EFBFBD>kaz - ud<EFBFBD>v<EFBFBD> co je t<EFBFBD>eba vykonat, nap<EFBFBD><EFBFBD>klad d ma<EFBFBD>e
objekt - ud<EFBFBD>v<EFBFBD> rozsah p<EFBFBD><EFBFBD>kazu, nap<EFBFBD><EFBFBD>klad w (slovo),
$ (do konce <EFBFBD><EFBFBD>dku), atd.
5. Pro vr<EFBFBD>cen<EFBFBD> p<EFBFBD>ede<EFBFBD>l<EFBFBD> <EFBFBD>innosti, napi<EFBFBD>: u (mal<EFBFBD> u)
Pro vr<EFBFBD>cen<EFBFBD> v<EFBFBD>ech <EFBFBD>prav na <EFBFBD><EFBFBD>dku napi<EFBFBD>: U (velk<EFBFBD> U)
Pro vr<EFBFBD>cen<EFBFBD> vr<EFBFBD>cen<EFBFBD>ch <EFBFBD>prav (redo) napi<EFBFBD>: CTRL-R
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.1: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ VLO<EFBFBD>IT
** P<EFBFBD><EFBFBD>ka p vlo<EFBFBD><EFBFBD> posledn<EFBFBD> vymazan<EFBFBD> text za kurzor. **
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na posledn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek textu.
2. Napi<EFBFBD> dd pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dku a jeho ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> do bufferu.
3. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor VݩE tam, kam smazan<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek pat<EFBFBD><EFBFBD>.
4. V Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du napi<EFBFBD> p pro op<EFBFBD>tn<EFBFBD> vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dku.
5. Opakuj kroky 2 a<EFBFBD> 4 dokud <EFBFBD><EFBFBD>dky nebudou ve spr<EFBFBD>vn<EFBFBD>m po<EFBFBD>ad<EFBFBD>.
d) Tak<EFBFBD> se dok<EFBFBD><EFBFBD>e<EFBFBD> vzd<EFBFBD>l<EFBFBD>vat?
b) Fialky jsou modr<EFBFBD>,
c) Inteligence se u<EFBFBD><EFBFBD>,
a) R<EFBFBD><EFBFBD>e jsou <EFBFBD>erven<EFBFBD>,
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.2: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ NAHRAZEN<EFBFBD>
** Naps<EFBFBD>n<EFBFBD>m r a znaku se nahrad<EFBFBD> znak pod kurzorem. **
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
2. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na za<EFBFBD><EFBFBD>tek prvn<EFBFBD> chyby.
3. Napi<EFBFBD> r a potom znak, kter<EFBFBD> nahrad<EFBFBD> chybu.
4. Opakuj kroky 2 a<EFBFBD> 3 dokud nen<EFBFBD> prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dka spr<EFBFBD>vn<EFBFBD>.
---> Kdi<EFBFBD> byl pz<EFBFBD>n tento <EFBFBD><EFBFBD>deg, n<EFBFBD>kdu stla<EFBFBD>il <EFBFBD>paqn<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesy!
---> Kdy<EFBFBD> byl ps<EFBFBD>n tento <EFBFBD><EFBFBD>dek, n<EFBFBD>kdo stla<EFBFBD><EFBFBD>l <EFBFBD>patn<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesy!
5. Nyn<EFBFBD> p<EFBFBD>ejdi na Lekci 3.2.
POZN<EFBFBD>MKA: Zapamatuj si, <EFBFBD>e by ses m<EFBFBD>l u<EFBFBD>it pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD>m, ne zapamatov<EFBFBD>n<EFBFBD>m.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.3: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ <EFBFBD>PRAVY
** Pokud chce<EFBFBD> zm<EFBFBD>nit <EFBFBD><EFBFBD>st nebo cel<EFBFBD> slovo, napi<EFBFBD> cw . **
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
2. Um<EFBFBD>sti kurzor na p<EFBFBD>smeno i v slov<EFBFBD> <EFBFBD>i<EFBFBD>ok.
3. Napi<EFBFBD> cw a oprav slovo (v tomto p<EFBFBD><EFBFBD>pad<EFBFBD> napi<EFBFBD> '<EFBFBD>dek'.)
4. Stla<EFBFBD> <ESC> a p<EFBFBD>ejdi na dal<EFBFBD><EFBFBD> chybu (prvn<EFBFBD> znak, kter<EFBFBD> t<EFBFBD>eba zm<EFBFBD>nit.)
5. Opakuj kroky 3 a<EFBFBD> 4 dokud nen<EFBFBD> prvn<EFBFBD> v<EFBFBD>ta stejn<EFBFBD> jako ta druh<EFBFBD>.
---> Tento <EFBFBD>i<EFBFBD>ok m<EFBFBD> n<EFBFBD>kolik skic, kter<EFBFBD> psadoinsa zm<EFBFBD>nit pasdgf p<EFBFBD><EFBFBD>kazu.
---> Tento <EFBFBD><EFBFBD>dek m<EFBFBD> n<EFBFBD>kolik slov, kter<EFBFBD> pot<EFBFBD>ebuj<EFBFBD> zm<EFBFBD>nit pomoc<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu.
V<EFBFBD>imni si, <EFBFBD>e cw nejen nahrazuje slovo, ale tak<EFBFBD> p<EFBFBD>em<EFBFBD>st<EFBFBD> do vkl<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.4: V<EFBFBD>CE ZM<EFBFBD>N POU<EFBFBD>IT<EFBFBD>M c
** P<EFBFBD><EFBFBD>kaz pro <EFBFBD>pravu se dru<EFBFBD><EFBFBD> se stejn<EFBFBD>mi objekty jako ten pro maz<EFBFBD>n<EFBFBD>. **
1. P<EFBFBD><EFBFBD>kaz pro <EFBFBD>pravu pracuje stejn<EFBFBD> jako pro maz<EFBFBD>n<EFBFBD>. Form<EFBFBD>t je:
[<5B><>slo] c objekt NEBO c [<EFBFBD><EFBFBD>slo] objekt
2. Objekty jsou tak<EFBFBD> shodn<EFBFBD>, jako nap<EFBFBD>.: w (slovo), $ (konec <EFBFBD><EFBFBD>dku), atd.
3. P<EFBFBD>ejdi n<EFBFBD><EFBFBD>e na prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
4. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na prvn<EFBFBD> rozd<EFBFBD>l.
5. Napi<EFBFBD> c$ pro upraven<EFBFBD> zbytku <EFBFBD><EFBFBD>dku podle toho druh<EFBFBD>ho a stla<EFBFBD> <ESC>.
---> Konec tohoto <EFBFBD><EFBFBD>dku pot<EFBFBD>ebuje pomoc, aby byl jako ten druh<EFBFBD>.
---> Konec tohoto <EFBFBD><EFBFBD>dku pot<EFBFBD>ebuje opravit pou<EFBFBD>it<EFBFBD>m p<EFBFBD><EFBFBD>kazu c$ .
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUT<EFBFBD> LEKCE 3
1. Pro vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> textu, kter<EFBFBD> byl smaz<EFBFBD>n, napi<EFBFBD> p . To vlo<EFBFBD><EFBFBD> smazan<EFBFBD> text
ZA kurzor (pokud byl <EFBFBD><EFBFBD>dek smazan<EFBFBD>, p<EFBFBD>ejde na <EFBFBD><EFBFBD>dek pod kurzorem).
2. Pro nahrazen<EFBFBD> znaku pod kurzorem, napi<EFBFBD> r a potom znak, kter<EFBFBD>m
chce<EFBFBD> p<EFBFBD>vodn<EFBFBD> znak nahradit.
3. P<EFBFBD><EFBFBD>kaz na upravov<EFBFBD>n<EFBFBD> umo<EFBFBD><EFBFBD>uje zm<EFBFBD>nit specifikovan<EFBFBD> objekt od kurzoru
do konce objektu. Nap<EFBFBD><EFBFBD>klad: Napi<EFBFBD> cw ,<EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD> zm<EFBFBD>n<EFBFBD><EFBFBD> text od pozice
kurzoru do konce slova, c$ zm<EFBFBD>n<EFBFBD> text do konce <EFBFBD><EFBFBD>dku.
4. Form<EFBFBD>t pro nahrazov<EFBFBD>n<EFBFBD> je:
[<5B><>slo] c objekt NEBO c [<EFBFBD><EFBFBD>slo] objekt
Nyn<EFBFBD> p<EFBFBD>ejdi na n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD> lekci.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.1: POZICE A STATUS SOUBORU
** Stla<EFBFBD> CTRL-g pro zobrazen<EFBFBD> sv<EFBFBD> pozice v souboru a statusu souboru.
Stla<EFBFBD> SHIFT-G pro p<EFBFBD>echod na <EFBFBD><EFBFBD>dek v souboru. **
Pozn<EFBFBD>mka: P<EFBFBD>e<EFBFBD>ti si celou lekci ne<EFBFBD> za<EFBFBD>ne<EFBFBD> vykon<EFBFBD>vat kroky!!
1. Dr<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesu Ctrl stla<EFBFBD>enou a stiskni g . Vespod obrazovky se zobraz<EFBFBD>
stavov<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek s n<EFBFBD>zvem souboru a <EFBFBD><EFBFBD>dkou na kter<EFBFBD> se nach<EFBFBD>z<EFBFBD><EFBFBD>. Zapamatuj
si <EFBFBD><EFBFBD>slo <EFBFBD><EFBFBD>dku pro krok 3.
2. Stla<EFBFBD> shift-G pro p<EFBFBD>esun na konec souboru.
3. Napi<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>slo <EFBFBD><EFBFBD>dku na kter<EFBFBD>m si se nach<EFBFBD>zel a stla<EFBFBD> shift-G. To t<EFBFBD>
vr<EFBFBD>t<EFBFBD> na <EFBFBD><EFBFBD>dek, na kter<EFBFBD>m jsi d<EFBFBD><EFBFBD>ve stiskl Ctrl-g.
(Kdy<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>e<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>sla, tak se NEZOBRAZUJ<EFBFBD> na obrazovce.)
4. Pokud se c<EFBFBD>t<EFBFBD><EFBFBD> schopn<EFBFBD> vykonat tyto kroky, vykonej je.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.2: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ VYHLED<EFBFBD>V<EFBFBD>N<EFBFBD>
** Napi<EFBFBD> / n<EFBFBD>sledovan<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zcem pro vyhled<EFBFBD>n<EFBFBD> onoho <EFBFBD>et<EFBFBD>zce. **
1. Stiskni / v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du. V<EFBFBD>imni si, <EFBFBD>e tento znak se spolu s
kurzorem zobraz<EFBFBD> v doln<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>sti obrazovky jako p<EFBFBD><EFBFBD>kaz : .
2. Nyn<EFBFBD> napi<EFBFBD> 'chhybba' <ENTER>. To je slovo, kter<EFBFBD> chce<EFBFBD> vyhledat.
3. Pro vyhled<EFBFBD>n<EFBFBD> dal<EFBFBD><EFBFBD>ho v<EFBFBD>sledku stejn<EFBFBD>ho <EFBFBD>et<EFBFBD>zce, jednodu<EFBFBD>e stla<EFBFBD> n .
Pro vyhled<EFBFBD>n<EFBFBD> dal<EFBFBD><EFBFBD>ho v<EFBFBD>sledku stejn<EFBFBD>ho <EFBFBD>et<EFBFBD>zce opa<EFBFBD>n<EFBFBD>m sm<EFBFBD>rem, stiskni
Shift-N.
4. Pokud chce<EFBFBD> vyhledat <EFBFBD>et<EFBFBD>zec v opa<EFBFBD>n<EFBFBD>m sm<EFBFBD>ru, pou<EFBFBD>ij p<EFBFBD><EFBFBD>kaz ? m<EFBFBD>sto
p<EFBFBD><EFBFBD>kazu / .
---> "chhybba" nen<EFBFBD> zp<EFBFBD>sob, jak hl<EFBFBD>skovat chyba; chhybba je chyba.
Pozn<EFBFBD>mka: Kdy<EFBFBD> vyhled<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> dos<EFBFBD>hne konce souboru, bude pokra<EFBFBD>ovat na jeho
za<EFBFBD><EFBFBD>tku.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.3: VYHLED<EFBFBD>V<EFBFBD>N<EFBFBD> P<EFBFBD>ROV<EFBFBD> Z<EFBFBD>VORKY
** Napi<EFBFBD> % pro nalezen<EFBFBD> p<EFBFBD>rov<EFBFBD> ),], nebo } . **
1. P<EFBFBD>em<EFBFBD>sti kurzor na kteroukoli (, [, nebo { v <EFBFBD><EFBFBD>dku ozna<EFBFBD>en<EFBFBD>m --->.
2. Nyn<EFBFBD> napi<EFBFBD> znak % .
3. Kurzor se p<EFBFBD>em<EFBFBD>st<EFBFBD> na odpov<EFBFBD>daj<EFBFBD>c<EFBFBD> z<EFBFBD>vorku.
4. Stla<EFBFBD> % pro p<EFBFBD>esun kurzoru zp<EFBFBD>t na otv<EFBFBD>raj<EFBFBD>c<EFBFBD> z<EFBFBD>vorku.
---> Toto ( je testovac<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek ('s, ['s ] a {'s } v n<EFBFBD>m. ))
Pozn<EFBFBD>mka: Toto je velmi u<EFBFBD>ite<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD> lad<EFBFBD>n<EFBFBD> programu s chyb<EFBFBD>j<EFBFBD>c<EFBFBD>mi
uzav<EFBFBD>rac<EFBFBD>mi z<EFBFBD>vorkami.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.4: ZP<EFBFBD>SOB JAK ZM<EFBFBD>NIT CHYBY
** Napi<EFBFBD> :s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/g pro nahrazen<EFBFBD> slova 'nov<EFBFBD>' za 'star<EFBFBD>'. **
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
2. Napi<EFBFBD> :s/dobr<EFBFBD><EFBFBD>/dobr<EFBFBD> <ENTER> . V<EFBFBD>imni si, <EFBFBD>e tento p<EFBFBD><EFBFBD>kaz zm<EFBFBD>n<EFBFBD> pouze
prvn<EFBFBD> v<EFBFBD>skyt v <EFBFBD><EFBFBD>dku.
3. Nyn<EFBFBD> napi<EFBFBD> :s/dobr<EFBFBD><EFBFBD>/dobr<EFBFBD>/g co<EFBFBD> znamen<EFBFBD> celkov<EFBFBD> nahrazen<EFBFBD> v <EFBFBD><EFBFBD>dku.
Toto nahrad<EFBFBD> v<EFBFBD>echny v<EFBFBD>skyty v <EFBFBD><EFBFBD>dku.
---> dobr<EFBFBD><EFBFBD> suroviny a dobr<EFBFBD><EFBFBD> n<EFBFBD><EFBFBD>in<EFBFBD> jsou z<EFBFBD>kladem dobr<EFBFBD><EFBFBD> kuchyn<EFBFBD>.
4. Pro zm<EFBFBD>nu v<EFBFBD>ech v<EFBFBD>skyt<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zce mezi dv<EFBFBD>ma <EFBFBD><EFBFBD>dky,
Napi<EFBFBD> :#,#s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/g kde #,# jsou <EFBFBD><EFBFBD>sla on<EFBFBD>ch <EFBFBD><EFBFBD>dek.
Napi<EFBFBD> :%s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/g pro zm<EFBFBD>nu v<EFBFBD>ech v<EFBFBD>skyt<EFBFBD> v cel<EFBFBD>m souboru.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUT<EFBFBD> LEKCE 4
1. Ctrl-g vyp<EFBFBD><EFBFBD>e tvou pozici v souboru a status souboru.
Shift-G t<EFBFBD> p<EFBFBD>em<EFBFBD>st<EFBFBD> na konec souboru. <EFBFBD><EFBFBD>slo n<EFBFBD>sledovan<EFBFBD>
Shift-G t<EFBFBD> p<EFBFBD>esune na dan<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>slo <EFBFBD><EFBFBD>dku.
2. Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> / n<EFBFBD>sledovan<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zcem vyhled<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zec sm<EFBFBD>rem DOP<EFBFBD>EDU.
Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> ? n<EFBFBD>sledovan<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zcem vyhled<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zec sm<EFBFBD>rem DOZADU.
Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> n po vyhled<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> najde n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD> v<EFBFBD>skyt <EFBFBD>et<EFBFBD>zce ve stejn<EFBFBD>m
sm<EFBFBD>ru, Shift-N ve sm<EFBFBD>ru opa<EFBFBD>n<EFBFBD>m.
3. Stisknut<EFBFBD> % kdy<EFBFBD> je kurzor na (,),[,],{, nebo } najde odpov<EFBFBD>daj<EFBFBD>c<EFBFBD>
p<EFBFBD>rovou z<EFBFBD>vorku.
4. Pro nahrazen<EFBFBD> nov<EFBFBD>ho za prvn<EFBFBD> star<EFBFBD> v <EFBFBD><EFBFBD>dku napi<EFBFBD> :s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>
Pro nahrazen<EFBFBD> nov<EFBFBD>ho za v<EFBFBD>echny star<EFBFBD> v <EFBFBD><EFBFBD>dku napi<EFBFBD> :s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/g
Pro nahrazen<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zc<EFBFBD> mezi dv<EFBFBD>mi <EFBFBD><EFBFBD>dkami # napi<EFBFBD> :#,#s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/g
Pro nahrazen<EFBFBD> v<EFBFBD>ech v<EFBFBD>skyt<EFBFBD> v souboru napi<EFBFBD> :%s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/g
Pro potvrzen<EFBFBD> ka<EFBFBD>d<EFBFBD>ho nahrazen<EFBFBD> p<EFBFBD>idej 'c' :%s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/gc
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.1: JAK VYKONAT VN<EFBFBD>J<EFBFBD><EFBFBD> P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ
** Napi<EFBFBD> :! n<EFBFBD>sledovan<EFBFBD> vn<EFBFBD>j<EFBFBD><EFBFBD>m p<EFBFBD><EFBFBD>kazem pro spu<EFBFBD>t<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu. **
1. Napi<EFBFBD> obvykl<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz : , kter<EFBFBD> um<EFBFBD>st<EFBFBD> kurzor na spodek obrazovky
To umo<EFBFBD>n<EFBFBD> napsat p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.
2. Nyn<EFBFBD> stiskni ! (vyk<EFBFBD>i<EFBFBD>n<EFBFBD>k). To umo<EFBFBD>n<EFBFBD> vykonat jak<EFBFBD>koliv vn<EFBFBD>j<EFBFBD><EFBFBD>
p<EFBFBD><EFBFBD>kaz z p<EFBFBD><EFBFBD>kazov<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku.
3. Nap<EFBFBD><EFBFBD>klad napi<EFBFBD> ls za ! a stiskni <ENTER>. Tento p<EFBFBD><EFBFBD>kaz zobraz<EFBFBD>
obsah tv<EFBFBD>ho adres<EFBFBD><EFBFBD>e jako v p<EFBFBD><EFBFBD>kazov<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku.
Vyzkou<EFBFBD>ej :!dir pokud ls nefunguje.
Pozn<EFBFBD>mka: Takto je mo<EFBFBD>n<EFBFBD> vykonat jak<EFBFBD>koliv p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.
Pozn<EFBFBD>mka: V<EFBFBD>echny p<EFBFBD><EFBFBD>kazy : mus<EFBFBD> b<EFBFBD>t dokon<EFBFBD>en<EFBFBD> stisknut<EFBFBD>m <ENTER>
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.2: V<EFBFBD>CE O UKL<EFBFBD>D<EFBFBD>N<EFBFBD> SOUBOR<EFBFBD>
** Pro ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> zm<EFBFBD>n v souboru napi<EFBFBD> :w SOUBOR. **
1. Napi<EFBFBD> :!dir nebo :!ls pro v<EFBFBD>pis aktu<EFBFBD>ln<EFBFBD>ho adres<EFBFBD><EFBFBD>e.
U<EFBFBD> v<EFBFBD><EFBFBD>, <EFBFBD>e za t<EFBFBD>mto mus<EFBFBD><EFBFBD> stisknout <ENTER>.
2. Vyber si n<EFBFBD>zev souboru, kter<EFBFBD> je<EFBFBD>t<EFBFBD> neexistuje, nap<EFBFBD><EFBFBD>klad TEST.
3. Nyn<EFBFBD> napi<EFBFBD>: :w TEST (kde TEST je vybran<EFBFBD> n<EFBFBD>zev souboru.)
4. To ulo<EFBFBD><EFBFBD> cel<EFBFBD> soubor (V<EFBFBD>uka Vimu) pod n<EFBFBD>zvem TEST.
Pro ov<EFBFBD><EFBFBD>en<EFBFBD> napi<EFBFBD> znovu :!dir , <EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD> zobraz<EFBFBD><EFBFBD> obsah adres<EFBFBD><EFBFBD>e.
Pozn<EFBFBD>mka: Jakmile ukon<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD> Vim a znovu ho spust<EFBFBD><EFBFBD> s n<EFBFBD>zvem souboru TEST,
soubor bude p<EFBFBD>esn<EFBFBD> kopie v<EFBFBD>uky, kdy<EFBFBD> si ji ukl<EFBFBD>dal.
5. Nyn<EFBFBD> odstra<EFBFBD> soubor naps<EFBFBD>n<EFBFBD>m (MS-DOS): :!del TEST
nebo (Unix): :!rm TEST
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.3: V<EFBFBD>B<EFBFBD>ROV<EFBFBD> P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ ULO<EFBFBD>EN<EFBFBD>
** Pro ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>sti souboru napi<EFBFBD> :#,# w SOUBOR **
1. Je<EFBFBD>t<EFBFBD> jednou napi<EFBFBD> :!dir nebo :!ls pro v<EFBFBD>pis aktu<EFBFBD>ln<EFBFBD>ho adres<EFBFBD><EFBFBD>e
a vyber vhodn<EFBFBD> n<EFBFBD>zev souboru jako nap<EFBFBD>. TEST.
2. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na vrch t<EFBFBD>to str<EFBFBD>nky a stiskni Ctrl-g pro zobrazen<EFBFBD>
<EFBFBD><EFBFBD>sla <EFBFBD><EFBFBD>dku. ZAPAMATUJ SI TOTO <EFBFBD><EFBFBD>SLO!
3. Nyn<EFBFBD> se p<EFBFBD>esu<EFBFBD> na spodek t<EFBFBD>to str<EFBFBD>nky a op<EFBFBD>t stiskni Ctrl-g.
ZAPAMATUJ SI I <EFBFBD><EFBFBD>SLO TOHOTO <EFBFBD><EFBFBD>DKU!
4. Pro ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> POUZE <EFBFBD><EFBFBD>sti souboru, napi<EFBFBD> :#,# w TEST kde #,# jsou
<EFBFBD><EFBFBD>sla dvou zapamatovan<EFBFBD>ch <EFBFBD><EFBFBD>dk<EFBFBD> (vrch, spodek) a TEST je n<EFBFBD>zev souboru.
5. Znova se ujisti, <EFBFBD>e tam ten soubor je pomoc<EFBFBD> :!dir ale NEODSTRA<EFBFBD>UJ ho.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.4: SLU<EFBFBD>OV<EFBFBD>N<EFBFBD> SOUBOR<EFBFBD>
** K vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> obsahu souboru napi<EFBFBD> :r N<EFBFBD>ZEV_SOUBORU **
1. Napi<EFBFBD> :!dir pro uji<EFBFBD>t<EFBFBD>n<EFBFBD>, <EFBFBD>e soubor TEST st<EFBFBD>le existuje.
2. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na vrch t<EFBFBD>to str<EFBFBD>nky.
POZN<EFBFBD>MKA: Po vykon<EFBFBD>n<EFBFBD> kroku 3 uvid<EFBFBD><EFBFBD> lekci 5.3. Potom se op<EFBFBD>t p<EFBFBD>esu<EFBFBD> dol<EFBFBD>
na tuto lekci.
3. Nyn<EFBFBD> vlo<EFBFBD> soubor TEST pou<EFBFBD>it<EFBFBD>m p<EFBFBD><EFBFBD>kazu :r TEST kde TEST je n<EFBFBD>zev
souboru.
POZN<EFBFBD>MKA: Soubor, kter<EFBFBD> vkl<EFBFBD>d<EFBFBD><EFBFBD> se vlo<EFBFBD><EFBFBD> od m<EFBFBD>sta, kde se nach<EFBFBD>z<EFBFBD> kurzor.
4. Pro potvrzen<EFBFBD> vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> souboru, p<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor zp<EFBFBD>t a v<EFBFBD>imni si, <EFBFBD>e te<EFBFBD>
m<EFBFBD><EFBFBD> dv<EFBFBD> kopie lekce 5.3, origin<EFBFBD>l a souborovou verzi.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUT<EFBFBD> LEKCE 5
1. :!p<EFBFBD><EFBFBD>kaz vykon<EFBFBD> vn<EFBFBD>j<EFBFBD><EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.
N<EFBFBD>kter<EFBFBD> u<EFBFBD>ite<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>klady jsou:
(MS-DOS) (Unix)
:!dir :!ls - zobraz<EFBFBD> obsah souboru.
:!del SOUBOR :!rm SOUBOR - odstran<EFBFBD> SOUBOR.
2. :w SOUBOR ulo<EFBFBD><EFBFBD> aktu<EFBFBD>ln<EFBFBD> text jako SOUBOR na disk.
3. :#,#w SOUBOR ulo<EFBFBD><EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dky od # do # do SOUBORU.
4. :r SOUBOR vybere z disku SOUBOR a vlo<EFBFBD><EFBFBD> ho do editovan<EFBFBD>ho souboru
za pozici kurzoru.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.1: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ OTEV<EFBFBD><EFBFBD>T
** Napi<EFBFBD> o pro vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dku pod kurzor a p<EFBFBD>epnut<EFBFBD> do Vkl<EFBFBD>dac<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du. **
1. P<EFBFBD>em<EFBFBD>sti kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
2. Napi<EFBFBD> o (mal<EFBFBD>) pro vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dku POD kurzor a p<EFBFBD>epnut<EFBFBD> do
Vkl<EFBFBD>dac<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du.
3. Nyn<EFBFBD> zkop<EFBFBD>ruj <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> ---> a stiskni <ESC> pro ukon<EFBFBD>en<EFBFBD>
Vkl<EFBFBD>dac<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du.
---> Po stisknut<EFBFBD> o se kurzor p<EFBFBD>em<EFBFBD>st<EFBFBD> na vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek do Vkl<EFBFBD>dac<EFBFBD>ho
m<EFBFBD>du.
4. Pro otev<EFBFBD>en<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dku NAD kurzorem jednodu<EFBFBD>e napi<EFBFBD> velk<EFBFBD> O , m<EFBFBD>sto
mal<EFBFBD>ho o. Vyzkou<EFBFBD>ej si to na n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku.
Vlo<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek nad t<EFBFBD>mto naps<EFBFBD>n<EFBFBD>m Shift-O po um<EFBFBD>st<EFBFBD>n<EFBFBD> kurzoru na tento <EFBFBD><EFBFBD>dek.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.2: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ P<EFBFBD>IDAT
** Stiskni a pro vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> textu ZA kurzor. **
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na n<EFBFBD><EFBFBD>e na konec <EFBFBD><EFBFBD>dky ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->
stisknut<EFBFBD>m $ v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du.
2. Stiskni a (mal<EFBFBD>) pro p<EFBFBD>id<EFBFBD>n<EFBFBD> textu ZA znak, kter<EFBFBD> je pod kurzorem.
(Velk<EFBFBD> A p<EFBFBD>id<EFBFBD> na konec <EFBFBD><EFBFBD>dku.)
Pozn<EFBFBD>mka: T<EFBFBD>mto se vyhne<EFBFBD> stisknut<EFBFBD> i , posledn<EFBFBD>ho znaku, textu na vlo<EFBFBD>en<EFBFBD>,
<ESC>, kurzor doprava, a nakonec x na p<EFBFBD>id<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> na konec <EFBFBD><EFBFBD>dku!
3. Nyn<EFBFBD> dokon<EFBFBD><EFBFBD> prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek. V<EFBFBD>imni si, <EFBFBD>e p<EFBFBD>id<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> je vlastn<EFBFBD> stejn<EFBFBD> jako
Vkl<EFBFBD>dac<EFBFBD> m<EFBFBD>d, krom<EFBFBD> m<EFBFBD>sta, kam se text vkl<EFBFBD>d<EFBFBD>.
---> Tento <EFBFBD><EFBFBD>dek ti umo<EFBFBD><EFBFBD>uje nacvi<EFBFBD>it
---> Tento <EFBFBD><EFBFBD>dek ti umo<EFBFBD><EFBFBD>uje nacvi<EFBFBD>it p<EFBFBD>id<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> textu na konec <EFBFBD><EFBFBD>dky.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.3: JIN<EFBFBD> ZP<EFBFBD>SOB NAHRAZOV<EFBFBD>N<EFBFBD>
** Napi<EFBFBD> velk<EFBFBD> R pro nahrazen<EFBFBD> v<EFBFBD>c ne<EFBFBD> jednoho znaku. **
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
2. Um<EFBFBD>sti kurzor na za<EFBFBD><EFBFBD>tek prvn<EFBFBD>ho slova, kter<EFBFBD> je odli<EFBFBD>n<EFBFBD> od druh<EFBFBD>ho
<EFBFBD><EFBFBD>dku ozna<EFBFBD>en<EFBFBD>ho ---> (slovo 'posledn<EFBFBD>').
3. Nyn<EFBFBD> stiskni R a nahra<EFBFBD> zbytek textu na prvn<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku p<EFBFBD>eps<EFBFBD>n<EFBFBD>m
star<EFBFBD>ho textu tak, aby byl prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek stejn<EFBFBD> jako ten druh<EFBFBD>.
---> Pro upraven<EFBFBD> prvn<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku do tvaru toho posledn<EFBFBD> na stran<EFBFBD> pou<EFBFBD>ij kl.
---> Pro upraven<EFBFBD> prvn<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku do tvaru toho druh<EFBFBD>ho, napi<EFBFBD> R a nov<EFBFBD> text.
4. V<EFBFBD>imni si, <EFBFBD>e jakmile stiskne<EFBFBD> <ESC> v<EFBFBD>echen nezm<EFBFBD>n<EFBFBD>n<EFBFBD> text z<EFBFBD>st<EFBFBD>v<EFBFBD>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.4: NASTAVEN<EFBFBD> MO<EFBFBD>NOST<EFBFBD>
** Nastav mo<EFBFBD>nost, <EFBFBD>e vyhled<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> anebo nahrazov<EFBFBD>n<EFBFBD> nedb<EFBFBD> velikosti p<EFBFBD>smen **
1. Vyhledej <EFBFBD>et<EFBFBD>zec 'ignore' naps<EFBFBD>n<EFBFBD>m:
/ignore
Zopakuj n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t stisknut<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesy n.
2. Nastav mo<EFBFBD>nost 'ic' (Ignore case) naps<EFBFBD>n<EFBFBD>m p<EFBFBD><EFBFBD>kazu:
:set ic
3. Nyn<EFBFBD> znovu vyhledej 'ignore' stisknut<EFBFBD>m: n
N<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t hled<EFBFBD>n<EFBFBD> zopakuj stisknut<EFBFBD>m kl<EFBFBD>vesy n.
4. Nastav mo<EFBFBD>nosti 'hlsearch' a 'incsearch':
:set hls is
5. Nyn<EFBFBD> znovu vykonej vyhled<EFBFBD>vac<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz a sleduj, co se stane:
/ignore
6. Pro vypnut<EFBFBD> zv<EFBFBD>raz<EFBFBD>ov<EFBFBD>n<EFBFBD> v<EFBFBD>sledk<EFBFBD> napi<EFBFBD>:
:nohlsearch
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRHNUT<EFBFBD> LEKCE 6
1. Stisknut<EFBFBD> o otev<EFBFBD>e nov<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek POD kurzorem a um<EFBFBD>st<EFBFBD> kurzor na vlo<EFBFBD>en<EFBFBD>
<EFBFBD><EFBFBD>dek do Vkl<EFBFBD>dac<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du.
Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> velk<EFBFBD>ho O otev<EFBFBD>e <EFBFBD><EFBFBD>dek NAD <EFBFBD><EFBFBD>dkem, na kter<EFBFBD>m je kurzor.
2. Stiskni a pro vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> textu ZA znak na pozici kurzoru.
Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> velk<EFBFBD>ho A automaticky p<EFBFBD>id<EFBFBD> text na konec <EFBFBD><EFBFBD>dku.
3. Stisknut<EFBFBD> velk<EFBFBD>ho R p<EFBFBD>epne do Nahrazovac<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du, dokud
nestiskne<EFBFBD> <ESC> pro jeho ukon<EFBFBD>en<EFBFBD>.
4. Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> ":set xxx" nastav<EFBFBD> mo<EFBFBD>nosti "xxx".
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
LEKCE 7: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZY ON-LINE N<EFBFBD>POV<EFBFBD>DY
** Pou<EFBFBD><EFBFBD>vej on-line syst<EFBFBD>m n<EFBFBD>pov<EFBFBD>dy **
Vim m<EFBFBD> obs<EFBFBD>hl<EFBFBD> on-line syst<EFBFBD>m n<EFBFBD>pov<EFBFBD>dy. Pro za<EFBFBD><EFBFBD>tek vyzkou<EFBFBD>ej jeden z
n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD>ch:
- stiskni kl<EFBFBD>vesu <HELP> (pokud ji m<EFBFBD><EFBFBD>)
- stiskni kl<EFBFBD>vesu <F1> (pokud ji m<EFBFBD><EFBFBD>)
- napi<EFBFBD> :help <ENTER>
Napi<EFBFBD> :q <ENTER> pro uzav<EFBFBD>en<EFBFBD> okna n<EFBFBD>pov<EFBFBD>dy.
M<EFBFBD><EFBFBD>e<EFBFBD> naj<EFBFBD>t n<EFBFBD>pov<EFBFBD>du k jak<EFBFBD>mukoliv t<EFBFBD>matu p<EFBFBD>id<EFBFBD>n<EFBFBD>m argumentu k
p<EFBFBD><EFBFBD>kazu ":help". Zkus tyto (nezapome<EFBFBD> stisknout <ENTER>):
:help w
:help c_<T
:help insert-index
:help user-manual
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
LEKCE 8: VYTVO<EFBFBD>EN<EFBFBD> INICIALIZA<EFBFBD>N<EFBFBD>HO SKRIPTU
** Zapni funkce editoru Vim **
Vim m<EFBFBD> daleko v<EFBFBD>ce funkc<EFBFBD> ne<EFBFBD> Vi, ale v<EFBFBD>t<EFBFBD>ina z nich je vypnuta ve v<EFBFBD>choz<EFBFBD>m
nastaven<EFBFBD>. Pro zapnut<EFBFBD> n<EFBFBD>kter<EFBFBD>ch vytvo<EFBFBD> soubor "vimrc".
1. Za<EFBFBD>ni upravovat soubor "vimrc". Toto z<EFBFBD>vis<EFBFBD> na pou<EFBFBD>it<EFBFBD>m syst<EFBFBD>mu:
:edit ~/.vimrc pro Unix
:edit $VIM/_vimrc pro MS-Windows
2. Nyn<EFBFBD> <EFBFBD>ti uk<EFBFBD>zkov<EFBFBD> "vimrc" soubor:
:read $VIMRUNTIME/vimrc_example.vim
3. Ulo<EFBFBD> soubor pomoc<EFBFBD>:
:write
Po p<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD>t<EFBFBD>m startu Vim se zapne zv<EFBFBD>raz<EFBFBD>ov<EFBFBD>n<EFBFBD> syntaxe.
Do souboru "vimrc" m<EFBFBD><EFBFBD>e<EFBFBD> p<EFBFBD>idat v<EFBFBD>echny svoje up<EFBFBD>ednost<EFBFBD>ovan<EFBFBD> nastaven<EFBFBD>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Toto ukon<EFBFBD>uje v<EFBFBD>uku Vim, kter<EFBFBD> byla my<EFBFBD>len<EFBFBD> jako stru<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD>ehled
editoru Vim, tak akor<EFBFBD>t posta<EFBFBD>uj<EFBFBD>c<EFBFBD> pro lehk<EFBFBD> a obstojn<EFBFBD> pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> editoru.
Tato v<EFBFBD>uka m<EFBFBD> daleko od <EFBFBD>plnosti, proto<EFBFBD>e Vim obsahuje podstatn<EFBFBD> v<EFBFBD>ce
p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD>. D<EFBFBD>le si p<EFBFBD>e<EFBFBD>ti u<EFBFBD>ivatelsk<EFBFBD> manu<EFBFBD>l: ":help user-manual".
Pro dal<EFBFBD><EFBFBD> studium je doporu<EFBFBD>en<EFBFBD> kniha:
Vim - Vi Improved - od Steve Oualline
Nakladatel: New Riders
Prvn<EFBFBD> kniha ur<EFBFBD>en<EFBFBD> pro Vim. Obzvl<EFBFBD><EFBFBD>t<EFBFBD> vhodn<EFBFBD> pro za<EFBFBD><EFBFBD>te<EFBFBD>n<EFBFBD>ky.
Obsahuje mno<EFBFBD>stv<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>klad<EFBFBD> a obr<EFBFBD>zk<EFBFBD>.
viz http://iccf-holland.org/click5.html
Tato kniha je star<EFBFBD><EFBFBD> a v<EFBFBD>ce v<EFBFBD>novan<EFBFBD> Vi ne<EFBFBD> Vim, ale tak<EFBFBD> doporu<EFBFBD>en<EFBFBD>:
Learning the Vi Editor - od Linda Lamb
Nakladatel: O'Reilly & Associates Inc.
Je to dobr<EFBFBD> kniha pro z<EFBFBD>sk<EFBFBD>n<EFBFBD> v<EFBFBD>domost<EFBFBD> t<EFBFBD>m<EFBFBD><EFBFBD> o v<EFBFBD>em, co m<EFBFBD><EFBFBD>ete s Vi d<EFBFBD>lat.
<EFBFBD>est<EFBFBD> vyd<EFBFBD>n<EFBFBD> obsahuje t<EFBFBD><EFBFBD> informace o Vim.
Tato v<EFBFBD>uka byla napsan<EFBFBD> autory Michael C. Pierce a Robert K. Ware,
Colorado School of Mines s pou<EFBFBD>it<EFBFBD>m my<EFBFBD>lenek od: Charles Smith,
Colorado State University. E-mail: bware@mines.colorado.edu.
Upravil pro Vim: Bram Moolenaar.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
P<EFBFBD>eklad do <EFBFBD>e<EFBFBD>tiny: Lubo<EFBFBD> Turek
E-Mail: lubos.turek@gmail.com
2007 Feb 28

812
runtime/tutor/tutor.cs.cp1250 Normal file
View File

@ -0,0 +1,812 @@
===============================================================================
= V <20> t e j t e v t u t o r i a l u V I M - Verze 1.5 =
===============================================================================
Vim je velmi v<>konn<6E> editor, kter<65> m<> p<><70>li<6C> mnoho p<><70>kaz<61> na to, aby
mohly b<>t v<>echny vysv<73>tlen<65> ve v<>uce jako tato. Tato v<>uka obsahuje
dostate<74>n<EFBFBD> mno<6E>stv<74> p<><70>kaz<61> na to, aby bylo mo<6D>n<EFBFBD> pou<6F><75>vat Vim jako
v<>ce<63><65>elov<6F> editor.
P<>ibli<6C>n<EFBFBD> <20>as pot<6F>ebn<62> ke zvl<76>dnut<75> t<>to v<>uky je 25-30 minut, z<>le<6C><65>
na tom, kolik <20>asu str<74>v<EFBFBD>te p<>ezku<6B>ov<6F>n<EFBFBD>m.
P<><50>kazy v lekc<6B>ch upravuj<75> text. Vytvo<76> kopii tohoto souboru pro
procvi<76>ov<6F>n<EFBFBD> (p<>i startu "vimtutor" je ji<6A> toto kopie).
Je d<>le<6C>it<69> pamatovat, <20>e tato v<>uka je vytvo<76>ena pro v<>uku pou<6F><75>v<EFBFBD>n<EFBFBD>m.
To znamen<65>, <20>e je pot<6F>eba si p<><70>kazy vyzkou<6F>et pro jejich spr<70>vn<76>
nau<61>en<65>. Pokud si jen <20>te<74> text, p<><70>kazy zapomene<6E>!
Nyn<79> se p<>esv<73>d<EFBFBD>te, <20>e Shift-Lock NEN<45> stla<6C>en<65> a n<>kolikr<6B>t stiskn<6B>te
kl<6B>vesu j aby se kurzor posunul natolik, <20>e lekce 1.1 zapln<6C> celou
obrazovku.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.1: POHYB KURZORU
** Pro pohyb kurzoru pou<6F><75>vej kl<6B>vesy h,j,k,l jak je zn<7A>zorn<72>no n<><6E>e. **
^
k Funkce: Kl<4B>vesa h je vlevo a vykon<6F> pohyb vlevo.
< h l > Kl<4B>vesa l je vpravo a vykon<6F> pohyb vpravo.
j Kl<4B>vesa j vypad<61> na <20>ipku dolu.
v
1. Pohybuj kurzorem po obrazovce dokud si na to nezvykne<6E>.
2. Dr<44> kl<6B>vesu pro pohyb dolu (j), dokud se jej<65> funkce nezopakuje.
---> Te<54> v<><76> jak se p<>esunout na n<>sleduj<75>c<EFBFBD> lekci.
3. Pou<6F>it<69>m kl<6B>vesy dolu p<>ejdi na lekci 1.2.
Pozn<EFBFBD>mka: Pokud si n<>kdy nejsi jist n<><6E><EFBFBD>m, co jsi napsal, stla<6C> <ESC> pro
p<>echod do Norm<72>ln<6C>ho m<>du. Pot<6F> p<>epi<70> po<70>adovan<61> p<><70>kaz.
Pozn<EFBFBD>mka: Kurzorov<6F> kl<6B>vesy tak<61> funguj<75>, av<61>ak pou<6F><75>v<EFBFBD>n<EFBFBD> hjkl je rychlej<65><6A>
jakmile si na n<>j zvykne<6E>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.2: SPU<50>T<EFBFBD>N<EFBFBD> A UKON<4F>EN<45> VIM
!! POZN<5A>MKA: P<>ed vykon<6F>n<EFBFBD>m t<>chto krok<6F> si p<>e<EFBFBD>ti celou lekci!!
1. Stla<6C> <ESC> (pro uji<6A>t<EFBFBD>n<EFBFBD>, <20>e se nach<63>z<EFBFBD><7A> v Norm<72>ln<6C>m m<>du).
2. Napi<70>: :q! <ENTER>.
---> T<>mto ukon<6F><6E><EFBFBD> editor BEZ ulo<6C>en<65> zm<7A>n, kter<65> si vykonal.
Pokud chce<63> ulo<6C>it zm<7A>ny a ukon<6F>it editor napi<70>:
:wq <ENTER>
3. A<> se dostane<6E> na p<><70>kazov<6F> <20><>dek, napi<70> p<><70>kaz, kter<65>m se dostane<6E> zp<7A>t
do t<>to v<>uky. To m<><6D>e b<>t: vimtutor <ENTER>
B<><42>n<EFBFBD> se pou<6F><75>v<EFBFBD>: vim tutor <ENTER>
---> 'vim' znamen<65> spu<70>t<EFBFBD>n<EFBFBD> editoru, 'tutor' je soubor k editaci.
4. Pokud si tyto kroky spolehliv<69> pamatuje<6A>, vykonej kroky 1 a<> 3, <20><>m<EFBFBD>
ukon<6F><6E><EFBFBD> a znovu spust<73><74> editor. Potom p<>esu<73> kurzor dolu na lekci 1.3.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.3: <20>PRAVA TEXTU - MAZ<41>N<EFBFBD>
** Stisknut<75>m kl<6B>vesy x v Norm<72>ln<6C>m m<>du sma<6D>e<EFBFBD> znak na m<>st<73> kurzoru. **
1. P<>esu<73> kurzor n<><6E>e na <20><>dek ozna<6E>en<65> --->.
2. K odstran<61>n<EFBFBD> chyb p<>ejdi kurzorem na znak, kter<65> chce<63> smazat.
3. Stla<6C> kl<6B>vesu x k odstran<61>n<EFBFBD> necht<68>n<EFBFBD>ch znak<61>.
4. Opakuj kroky 2 a<> 4 dokud nen<65> v<>ta spr<70>vn<76>.
---> Kr<4B><72>va sko<6B><6F>illa p<>ess m<>ss<73>c.
5. Pokud je v<>ta spr<70>vn<76>, p<>ejdi na lekci 1.4.
POZN<EFBFBD>MKA: Nesna<6E> se pouze zapamatovat p<>edv<64>d<EFBFBD>n<EFBFBD> p<><70>kazy, u<> se je pou<6F><75>v<EFBFBD>n<EFBFBD>m.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.4: <20>PRAVA TEXTU - VKL<4B>D<EFBFBD>N<EFBFBD>
** Stla<6C>en<65> kl<6B>vesy i v Norm<72>ln<6C>m m<>du umo<6D><6F>uje vkl<6B>d<EFBFBD>n<EFBFBD> textu. **
1. P<>esu<73> kurzor na prvn<76> <20><>dek ozna<6E>en<65> --->.
2. Pro upraven<65> prvn<76>ho <20><>dku do podoby <20><>dku druh<75>ho, p<>esu<73> kurzor na
prvn<76> znak za m<>sto, kde m<> b<>t text vlo<6C>en<65>.
3. Stla<6C> i a napi<70> pot<6F>ebn<62> dodatek.
4. Po opraven<65> ka<6B>d<EFBFBD> chyby stla<6C> <ESC> pro n<>vrat do Norm<72>ln<6C>ho m<>du.
Opakuj kroky 2 a<> 4 dokud nen<65> v<>ta spr<70>vn<76>.
---> N<>jak<61> txt na t<>to .
---> N<>jak<61> text chyb<79> na t<>to <20><>dce.
5. Pokud ji<6A> ovl<76>d<EFBFBD><64> vkl<6B>d<EFBFBD>n<EFBFBD> textu, p<>ejdi na n<>sleduj<75>c<EFBFBD> shrnut<75>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUT<55> LEKCE 1
1. Kurzorem se pohybuje pomoc<6F> <20>ipek nebo kl<6B>vesami hjkl.
h (vlevo) j (dolu) k (nahoru) l (vpravo)
2. Pro spu<70>t<EFBFBD>n<EFBFBD> Vimu (z p<><70>kazov<6F>ho <20><>dku) napi<70>: vim SOUBOR <ENTER>
3. Pro ukon<6F>en<65> Vimu napi<70>: <ESC> :q! <ENTER> bez ulo<6C>en<65> zm<7A>n.
anebo: <ESC> :wq <ENTER> pro ulo<6C>en<65> zm<7A>n.
4. Pro smaz<61>n<EFBFBD> znaku pod kurzorem napi<70> v Norm<72>ln<6C>m m<>du: x
5. Pro vkl<6B>d<EFBFBD>n<EFBFBD> textu od m<>sta kurzoru napi<70> v Norm<72>ln<6C>m m<>du:
i vkl<6B>dan<61> text <ESC>
POZN<EFBFBD>MKA: Stla<6C>en<65> <ESC> t<> p<>em<65>st<73> do Norm<72>ln<6C>ho m<>du nebo zru<72><75> necht<68>n<EFBFBD>
a <20><>ste<74>n<EFBFBD> dokon<6F>en<65> p<><70>kaz.
Nyn<EFBFBD> pokra<72>uj Lekc<6B> 2.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.1: P<><50>KAZY MAZ<41>N<EFBFBD>
** P<><50>kaz dw sma<6D>e znaky do konce slova. **
1. Stla<6C> <ESC> k ubezpe<70>en<65>, <20>e jsi v Norm<72>ln<6C>m m<>du.
2. P<>esu<73> kurzor n<><6E>e na <20><>dek ozna<6E>en<65> --->.
3. P<>esu<73> kurzor na za<7A><61>tek slova, kter<65> je pot<6F>eba smazat.
4. Napi<70> dw , aby slovo zmizelo.
POZN<EFBFBD>MKA: P<>smena dw se zobraz<61> na posledn<64>m <20><>dku obrazovky jakmile je
nap<61><70>e<EFBFBD>. Kdy<64> nap<61><70>e<EFBFBD> n<>co <20>patn<74>, stla<6C> <ESC> a za<7A>ni znova.
---> Jsou tu n<>jak<61> slova z<>bava, kter<65> nepat<61><74> list do t<>to v<>ty.
5. Opakuj kroky 3 a<> 4 dokud nen<65> v<>ta spr<70>vn<76> a p<>ejdi na lekci 2.2.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.2: V<>CE P<><50>KAZ<41> MAZ<41>N<EFBFBD>
** Naps<70>n<EFBFBD> p<><70>kazu d$ sma<6D>e v<>e a<> do konce <20><>dky. **
1. Stla<6C> <ESC> k ubezpe<70>en<65>, <20>e jsi v Norm<72>ln<6C>m m<>du.
2. P<>esu<73> kurzor n<><6E>e na <20><>dek ozna<6E>en<65> --->.
3. P<>esu<73> kurzor na konec spr<70>vn<76> v<>ty (ZA prvn<76> te<74>ku).
4. Napi<70> d$ ,aby jsi smazal znaky a<> do konce <20><>dku.
---> N<>kdo napsal konec t<>to v<>ty dvakr<6B>t. konec t<>to v<>ty dvakr<6B>t.
5. P<>ejdi na lekci 2.3 pro pochopen<65> toho, co se stalo.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.3: ROZ<4F>I<EFBFBD>OVAC<41> P<><50>KAZY A OBJEKTY
Form<72>t mazac<61>ho p<><70>kazu d je n<>sleduj<75>c<EFBFBD>:
[<5B><>slo] d objekt NEBO d [<5B><>slo] objekt
Kde:
<20><>slo - ud<75>v<EFBFBD> kolikr<6B>t se p<><70>kaz vykon<6F> (voliteln<6C>, v<>choz<6F>=1).
d - je p<><70>kaz maz<61>n<EFBFBD>.
objekt - ud<75>v<EFBFBD> na <20>em se p<><70>kaz vykon<6F>v<EFBFBD> (vypsan<61> n<><6E>e).
Kr<4B>tk<74> v<>pis objekt<6B>:
w - od kurzoru do konce slova, v<>etn<74> mezer.
e - od kurzoru do konce slova, BEZ mezer.
$ - od kurzoru do konce <20><>dku.
POZN<EFBFBD>MKA: Stla<6C>en<65>m kl<6B>vesy objektu v Norm<72>ln<6C>m m<>du se kurzor p<>esune na
m<>sto up<75>esn<73>n<EFBFBD> ve v<>pisu objekt<6B>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.4: V<>JIMKA Z 'P<><50>KAZ-OBJEKT'
** Naps<70>n<EFBFBD>m dd sma<6D>e<EFBFBD> cel<65> <20><>dek. **
Vzhledem k <20>astosti maz<61>n<EFBFBD> cel<65>ho <20><>dku se auto<74>i Vimu rozhodli, <20>e bude
jednodu<64><75> napsat prost<73> dv<64> d k smaz<61>n<EFBFBD> cel<65>ho <20><>dku.
1. P<>esu<73> kurzor na druh<75> <20><>dek spodn<64>ho textu.
2. Napi<70> dd pro smaz<61>n<EFBFBD> <20><>dku.
3. P<>ejdi na <20>tvrt<72> <20><>dek.
4. Napi<70> 2dd (vzpome<6D> si <20><>slo-p<><70>kaz-objekt) pro smaz<61>n<EFBFBD> dvou <20><>dk<64>.
1) R<><52>e jsou <20>erven<65>,
2) Bl<42>to je z<>bavn<76>,
3) Fialky jsou modr<64>,
4) M<>m auto,
5) Hodinky ukazuj<75> <20>as,
6) Cukr je sladk<64>,
7) A to jsi i ty.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.5: P<><50>KAZ UNDO
** Stla<6C> u pro vr<76>cen<65> posledn<64>ho p<><70>kazu, U pro celou <20><>dku. **
1. P<>esu<73> kurzor n<><6E>e na <20><>dek ozna<6E>en<65> ---> a p<>em<65>sti ho na prvn<76> chybu.
2. Napi<70> x pro smaz<61>n<EFBFBD> prvn<76>ho necht<68>n<EFBFBD>ho znaku.
3. Te<54> napi<70> u <20><>m<EFBFBD> vr<76>t<EFBFBD><74> zp<7A>t posledn<64> vykonan<61> p<><70>kaz.
4. Nyn<79> oprav v<>echny chyby na <20><>dku pomoc<6F> p<><70>kazu x .
5. Napi<70> velk<6C> U <20><>m<EFBFBD> vr<76>t<EFBFBD><74> <20><>dek do p<>vodn<64>ho stavu.
6. Te<54> napi<70> u n<>kolikr<6B>t, <20><>m<EFBFBD> vr<76>t<EFBFBD><74> zp<7A>t p<><70>kaz U .
7. Stla<6C> CTRL-R (kl<6B>vesu CTRL dr<64> stla<6C>enou a stiskni R) n<>kolikr<6B>t,
<20><>m<EFBFBD> vr<76>t<EFBFBD><74> zp<7A>t p<>edt<64>m vr<76>cen<65> p<><70>kazy (redo).
---> Opprav chybby nna toomto <20><>dku a nahra<72> je pommoc<6F> undo.
8. Toto jsou velmi u<>ite<74>n<EFBFBD> p<><70>kazy. Nyn<79> p<>ejdi na souhrn Lekce 2.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUT<55> LEKCE 2
1. Pro smaz<61>n<EFBFBD> znak<61> od kurzoru do konce slova napi<70>: dw
2. Pro smaz<61>n<EFBFBD> znak<61> od kurzoru do konce <20><>dku napi<70>: d$
3. Pro smaz<61>n<EFBFBD> cel<65>ho <20><>dku napi<70>: dd
4. Form<72>t p<><70>kazu v Norm<72>ln<6C>m m<>du je:
[<5B><>slo] p<><70>kaz objekt NEBO p<><70>kaz [<5B><>slo] objekt
kde:
<20><>slo - ud<75>v<EFBFBD> po<70>et opakov<6F>n<EFBFBD> p<><70>kazu
p<><70>kaz - ud<75>v<EFBFBD> co je t<>eba vykonat, nap<61><70>klad d ma<6D>e
objekt - ud<75>v<EFBFBD> rozsah p<><70>kazu, nap<61><70>klad w (slovo),
$ (do konce <20><>dku), atd.
5. Pro vr<76>cen<65> p<>ede<64>l<EFBFBD> <20>innosti, napi<70>: u (mal<61> u)
Pro vr<76>cen<65> v<>ech <20>prav na <20><>dku napi<70>: U (velk<6C> U)
Pro vr<76>cen<65> vr<76>cen<65>ch <20>prav (redo) napi<70>: CTRL-R
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.1: P<><50>KAZ VLO<4C>IT
** P<><50>ka p vlo<6C><6F> posledn<64> vymazan<61> text za kurzor. **
1. P<>esu<73> kurzor n<><6E>e na posledn<64> <20><>dek textu.
2. Napi<70> dd pro smaz<61>n<EFBFBD> <20><>dku a jeho ulo<6C>en<65> do bufferu.
3. P<>esu<73> kurzor V݊E tam, kam smazan<61> <20><>dek pat<61><74>.
4. V Norm<72>ln<6C>m m<>du napi<70> p pro op<6F>tn<74> vlo<6C>en<65> <20><>dku.
5. Opakuj kroky 2 a<> 4 dokud <20><>dky nebudou ve spr<70>vn<76>m po<70>ad<61>.
d) Tak<61> se dok<6F><6B>e<EFBFBD> vzd<7A>l<EFBFBD>vat?
b) Fialky jsou modr<64>,
c) Inteligence se u<><75>,
a) R<><52>e jsou <20>erven<65>,
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.2: P<><50>KAZ NAHRAZEN<45>
** Naps<70>n<EFBFBD>m r a znaku se nahrad<61> znak pod kurzorem. **
1. P<>esu<73> kurzor n<><6E>e na prvn<76> <20><>dek ozna<6E>en<65> --->.
2. P<>esu<73> kurzor na za<7A><61>tek prvn<76> chyby.
3. Napi<70> r a potom znak, kter<65> nahrad<61> chybu.
4. Opakuj kroky 2 a<> 3 dokud nen<65> prvn<76> <20><>dka spr<70>vn<76>.
---> Kdi<64> byl pz<70>n tento <20><>deg, n<>kdu stla<6C>il <20>paqn<71> kl<6B>vesy!
---> Kdy<64> byl ps<70>n tento <20><>dek, n<>kdo stla<6C><61>l <20>patn<74> kl<6B>vesy!
5. Nyn<79> p<>ejdi na Lekci 3.2.
POZN<EFBFBD>MKA: Zapamatuj si, <20>e by ses m<>l u<>it pou<6F><75>v<EFBFBD>n<EFBFBD>m, ne zapamatov<6F>n<EFBFBD>m.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.3: P<><50>KAZ <20>PRAVY
** Pokud chce<63> zm<7A>nit <20><>st nebo cel<65> slovo, napi<70> cw . **
1. P<>esu<73> kurzor n<><6E>e na prvn<76> <20><>dek ozna<6E>en<65> --->.
2. Um<55>sti kurzor na p<>smeno i v slov<6F> <20>i<EFBFBD>ok.
3. Napi<70> cw a oprav slovo (v tomto p<><70>pad<61> napi<70> '<27>dek'.)
4. Stla<6C> <ESC> a p<>ejdi na dal<61><6C> chybu (prvn<76> znak, kter<65> t<>eba zm<7A>nit.)
5. Opakuj kroky 3 a<> 4 dokud nen<65> prvn<76> v<>ta stejn<6A> jako ta druh<75>.
---> Tento <20>i<EFBFBD>ok m<> n<>kolik skic, kter<65> psadoinsa zm<7A>nit pasdgf p<><70>kazu.
---> Tento <20><>dek m<> n<>kolik slov, kter<65> pot<6F>ebuj<75> zm<7A>nit pomoc<6F> p<><70>kazu.
V<EFBFBD>imni si, <20>e cw nejen nahrazuje slovo, ale tak<61> p<>em<65>st<73> do vkl<6B>d<EFBFBD>n<EFBFBD>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.4: V<>CE ZM<5A>N POU<4F>IT<49>M c
** P<><50>kaz pro <20>pravu se dru<72><75> se stejn<6A>mi objekty jako ten pro maz<61>n<EFBFBD>. **
1. P<><50>kaz pro <20>pravu pracuje stejn<6A> jako pro maz<61>n<EFBFBD>. Form<72>t je:
[<5B><>slo] c objekt NEBO c [<5B><>slo] objekt
2. Objekty jsou tak<61> shodn<64>, jako nap<61>.: w (slovo), $ (konec <20><>dku), atd.
3. P<>ejdi n<><6E>e na prvn<76> <20><>dek ozna<6E>en<65> --->.
4. P<>esu<73> kurzor na prvn<76> rozd<7A>l.
5. Napi<70> c$ pro upraven<65> zbytku <20><>dku podle toho druh<75>ho a stla<6C> <ESC>.
---> Konec tohoto <20><>dku pot<6F>ebuje pomoc, aby byl jako ten druh<75>.
---> Konec tohoto <20><>dku pot<6F>ebuje opravit pou<6F>it<69>m p<><70>kazu c$ .
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUT<55> LEKCE 3
1. Pro vlo<6C>en<65> textu, kter<65> byl smaz<61>n, napi<70> p . To vlo<6C><6F> smazan<61> text
ZA kurzor (pokud byl <20><>dek smazan<61>, p<>ejde na <20><>dek pod kurzorem).
2. Pro nahrazen<65> znaku pod kurzorem, napi<70> r a potom znak, kter<65>m
chce<63> p<>vodn<64> znak nahradit.
3. P<><50>kaz na upravov<6F>n<EFBFBD> umo<6D><6F>uje zm<7A>nit specifikovan<61> objekt od kurzoru
do konce objektu. Nap<61><70>klad: Napi<70> cw ,<2C><>m<EFBFBD> zm<7A>n<EFBFBD><6E> text od pozice
kurzoru do konce slova, c$ zm<7A>n<EFBFBD> text do konce <20><>dku.
4. Form<72>t pro nahrazov<6F>n<EFBFBD> je:
[<5B><>slo] c objekt NEBO c [<5B><>slo] objekt
Nyn<EFBFBD> p<>ejdi na n<>sleduj<75>c<EFBFBD> lekci.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.1: POZICE A STATUS SOUBORU
** Stla<6C> CTRL-g pro zobrazen<65> sv<73> pozice v souboru a statusu souboru.
Stla<6C> SHIFT-G pro p<>echod na <20><>dek v souboru. **
Pozn<7A>mka: P<>e<EFBFBD>ti si celou lekci ne<6E> za<7A>ne<6E> vykon<6F>vat kroky!!
1. Dr<44> kl<6B>vesu Ctrl stla<6C>enou a stiskni g . Vespod obrazovky se zobraz<61>
stavov<6F> <20><>dek s n<>zvem souboru a <20><>dkou na kter<65> se nach<63>z<EFBFBD><7A>. Zapamatuj
si <20><>slo <20><>dku pro krok 3.
2. Stla<6C> shift-G pro p<>esun na konec souboru.
3. Napi<70> <20><>slo <20><>dku na kter<65>m si se nach<63>zel a stla<6C> shift-G. To t<>
vr<76>t<EFBFBD> na <20><>dek, na kter<65>m jsi d<><64>ve stiskl Ctrl-g.
(Kdy<64> p<><70>e<EFBFBD> <20><>sla, tak se NEZOBRAZUJ<55> na obrazovce.)
4. Pokud se c<>t<EFBFBD><74> schopn<70> vykonat tyto kroky, vykonej je.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.2: P<><50>KAZ VYHLED<45>V<EFBFBD>N<EFBFBD>
** Napi<70> / n<>sledovan<61> <20>et<65>zcem pro vyhled<65>n<EFBFBD> onoho <20>et<65>zce. **
1. Stiskni / v Norm<72>ln<6C>m m<>du. V<>imni si, <20>e tento znak se spolu s
kurzorem zobraz<61> v doln<6C> <20><>sti obrazovky jako p<><70>kaz : .
2. Nyn<79> napi<70> 'chhybba' <ENTER>. To je slovo, kter<65> chce<63> vyhledat.
3. Pro vyhled<65>n<EFBFBD> dal<61><6C>ho v<>sledku stejn<6A>ho <20>et<65>zce, jednodu<64>e stla<6C> n .
Pro vyhled<65>n<EFBFBD> dal<61><6C>ho v<>sledku stejn<6A>ho <20>et<65>zce opa<70>n<EFBFBD>m sm<73>rem, stiskni
Shift-N.
4. Pokud chce<63> vyhledat <20>et<65>zec v opa<70>n<EFBFBD>m sm<73>ru, pou<6F>ij p<><70>kaz ? m<>sto
p<><70>kazu / .
---> "chhybba" nen<65> zp<7A>sob, jak hl<68>skovat chyba; chhybba je chyba.
Pozn<EFBFBD>mka: Kdy<64> vyhled<65>v<EFBFBD>n<EFBFBD> dos<6F>hne konce souboru, bude pokra<72>ovat na jeho
za<7A><61>tku.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.3: VYHLED<45>V<EFBFBD>N<EFBFBD> P<>ROV<4F> Z<>VORKY
** Napi<70> % pro nalezen<65> p<>rov<6F> ),], nebo } . **
1. P<>em<65>sti kurzor na kteroukoli (, [, nebo { v <20><>dku ozna<6E>en<65>m --->.
2. Nyn<79> napi<70> znak % .
3. Kurzor se p<>em<65>st<73> na odpov<6F>daj<61>c<EFBFBD> z<>vorku.
4. Stla<6C> % pro p<>esun kurzoru zp<7A>t na otv<74>raj<61>c<EFBFBD> z<>vorku.
---> Toto ( je testovac<61> <20><>dek ('s, ['s ] a {'s } v n<>m. ))
Pozn<EFBFBD>mka: Toto je velmi u<>ite<74>n<EFBFBD> p<><70> lad<61>n<EFBFBD> programu s chyb<79>j<EFBFBD>c<EFBFBD>mi
uzav<61>rac<61>mi z<>vorkami.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.4: ZP<5A>SOB JAK ZM<5A>NIT CHYBY
** Napi<70> :s/star<61>/nov<6F>/g pro nahrazen<65> slova 'nov<6F>' za 'star<61>'. **
1. P<>esu<73> kurzor na <20><>dek ozna<6E>en<65> --->.
2. Napi<70> :s/dobr<62><72>/dobr<62> <ENTER> . V<>imni si, <20>e tento p<><70>kaz zm<7A>n<EFBFBD> pouze
prvn<76> v<>skyt v <20><>dku.
3. Nyn<79> napi<70> :s/dobr<62><72>/dobr<62>/g co<63> znamen<65> celkov<6F> nahrazen<65> v <20><>dku.
Toto nahrad<61> v<>echny v<>skyty v <20><>dku.
---> dobr<62><72> suroviny a dobr<62><72> n<><6E>in<69> jsou z<>kladem dobr<62><72> kuchyn<79>.
4. Pro zm<7A>nu v<>ech v<>skyt<79> <20>et<65>zce mezi dv<64>ma <20><>dky,
Napi<70> :#,#s/star<61>/nov<6F>/g kde #,# jsou <20><>sla on<6F>ch <20><>dek.
Napi<70> :%s/star<61>/nov<6F>/g pro zm<7A>nu v<>ech v<>skyt<79> v cel<65>m souboru.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUT<55> LEKCE 4
1. Ctrl-g vyp<79><70>e tvou pozici v souboru a status souboru.
Shift-G t<> p<>em<65>st<73> na konec souboru. <20><>slo n<>sledovan<61>
Shift-G t<> p<>esune na dan<61> <20><>slo <20><>dku.
2. Naps<70>n<EFBFBD> / n<>sledovan<61> <20>et<65>zcem vyhled<65> <20>et<65>zec sm<73>rem DOP<4F>EDU.
Naps<70>n<EFBFBD> ? n<>sledovan<61> <20>et<65>zcem vyhled<65> <20>et<65>zec sm<73>rem DOZADU.
Naps<70>n<EFBFBD> n po vyhled<65>v<EFBFBD>n<EFBFBD> najde n<>sleduj<75>c<EFBFBD> v<>skyt <20>et<65>zce ve stejn<6A>m
sm<73>ru, Shift-N ve sm<73>ru opa<70>n<EFBFBD>m.
3. Stisknut<75> % kdy<64> je kurzor na (,),[,],{, nebo } najde odpov<6F>daj<61>c<EFBFBD>
p<>rovou z<>vorku.
4. Pro nahrazen<65> nov<6F>ho za prvn<76> star<61> v <20><>dku napi<70> :s/star<61>/nov<6F>
Pro nahrazen<65> nov<6F>ho za v<>echny star<61> v <20><>dku napi<70> :s/star<61>/nov<6F>/g
Pro nahrazen<65> <20>et<65>zc<7A> mezi dv<64>mi <20><>dkami # napi<70> :#,#s/star<61>/nov<6F>/g
Pro nahrazen<65> v<>ech v<>skyt<79> v souboru napi<70> :%s/star<61>/nov<6F>/g
Pro potvrzen<65> ka<6B>d<EFBFBD>ho nahrazen<65> p<>idej 'c' :%s/star<61>/nov<6F>/gc
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.1: JAK VYKONAT VN<56>J<EFBFBD><4A> P<><50>KAZ
** Napi<70> :! n<>sledovan<61> vn<76>j<EFBFBD><6A>m p<><70>kazem pro spu<70>t<EFBFBD>n<EFBFBD> p<><70>kazu. **
1. Napi<70> obvykl<6B> p<><70>kaz : , kter<65> um<75>st<73> kurzor na spodek obrazovky
To umo<6D>n<EFBFBD> napsat p<><70>kaz.
2. Nyn<79> stiskni ! (vyk<79>i<EFBFBD>n<EFBFBD>k). To umo<6D>n<EFBFBD> vykonat jak<61>koliv vn<76>j<EFBFBD><6A>
p<><70>kaz z p<><70>kazov<6F>ho <20><>dku.
3. Nap<61><70>klad napi<70> ls za ! a stiskni <ENTER>. Tento p<><70>kaz zobraz<61>
obsah tv<74>ho adres<65><73>e jako v p<><70>kazov<6F>m <20><>dku.
Vyzkou<6F>ej :!dir pokud ls nefunguje.
Pozn<EFBFBD>mka: Takto je mo<6D>n<EFBFBD> vykonat jak<61>koliv p<><70>kaz.
Pozn<EFBFBD>mka: V<>echny p<><70>kazy : mus<75> b<>t dokon<6F>en<65> stisknut<75>m <ENTER>
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.2: V<>CE O UKL<4B>D<EFBFBD>N<EFBFBD> SOUBOR<4F>
** Pro ulo<6C>en<65> zm<7A>n v souboru napi<70> :w SOUBOR. **
1. Napi<70> :!dir nebo :!ls pro v<>pis aktu<74>ln<6C>ho adres<65><73>e.
U<> v<><76>, <20>e za t<>mto mus<75><73> stisknout <ENTER>.
2. Vyber si n<>zev souboru, kter<65> je<6A>t<EFBFBD> neexistuje, nap<61><70>klad TEST.
3. Nyn<79> napi<70>: :w TEST (kde TEST je vybran<61> n<>zev souboru.)
4. To ulo<6C><6F> cel<65> soubor (V<>uka Vimu) pod n<>zvem TEST.
Pro ov<6F><76>en<65> napi<70> znovu :!dir , <20><>m<EFBFBD> zobraz<61><7A> obsah adres<65><73>e.
Pozn<EFBFBD>mka: Jakmile ukon<6F><6E><EFBFBD> Vim a znovu ho spust<73><74> s n<>zvem souboru TEST,
soubor bude p<>esn<73> kopie v<>uky, kdy<64> si ji ukl<6B>dal.
5. Nyn<79> odstra<72> soubor naps<70>n<EFBFBD>m (MS-DOS): :!del TEST
nebo (Unix): :!rm TEST
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.3: V<>B<EFBFBD>ROV<4F> P<><50>KAZ ULO<4C>EN<45>
** Pro ulo<6C>en<65> <20><>sti souboru napi<70> :#,# w SOUBOR **
1. Je<4A>t<EFBFBD> jednou napi<70> :!dir nebo :!ls pro v<>pis aktu<74>ln<6C>ho adres<65><73>e
a vyber vhodn<64> n<>zev souboru jako nap<61>. TEST.
2. P<>esu<73> kurzor na vrch t<>to str<74>nky a stiskni Ctrl-g pro zobrazen<65>
<20><>sla <20><>dku. ZAPAMATUJ SI TOTO <20><>SLO!
3. Nyn<79> se p<>esu<73> na spodek t<>to str<74>nky a op<6F>t stiskni Ctrl-g.
ZAPAMATUJ SI I <20><>SLO TOHOTO <20><>DKU!
4. Pro ulo<6C>en<65> POUZE <20><>sti souboru, napi<70> :#,# w TEST kde #,# jsou
<20><>sla dvou zapamatovan<61>ch <20><>dk<64> (vrch, spodek) a TEST je n<>zev souboru.
5. Znova se ujisti, <20>e tam ten soubor je pomoc<6F> :!dir ale NEODSTRA<52>UJ ho.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.4: SLU<4C>OV<4F>N<EFBFBD> SOUBOR<4F>
** K vlo<6C>en<65> obsahu souboru napi<70> :r N<>ZEV_SOUBORU **
1. Napi<70> :!dir pro uji<6A>t<EFBFBD>n<EFBFBD>, <20>e soubor TEST st<73>le existuje.
2. P<>esu<73> kurzor na vrch t<>to str<74>nky.
POZN<EFBFBD>MKA: Po vykon<6F>n<EFBFBD> kroku 3 uvid<69><64> lekci 5.3. Potom se op<6F>t p<>esu<73> dol<6F>
na tuto lekci.
3. Nyn<79> vlo<6C> soubor TEST pou<6F>it<69>m p<><70>kazu :r TEST kde TEST je n<>zev
souboru.
POZN<EFBFBD>MKA: Soubor, kter<65> vkl<6B>d<EFBFBD><64> se vlo<6C><6F> od m<>sta, kde se nach<63>z<EFBFBD> kurzor.
4. Pro potvrzen<65> vlo<6C>en<65> souboru, p<>esu<73> kurzor zp<7A>t a v<>imni si, <20>e te<74>
m<><6D> dv<64> kopie lekce 5.3, origin<69>l a souborovou verzi.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUT<55> LEKCE 5
1. :!p<><70>kaz vykon<6F> vn<76>j<EFBFBD><6A> p<><70>kaz.
N<>kter<65> u<>ite<74>n<EFBFBD> p<><70>klady jsou:
(MS-DOS) (Unix)
:!dir :!ls - zobraz<61> obsah souboru.
:!del SOUBOR :!rm SOUBOR - odstran<61> SOUBOR.
2. :w SOUBOR ulo<6C><6F> aktu<74>ln<6C> text jako SOUBOR na disk.
3. :#,#w SOUBOR ulo<6C><6F> <20><>dky od # do # do SOUBORU.
4. :r SOUBOR vybere z disku SOUBOR a vlo<6C><6F> ho do editovan<61>ho souboru
za pozici kurzoru.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.1: P<><50>KAZ OTEV<45><56>T
** Napi<70> o pro vlo<6C>en<65> <20><>dku pod kurzor a p<>epnut<75> do Vkl<6B>dac<61>ho m<>du. **
1. P<>em<65>sti kurzor n<><6E>e na <20><>dek ozna<6E>en<65> --->.
2. Napi<70> o (mal<61>) pro vlo<6C>en<65> <20><>dku POD kurzor a p<>epnut<75> do
Vkl<6B>dac<61>ho m<>du.
3. Nyn<79> zkop<6F>ruj <20><>dek ozna<6E>en<65> ---> a stiskni <ESC> pro ukon<6F>en<65>
Vkl<6B>dac<61>ho m<>du.
---> Po stisknut<75> o se kurzor p<>em<65>st<73> na vlo<6C>en<65> <20><>dek do Vkl<6B>dac<61>ho
m<>du.
4. Pro otev<65>en<65> <20><>dku NAD kurzorem jednodu<64>e napi<70> velk<6C> O , m<>sto
mal<61>ho o. Vyzkou<6F>ej si to na n<>sleduj<75>c<EFBFBD>m <20><>dku.
Vlo<EFBFBD> <20><>dek nad t<>mto naps<70>n<EFBFBD>m Shift-O po um<75>st<73>n<EFBFBD> kurzoru na tento <20><>dek.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.2: P<><50>KAZ P<>IDAT
** Stiskni a pro vlo<6C>en<65> textu ZA kurzor. **
1. P<>esu<73> kurzor na n<><6E>e na konec <20><>dky ozna<6E>en<65> --->
stisknut<75>m $ v Norm<72>ln<6C>m m<>du.
2. Stiskni a (mal<61>) pro p<>id<69>n<EFBFBD> textu ZA znak, kter<65> je pod kurzorem.
(Velk<6C> A p<>id<69> na konec <20><>dku.)
Pozn<EFBFBD>mka: T<>mto se vyhne<6E> stisknut<75> i , posledn<64>ho znaku, textu na vlo<6C>en<65>,
<ESC>, kurzor doprava, a nakonec x na p<>id<69>v<EFBFBD>n<EFBFBD> na konec <20><>dku!
3. Nyn<79> dokon<6F><6E> prvn<76> <20><>dek. V<>imni si, <20>e p<>id<69>v<EFBFBD>n<EFBFBD> je vlastn<74> stejn<6A> jako
Vkl<6B>dac<61> m<>d, krom<6F> m<>sta, kam se text vkl<6B>d<EFBFBD>.
---> Tento <20><>dek ti umo<6D><6F>uje nacvi<76>it
---> Tento <20><>dek ti umo<6D><6F>uje nacvi<76>it p<>id<69>v<EFBFBD>n<EFBFBD> textu na konec <20><>dky.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.3: JIN<49> ZP<5A>SOB NAHRAZOV<4F>N<EFBFBD>
** Napi<70> velk<6C> R pro nahrazen<65> v<>c ne<6E> jednoho znaku. **
1. P<>esu<73> kurzor na prvn<76> <20><>dek ozna<6E>en<65> --->.
2. Um<55>sti kurzor na za<7A><61>tek prvn<76>ho slova, kter<65> je odli<6C>n<EFBFBD> od druh<75>ho
<20><>dku ozna<6E>en<65>ho ---> (slovo 'posledn<64>').
3. Nyn<79> stiskni R a nahra<72> zbytek textu na prvn<76>m <20><>dku p<>eps<70>n<EFBFBD>m
star<61>ho textu tak, aby byl prvn<76> <20><>dek stejn<6A> jako ten druh<75>.
---> Pro upraven<65> prvn<76>ho <20><>dku do tvaru toho posledn<64> na stran<61> pou<6F>ij kl.
---> Pro upraven<65> prvn<76>ho <20><>dku do tvaru toho druh<75>ho, napi<70> R a nov<6F> text.
4. V<>imni si, <20>e jakmile stiskne<6E> <ESC> v<>echen nezm<7A>n<EFBFBD>n<EFBFBD> text z<>st<73>v<EFBFBD>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.4: NASTAVEN<45> MO<4D>NOST<53>
** Nastav mo<6D>nost, <20>e vyhled<65>v<EFBFBD>n<EFBFBD> anebo nahrazov<6F>n<EFBFBD> nedb<64> velikosti p<>smen **
1. Vyhledej <20>et<65>zec 'ignore' naps<70>n<EFBFBD>m:
/ignore
Zopakuj n<>kolikr<6B>t stisknut<75> kl<6B>vesy n.
2. Nastav mo<6D>nost 'ic' (Ignore case) naps<70>n<EFBFBD>m p<><70>kazu:
:set ic
3. Nyn<79> znovu vyhledej 'ignore' stisknut<75>m: n
N<>kolikr<6B>t hled<65>n<EFBFBD> zopakuj stisknut<75>m kl<6B>vesy n.
4. Nastav mo<6D>nosti 'hlsearch' a 'incsearch':
:set hls is
5. Nyn<79> znovu vykonej vyhled<65>vac<61> p<><70>kaz a sleduj, co se stane:
/ignore
6. Pro vypnut<75> zv<7A>raz<61>ov<6F>n<EFBFBD> v<>sledk<64> napi<70>:
:nohlsearch
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRHNUT<55> LEKCE 6
1. Stisknut<75> o otev<65>e nov<6F> <20><>dek POD kurzorem a um<75>st<73> kurzor na vlo<6C>en<65>
<20><>dek do Vkl<6B>dac<61>ho m<>du.
Naps<70>n<EFBFBD> velk<6C>ho O otev<65>e <20><>dek NAD <20><>dkem, na kter<65>m je kurzor.
2. Stiskni a pro vlo<6C>en<65> textu ZA znak na pozici kurzoru.
Naps<70>n<EFBFBD> velk<6C>ho A automaticky p<>id<69> text na konec <20><>dku.
3. Stisknut<75> velk<6C>ho R p<>epne do Nahrazovac<61>ho m<>du, dokud
nestiskne<6E> <ESC> pro jeho ukon<6F>en<65>.
4. Naps<70>n<EFBFBD> ":set xxx" nastav<61> mo<6D>nosti "xxx".
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
LEKCE 7: P<><50>KAZY ON-LINE N<>POV<4F>DY
** Pou<6F><75>vej on-line syst<73>m n<>pov<6F>dy **
Vim m<> obs<62>hl<68> on-line syst<73>m n<>pov<6F>dy. Pro za<7A><61>tek vyzkou<6F>ej jeden z
n<>sleduj<75>c<EFBFBD>ch:
- stiskni kl<6B>vesu <HELP> (pokud ji m<><6D>)
- stiskni kl<6B>vesu <F1> (pokud ji m<><6D>)
- napi<70> :help <ENTER>
Napi<70> :q <ENTER> pro uzav<61>en<65> okna n<>pov<6F>dy.
M<><4D>e<EFBFBD> naj<61>t n<>pov<6F>du k jak<61>mukoliv t<>matu p<>id<69>n<EFBFBD>m argumentu k
p<><70>kazu ":help". Zkus tyto (nezapome<6D> stisknout <ENTER>):
:help w
:help c_<T
:help insert-index
:help user-manual
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
LEKCE 8: VYTVO<56>EN<45> INICIALIZA<5A>N<EFBFBD>HO SKRIPTU
** Zapni funkce editoru Vim **
Vim m<> daleko v<>ce funkc<6B> ne<6E> Vi, ale v<>t<EFBFBD>ina z nich je vypnuta ve v<>choz<6F>m
nastaven<65>. Pro zapnut<75> n<>kter<65>ch vytvo<76> soubor "vimrc".
1. Za<5A>ni upravovat soubor "vimrc". Toto z<>vis<69> na pou<6F>it<69>m syst<73>mu:
:edit ~/.vimrc pro Unix
:edit $VIM/_vimrc pro MS-Windows
2. Nyn<79> <20>ti uk<75>zkov<6F> "vimrc" soubor:
:read $VIMRUNTIME/vimrc_example.vim
3. Ulo<6C> soubor pomoc<6F>:
:write
Po p<><70><EFBFBD>t<EFBFBD>m startu Vim se zapne zv<7A>raz<61>ov<6F>n<EFBFBD> syntaxe.
Do souboru "vimrc" m<><6D>e<EFBFBD> p<>idat v<>echny svoje up<75>ednost<73>ovan<61> nastaven<65>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Toto ukon<6F>uje v<>uku Vim, kter<65> byla my<6D>len<65> jako stru<72>n<EFBFBD> p<>ehled
editoru Vim, tak akor<6F>t posta<74>uj<75>c<EFBFBD> pro lehk<68> a obstojn<6A> pou<6F><75>v<EFBFBD>n<EFBFBD> editoru.
Tato v<>uka m<> daleko od <20>plnosti, proto<74>e Vim obsahuje podstatn<74> v<>ce
p<><70>kaz<61>. D<>le si p<>e<EFBFBD>ti u<>ivatelsk<73> manu<6E>l: ":help user-manual".
Pro dal<61><6C> studium je doporu<72>en<65> kniha:
Vim - Vi Improved - od Steve Oualline
Nakladatel: New Riders
Prvn<76> kniha ur<75>en<65> pro Vim. Obzvl<76><6C>t<EFBFBD> vhodn<64> pro za<7A><61>te<74>n<EFBFBD>ky.
Obsahuje mno<6E>stv<74> p<><70>klad<61> a obr<62>zk<7A>.
viz http://iccf-holland.org/click5.html
Tato kniha je star<61><72> a v<>ce v<>novan<61> Vi ne<6E> Vim, ale tak<61> doporu<72>en<65>:
Learning the Vi Editor - od Linda Lamb
Nakladatel: O'Reilly & Associates Inc.
Je to dobr<62> kniha pro z<>sk<73>n<EFBFBD> v<>domost<73> t<>m<EFBFBD><6D> o v<>em, co m<><6D>ete s Vi d<>lat.
<20>est<73> vyd<79>n<EFBFBD> obsahuje t<><74> informace o Vim.
Tato v<>uka byla napsan<61> autory Michael C. Pierce a Robert K. Ware,
Colorado School of Mines s pou<6F>it<69>m my<6D>lenek od: Charles Smith,
Colorado State University. E-mail: bware@mines.colorado.edu.
Upravil pro Vim: Bram Moolenaar.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
P<>eklad do <20>e<EFBFBD>tiny: Lubo<62> Turek
E-Mail: lubos.turek@gmail.com
2007 Feb 28

812
runtime/tutor/tutor.cs.utf-8 Normal file
View File

@ -0,0 +1,812 @@
===============================================================================
= V í t e j t e v t u t o r i a l u V I M - Verze 1.5 =
===============================================================================
Vim je velmi výkonný editor, který má příliš mnoho příkazů na to, aby
mohly být všechny vysvětlené ve výuce jako tato. Tato výuka obsahuje
dostatečné množství příkazů na to, aby bylo možné používat Vim jako
víceúčelový editor.
Přibližný čas potřebný ke zvládnutí této výuky je 25-30 minut, záleží
na tom, kolik času strávíte přezkušováním.
Příkazy v lekcích upravují text. Vytvoř kopii tohoto souboru pro
procvičování (při startu "vimtutor" je již toto kopie).
Je důležité pamatovat, že tato výuka je vytvořena pro výuku používáním.
To znamená, že je potřeba si příkazy vyzkoušet pro jejich správné
naučení. Pokud si jen čteš text, příkazy zapomeneš!
Nyní se přesvědčte, že Shift-Lock NENÍ stlačený a několikrát stiskněte
klávesu j aby se kurzor posunul natolik, že lekce 1.1 zaplní celou
obrazovku.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.1: POHYB KURZORU
** Pro pohyb kurzoru používej klávesy h,j,k,l jak je znázorněno níže. **
^
k Funkce: Klávesa h je vlevo a vykoná pohyb vlevo.
< h l > Klávesa l je vpravo a vykoná pohyb vpravo.
j Klávesa j vypadá na šipku dolu.
v
1. Pohybuj kurzorem po obrazovce dokud si na to nezvykneš.
2. Drž klávesu pro pohyb dolu (j), dokud se její funkce nezopakuje.
---> Teď víš jak se přesunout na následující lekci.
3. Použitím klávesy dolu přejdi na lekci 1.2.
Poznámka: Pokud si někdy nejsi jist něčím, co jsi napsal, stlač <ESC> pro
přechod do Normálního módu. Poté přepiš požadovaný příkaz.
Poznámka: Kurzorové klávesy také fungují, avšak používání hjkl je rychlejší
jakmile si na něj zvykneš.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.2: SPUŠTĚNÍ A UKONČENÍ VIM
!! POZNÁMKA: Před vykonáním těchto kroků si přečti celou lekci!!
1. Stlač <ESC> (pro ujištění, že se nacházíš v Normálním módu).
2. Napiš: :q! <ENTER>.
---> Tímto ukončíš editor BEZ uložení změn, které si vykonal.
Pokud chceš uložit změny a ukončit editor napiš:
:wq <ENTER>
3. Až se dostaneš na příkazový řádek, napiš příkaz, kterým se dostaneš zpět
do této výuky. To může být: vimtutor <ENTER>
Běžně se používá: vim tutor <ENTER>
---> 'vim' znamená spuštění editoru, 'tutor' je soubor k editaci.
4. Pokud si tyto kroky spolehlivě pamatuješ, vykonej kroky 1 až 3, čímž
ukončíš a znovu spustíš editor. Potom přesuň kurzor dolu na lekci 1.3.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.3: ÚPRAVA TEXTU - MAZÁNÍ
** Stisknutím klávesy x v Normálním módu smažeš znak na místě kurzoru. **
1. Přesuň kurzor níže na řádek označený --->.
2. K odstranění chyb přejdi kurzorem na znak, který chceš smazat.
3. Stlač klávesu x k odstranění nechtěných znaků.
4. Opakuj kroky 2 až 4 dokud není věta správně.
---> Krááva skoččilla přess měssíc.
5. Pokud je věta správně, přejdi na lekci 1.4.
POZNÁMKA: Nesnaž se pouze zapamatovat předváděné příkazy, uč se je používáním.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.4: ÚPRAVA TEXTU - VKLÁDÁNÍ
** Stlačení klávesy i v Normálním módu umožňuje vkládání textu. **
1. Přesuň kurzor na první řádek označený --->.
2. Pro upravení prvního řádku do podoby řádku druhého, přesuň kurzor na
první znak za místo, kde má být text vložený.
3. Stlač i a napiš potřebný dodatek.
4. Po opravení každé chyby stlač <ESC> pro návrat do Normálního módu.
Opakuj kroky 2 až 4 dokud není věta správně.
---> Nějaký txt na této .
---> Nějaký text chybí na této řádce.
5. Pokud již ovládáš vkládání textu, přejdi na následující shrnutí.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUTÍ LEKCE 1
1. Kurzorem se pohybuje pomocí šipek nebo klávesami hjkl.
h (vlevo) j (dolu) k (nahoru) l (vpravo)
2. Pro spuštění Vimu (z příkazového řádku) napiš: vim SOUBOR <ENTER>
3. Pro ukončení Vimu napiš: <ESC> :q! <ENTER> bez uložení změn.
anebo: <ESC> :wq <ENTER> pro uložení změn.
4. Pro smazání znaku pod kurzorem napiš v Normálním módu: x
5. Pro vkládání textu od místa kurzoru napiš v Normálním módu:
i vkládaný text <ESC>
POZNÁMKA: Stlačení <ESC> tě přemístí do Normálního módu nebo zruší nechtěný
a částečně dokončený příkaz.
Nyní pokračuj Lekcí 2.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.1: PŘÍKAZY MAZÁNÍ
** Příkaz dw smaže znaky do konce slova. **
1. Stlač <ESC> k ubezpečení, že jsi v Normálním módu.
2. Přesuň kurzor níže na řádek označený --->.
3. Přesuň kurzor na začátek slova, které je potřeba smazat.
4. Napiš dw , aby slovo zmizelo.
POZNÁMKA: Písmena dw se zobrazí na posledním řádku obrazovky jakmile je
napíšeš. Když napíšeš něco špatně, stlač <ESC> a začni znova.
---> Jsou tu nějaká slova zábava, která nepatří list do této věty.
5. Opakuj kroky 3 až 4 dokud není věta správně a přejdi na lekci 2.2.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.2: VÍCE PŘÍKAZŮ MAZÁNÍ
** Napsání příkazu d$ smaže vše až do konce řádky. **
1. Stlač <ESC> k ubezpečení, že jsi v Normálním módu.
2. Přesuň kurzor níže na řádek označený --->.
3. Přesuň kurzor na konec správné věty (ZA první tečku).
4. Napiš d$ ,aby jsi smazal znaky až do konce řádku.
---> Někdo napsal konec této věty dvakrát. konec této věty dvakrát.
5. Přejdi na lekci 2.3 pro pochopení toho, co se stalo.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.3: ROZŠIŘOVACÍ PŘÍKAZY A OBJEKTY
Formát mazacího příkazu d je následující:
[číslo] d objekt NEBO d [číslo] objekt
Kde:
číslo - udává kolikrát se příkaz vykoná (volitelné, výchozí=1).
d - je příkaz mazání.
objekt - udává na čem se příkaz vykonává (vypsané níže).
Krátký výpis objektů:
w - od kurzoru do konce slova, včetně mezer.
e - od kurzoru do konce slova, BEZ mezer.
$ - od kurzoru do konce řádku.
POZNÁMKA: Stlačením klávesy objektu v Normálním módu se kurzor přesune na
místo upřesněné ve výpisu objektů.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.4: VÝJIMKA Z 'PŘÍKAZ-OBJEKT'
** Napsáním dd smažeš celý řádek. **
Vzhledem k častosti mazání celého řádku se autoři Vimu rozhodli, že bude
jednoduší napsat prostě dvě d k smazání celého řádku.
1. Přesuň kurzor na druhý řádek spodního textu.
2. Napiš dd pro smazání řádku.
3. Přejdi na čtvrtý řádek.
4. Napiš 2dd (vzpomeň si číslo-příkaz-objekt) pro smazání dvou řádků.
1) Růže jsou červené,
2) Bláto je zábavné,
3) Fialky jsou modré,
4) Mám auto,
5) Hodinky ukazují čas,
6) Cukr je sladký,
7) A to jsi i ty.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.5: PŘÍKAZ UNDO
** Stlač u pro vrácení posledního příkazu, U pro celou řádku. **
1. Přesuň kurzor níže na řádek označený ---> a přemísti ho na první chybu.
2. Napiš x pro smazání prvního nechtěného znaku.
3. Teď napiš u čímž vrátíš zpět poslední vykonaný příkaz.
4. Nyní oprav všechny chyby na řádku pomocí příkazu x .
5. Napiš velké U čímž vrátíš řádek do původního stavu.
6. Teď napiš u několikrát, čímž vrátíš zpět příkaz U .
7. Stlač CTRL-R (klávesu CTRL drž stlačenou a stiskni R) několikrát,
čímž vrátíš zpět předtím vrácené příkazy (redo).
---> Opprav chybby nna toomto řádku a nahraď je pommocí undo.
8. Toto jsou velmi užitečné příkazy. Nyní přejdi na souhrn Lekce 2.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUTÍ LEKCE 2
1. Pro smazání znaků od kurzoru do konce slova napiš: dw
2. Pro smazání znaků od kurzoru do konce řádku napiš: d$
3. Pro smazání celého řádku napiš: dd
4. Formát příkazu v Normálním módu je:
[číslo] příkaz objekt NEBO příkaz [číslo] objekt
kde:
číslo - udává počet opakování příkazu
příkaz - udává co je třeba vykonat, například d maže
objekt - udává rozsah příkazu, například w (slovo),
$ (do konce řádku), atd.
5. Pro vrácení předešlé činnosti, napiš: u (malé u)
Pro vrácení všech úprav na řádku napiš: U (velké U)
Pro vrácení vrácených úprav (redo) napiš: CTRL-R
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.1: PŘÍKAZ VLOŽIT
** Příka p vloží poslední vymazaný text za kurzor. **
1. Přesuň kurzor níže na poslední řádek textu.
2. Napiš dd pro smazání řádku a jeho uložení do bufferu.
3. Přesuň kurzor VÝŠE tam, kam smazaný řádek patří.
4. V Normálním módu napiš p pro opětné vložení řádku.
5. Opakuj kroky 2 až 4 dokud řádky nebudou ve správném pořadí.
d) Také se dokážeš vzdělávat?
b) Fialky jsou modré,
c) Inteligence se učí,
a) Růže jsou červené,
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.2: PŘÍKAZ NAHRAZENÍ
** Napsáním r a znaku se nahradí znak pod kurzorem. **
1. Přesuň kurzor níže na první řádek označený --->.
2. Přesuň kurzor na začátek první chyby.
3. Napiš r a potom znak, který nahradí chybu.
4. Opakuj kroky 2 až 3 dokud není první řádka správně.
---> Kdiž byl pzán tento řádeg, někdu stlažil špaqné klávesy!
---> Když byl psán tento řádek, někdo stlačíl špatné klávesy!
5. Nyní přejdi na Lekci 3.2.
POZNÁMKA: Zapamatuj si, že by ses měl učit používáním, ne zapamatováním.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.3: PŘÍKAZ ÚPRAVY
** Pokud chceš změnit část nebo celé slovo, napiš cw . **
1. Přesuň kurzor níže na první řádek označený --->.
2. Umísti kurzor na písmeno i v slově řiťok.
3. Napiš cw a oprav slovo (v tomto případě napiš 'ádek'.)
4. Stlač <ESC> a přejdi na další chybu (první znak, který třeba změnit.)
5. Opakuj kroky 3 až 4 dokud není první věta stejná jako ta druhá.
---> Tento řiťok má několik skic, které psadoinsa změnit pasdgf příkazu.
---> Tento řádek má několik slov, které potřebují změnit pomocí příkazu.
Všimni si, že cw nejen nahrazuje slovo, ale také přemístí do vkládání.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.4: VÍCE ZMĚN POUŽITÍM c
** Příkaz pro úpravu se druží se stejnými objekty jako ten pro mazání. **
1. Příkaz pro úpravu pracuje stejně jako pro mazání. Formát je:
[číslo] c objekt NEBO c [číslo] objekt
2. Objekty jsou také shodné, jako např.: w (slovo), $ (konec řádku), atd.
3. Přejdi níže na první řádek označený --->.
4. Přesuň kurzor na první rozdíl.
5. Napiš c$ pro upravení zbytku řádku podle toho druhého a stlač <ESC>.
---> Konec tohoto řádku potřebuje pomoc, aby byl jako ten druhý.
---> Konec tohoto řádku potřebuje opravit použitím příkazu c$ .
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUTÍ LEKCE 3
1. Pro vložení textu, který byl smazán, napiš p . To vloží smazaný text
ZA kurzor (pokud byl řádek smazaný, přejde na řádek pod kurzorem).
2. Pro nahrazení znaku pod kurzorem, napiš r a potom znak, kterým
chceš původní znak nahradit.
3. Příkaz na upravování umožňuje změnit specifikovaný objekt od kurzoru
do konce objektu. Například: Napiš cw ,čímž změníš text od pozice
kurzoru do konce slova, c$ změní text do konce řádku.
4. Formát pro nahrazování je:
[číslo] c objekt NEBO c [číslo] objekt
Nyní přejdi na následující lekci.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.1: POZICE A STATUS SOUBORU
** Stlač CTRL-g pro zobrazení své pozice v souboru a statusu souboru.
Stlač SHIFT-G pro přechod na řádek v souboru. **
Poznámka: Přečti si celou lekci než začneš vykonávat kroky!!
1. Drž klávesu Ctrl stlačenou a stiskni g . Vespod obrazovky se zobrazí
stavový řádek s názvem souboru a řádkou na které se nacházíš. Zapamatuj
si číslo řádku pro krok 3.
2. Stlač shift-G pro přesun na konec souboru.
3. Napiš číslo řádku na kterém si se nacházel a stlač shift-G. To tě
vrátí na řádek, na kterém jsi dříve stiskl Ctrl-g.
(Když píšeš čísla, tak se NEZOBRAZUJÍ na obrazovce.)
4. Pokud se cítíš schopný vykonat tyto kroky, vykonej je.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.2: PŘÍKAZ VYHLEDÁVÁNÍ
** Napiš / následované řetězcem pro vyhledání onoho řetězce. **
1. Stiskni / v Normálním módu. Všimni si, že tento znak se spolu s
kurzorem zobrazí v dolní části obrazovky jako příkaz : .
2. Nyní napiš 'chhybba' <ENTER>. To je slovo, které chceš vyhledat.
3. Pro vyhledání dalšího výsledku stejného řetězce, jednoduše stlač n .
Pro vyhledání dalšího výsledku stejného řetězce opačným směrem, stiskni
Shift-N.
4. Pokud chceš vyhledat řetězec v opačném směru, použij příkaz ? místo
příkazu / .
---> "chhybba" není způsob, jak hláskovat chyba; chhybba je chyba.
Poznámka: Když vyhledávání dosáhne konce souboru, bude pokračovat na jeho
začátku.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.3: VYHLEDÁVÁNÍ PÁROVÉ ZÁVORKY
** Napiš % pro nalezení párové ),], nebo } . **
1. Přemísti kurzor na kteroukoli (, [, nebo { v řádku označeném --->.
2. Nyní napiš znak % .
3. Kurzor se přemístí na odpovídající závorku.
4. Stlač % pro přesun kurzoru zpět na otvírající závorku.
---> Toto ( je testovací řádek ('s, ['s ] a {'s } v něm. ))
Poznámka: Toto je velmi užitečné pří ladění programu s chybějícími
uzavíracími závorkami.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.4: ZPŮSOB JAK ZMĚNIT CHYBY
** Napiš :s/staré/nové/g pro nahrazení slova 'nové' za 'staré'. **
1. Přesuň kurzor na řádek označený --->.
2. Napiš :s/dobréé/dobré <ENTER> . Všimni si, že tento příkaz změní pouze
první výskyt v řádku.
3. Nyní napiš :s/dobréé/dobré/g což znamená celkové nahrazení v řádku.
Toto nahradí všechny výskyty v řádku.
---> dobréé suroviny a dobréé náčiní jsou základem dobréé kuchyně.
4. Pro změnu všech výskytů řetězce mezi dvěma řádky,
Napiš :#,#s/staré/nové/g kde #,# jsou čísla oněch řádek.
Napiš :%s/staré/nové/g pro změnu všech výskytů v celém souboru.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUTÍ LEKCE 4
1. Ctrl-g vypíše tvou pozici v souboru a status souboru.
Shift-G tě přemístí na konec souboru. Číslo následované
Shift-G tě přesune na dané číslo řádku.
2. Napsání / následované řetězcem vyhledá řetězec směrem DOPŘEDU.
Napsání ? následované řetězcem vyhledá řetězec směrem DOZADU.
Napsání n po vyhledávání najde následující výskyt řetězce ve stejném
směru, Shift-N ve směru opačném.
3. Stisknutí % když je kurzor na (,),[,],{, nebo } najde odpovídající
párovou závorku.
4. Pro nahrazení nového za první starý v řádku napiš :s/staré/nové
Pro nahrazení nového za všechny staré v řádku napiš :s/staré/nové/g
Pro nahrazení řetězců mezi dvěmi řádkami # napiš :#,#s/staré/nové/g
Pro nahrazení všech výskytů v souboru napiš :%s/staré/nové/g
Pro potvrzení každého nahrazení přidej 'c' :%s/staré/nové/gc
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.1: JAK VYKONAT VNĚJŠÍ PŘÍKAZ
** Napiš :! následované vnějším příkazem pro spuštění příkazu. **
1. Napiš obvyklý příkaz : , který umístí kurzor na spodek obrazovky
To umožní napsat příkaz.
2. Nyní stiskni ! (vykřičník). To umožní vykonat jakýkoliv vnější
příkaz z příkazového řádku.
3. Například napiš ls za ! a stiskni <ENTER>. Tento příkaz zobrazí
obsah tvého adresáře jako v příkazovém řádku.
Vyzkoušej :!dir pokud ls nefunguje.
Poznámka: Takto je možné vykonat jakýkoliv příkaz.
Poznámka: Všechny příkazy : musí být dokončené stisknutím <ENTER>
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.2: VÍCE O UKLÁDÁNÍ SOUBORŮ
** Pro uložení změn v souboru napiš :w SOUBOR. **
1. Napiš :!dir nebo :!ls pro výpis aktuálního adresáře.
Už víš, že za tímto musíš stisknout <ENTER>.
2. Vyber si název souboru, který ještě neexistuje, například TEST.
3. Nyní napiš: :w TEST (kde TEST je vybraný název souboru.)
4. To uloží celý soubor (Výuka Vimu) pod názvem TEST.
Pro ověření napiš znovu :!dir , čímž zobrazíš obsah adresáře.
Poznámka: Jakmile ukončíš Vim a znovu ho spustíš s názvem souboru TEST,
soubor bude přesná kopie výuky, když si ji ukládal.
5. Nyní odstraň soubor napsáním (MS-DOS): :!del TEST
nebo (Unix): :!rm TEST
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.3: VÝBĚROVÝ PŘÍKAZ ULOŽENÍ
** Pro uložení části souboru napiš :#,# w SOUBOR **
1. Ještě jednou napiš :!dir nebo :!ls pro výpis aktuálního adresáře
a vyber vhodný název souboru jako např. TEST.
2. Přesuň kurzor na vrch této stránky a stiskni Ctrl-g pro zobrazení
čísla řádku. ZAPAMATUJ SI TOTO ČÍSLO!
3. Nyní se přesuň na spodek této stránky a opět stiskni Ctrl-g.
ZAPAMATUJ SI I ČÍSLO TOHOTO ŘÁDKU!
4. Pro uložení POUZE části souboru, napiš :#,# w TEST kde #,# jsou
čísla dvou zapamatovaných řádků (vrch, spodek) a TEST je název souboru.
5. Znova se ujisti, že tam ten soubor je pomocí :!dir ale NEODSTRAŇUJ ho.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.4: SLUČOVÁNÍ SOUBORŮ
** K vložení obsahu souboru napiš :r NÁZEV_SOUBORU **
1. Napiš :!dir pro ujištění, že soubor TEST stále existuje.
2. Přesuň kurzor na vrch této stránky.
POZNÁMKA: Po vykonání kroku 3 uvidíš lekci 5.3. Potom se opět přesuň dolů
na tuto lekci.
3. Nyní vlož soubor TEST použitím příkazu :r TEST kde TEST je název
souboru.
POZNÁMKA: Soubor, který vkládáš se vloží od místa, kde se nachází kurzor.
4. Pro potvrzení vložení souboru, přesuň kurzor zpět a všimni si, že teď
máš dvě kopie lekce 5.3, originál a souborovou verzi.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUTÍ LEKCE 5
1. :!příkaz vykoná vnější příkaz.
Některé užitečné příklady jsou:
(MS-DOS) (Unix)
:!dir :!ls - zobrazí obsah souboru.
:!del SOUBOR :!rm SOUBOR - odstraní SOUBOR.
2. :w SOUBOR uloží aktuální text jako SOUBOR na disk.
3. :#,#w SOUBOR uloží řádky od # do # do SOUBORU.
4. :r SOUBOR vybere z disku SOUBOR a vloží ho do editovaného souboru
za pozici kurzoru.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.1: PŘÍKAZ OTEVŘÍT
** Napiš o pro vložení řádku pod kurzor a přepnutí do Vkládacího módu. **
1. Přemísti kurzor níže na řádek označený --->.
2. Napiš o (malé) pro vložení řádku POD kurzor a přepnutí do
Vkládacího módu.
3. Nyní zkopíruj řádek označený ---> a stiskni <ESC> pro ukončení
Vkládacího módu.
---> Po stisknutí o se kurzor přemístí na vložený řádek do Vkládacího
módu.
4. Pro otevření řádku NAD kurzorem jednoduše napiš velké O , místo
malého o. Vyzkoušej si to na následujícím řádku.
Vlož řádek nad tímto napsáním Shift-O po umístění kurzoru na tento řádek.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.2: PŘÍKAZ PŘIDAT
** Stiskni a pro vložení textu ZA kurzor. **
1. Přesuň kurzor na níže na konec řádky označené --->
stisknutím $ v Normálním módu.
2. Stiskni a (malé) pro přidání textu ZA znak, který je pod kurzorem.
(Velké A přidá na konec řádku.)
Poznámka: Tímto se vyhneš stisknutí i , posledního znaku, textu na vložení,
<ESC>, kurzor doprava, a nakonec x na přidávání na konec řádku!
3. Nyní dokončí první řádek. Všimni si, že přidávání je vlastně stejné jako
Vkládací mód, kromě místa, kam se text vkládá.
---> Tento řádek ti umožňuje nacvičit
---> Tento řádek ti umožňuje nacvičit přidávání textu na konec řádky.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.3: JINÝ ZPŮSOB NAHRAZOVÁNÍ
** Napiš velké R pro nahrazení víc než jednoho znaku. **
1. Přesuň kurzor na první řádek označený --->.
2. Umísti kurzor na začátek prvního slova, které je odlišné od druhého
řádku označeného ---> (slovo 'poslední').
3. Nyní stiskni R a nahraď zbytek textu na prvním řádku přepsáním
starého textu tak, aby byl první řádek stejný jako ten druhý.
---> Pro upravení prvního řádku do tvaru toho poslední na straně použij kl.
---> Pro upravení prvního řádku do tvaru toho druhého, napiš R a nový text.
4. Všimni si, že jakmile stiskneš <ESC> všechen nezměněný text zůstává.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.4: NASTAVENÍ MOŽNOSTÍ
** Nastav možnost, že vyhledávání anebo nahrazování nedbá velikosti písmen **
1. Vyhledej řetězec 'ignore' napsáním:
/ignore
Zopakuj několikrát stisknutí klávesy n.
2. Nastav možnost 'ic' (Ignore case) napsáním příkazu:
:set ic
3. Nyní znovu vyhledej 'ignore' stisknutím: n
Několikrát hledání zopakuj stisknutím klávesy n.
4. Nastav možnosti 'hlsearch' a 'incsearch':
:set hls is
5. Nyní znovu vykonej vyhledávací příkaz a sleduj, co se stane:
/ignore
6. Pro vypnutí zvýrazňování výsledků napiš:
:nohlsearch
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRHNUTÍ LEKCE 6
1. Stisknutí o otevře nový řádek POD kurzorem a umístí kurzor na vložený
řádek do Vkládacího módu.
Napsání velkého O otevře řádek NAD řádkem, na kterém je kurzor.
2. Stiskni a pro vložení textu ZA znak na pozici kurzoru.
Napsání velkého A automaticky přidá text na konec řádku.
3. Stisknutí velkého R přepne do Nahrazovacího módu, dokud
nestiskneš <ESC> pro jeho ukončení.
4. Napsání ":set xxx" nastaví možnosti "xxx".
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
LEKCE 7: PŘÍKAZY ON-LINE NÁPOVĚDY
** Používej on-line systém nápovědy **
Vim má obsáhlý on-line systém nápovědy. Pro začátek vyzkoušej jeden z
následujících:
- stiskni klávesu <HELP> (pokud ji máš)
- stiskni klávesu <F1> (pokud ji máš)
- napiš :help <ENTER>
Napiš :q <ENTER> pro uzavření okna nápovědy.
Můžeš najít nápovědu k jakémukoliv tématu přidáním argumentu k
příkazu ":help". Zkus tyto (nezapomeň stisknout <ENTER>):
:help w
:help c_<T
:help insert-index
:help user-manual
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
LEKCE 8: VYTVOŘENÍ INICIALIZAČNÍHO SKRIPTU
** Zapni funkce editoru Vim **
Vim má daleko více funkcí než Vi, ale většina z nich je vypnuta ve výchozím
nastavení. Pro zapnutí některých vytvoř soubor "vimrc".
1. Začni upravovat soubor "vimrc". Toto závisí na použitém systému:
:edit ~/.vimrc pro Unix
:edit $VIM/_vimrc pro MS-Windows
2. Nyní čti ukázkový "vimrc" soubor:
:read $VIMRUNTIME/vimrc_example.vim
3. Ulož soubor pomocí:
:write
Po příštím startu Vim se zapne zvýrazňování syntaxe.
Do souboru "vimrc" můžeš přidat všechny svoje upřednostňované nastavení.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Toto ukončuje výuku Vim, která byla myšlená jako stručný přehled
editoru Vim, tak akorát postačující pro lehké a obstojné používání editoru.
Tato výuka má daleko od úplnosti, protože Vim obsahuje podstatně více
příkazů. Dále si přečti uživatelský manuál: ":help user-manual".
Pro další studium je doporučená kniha:
Vim - Vi Improved - od Steve Oualline
Nakladatel: New Riders
První kniha určená pro Vim. Obzvláště vhodná pro začátečníky.
Obsahuje množství příkladů a obrázků.
viz http://iccf-holland.org/click5.html
Tato kniha je starší a více věnovaná Vi než Vim, ale také doporučená:
Learning the Vi Editor - od Linda Lamb
Nakladatel: O'Reilly & Associates Inc.
Je to dobrá kniha pro získání vědomostí téměř o všem, co můžete s Vi dělat.
Šesté vydání obsahuje též informace o Vim.
Tato výuka byla napsaná autory Michael C. Pierce a Robert K. Ware,
Colorado School of Mines s použitím myšlenek od: Charles Smith,
Colorado State University. E-mail: bware@mines.colorado.edu.
Upravil pro Vim: Bram Moolenaar.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Překlad do češtiny: Luboš Turek
E-Mail: lubos.turek@gmail.com
2007 Feb 28

823
runtime/tutor/tutor.hu Normal file
View File

@ -0,0 +1,823 @@
===============================================================================
= <20> d v <20> z <20> l j <20> k a V I M T u t o r b a n - 1.5-<2D>s verzi<7A> ===
===============================================================================
A Vim egy nagyon hat<61>kony szerkeszt<7A>, amelnyek rengeteg utas<61>t<EFBFBD>sa
van, t<>l sok, hogy egy ilyen oktat<61>ban (tutorban), mint az itteni
mindet elmagyar<61>zzuk. Ez az oktat<61> arra t<>rekszik, hogy annyit
elmagyar<61>zzon, amennyi el<65>g, hogy k<>nnyed<65>n haszn<7A>ljuk a Vim-et, az
<20>ltal<61>nos c<>l<EFBFBD> sz<73>vegszerkeszt<7A>t.
A feladatok megold<6C>s<EFBFBD>hoz 25-30 perc sz<73>ks<6B>ges att<74>l f<>gg<67>en,
mennyit t<>lt<6C>nk a kis<69>rletez<65>ssel.
A leck<63>ben szerepl<70> utas<61>t<EFBFBD>sok m<>dos<6F>tani fogj<67>k a sz<73>vegek.
K<>sz<73>tsen m<>solatot err<72>l a f<>jlr<6C>l, ha gyakorolni akar.
(Ha "vimtutor"-ral ind<6E>totta, akkor ez m<>r egy m<>solat.)
Fontos meg<65>rteni, hogy ez az oktat<61> cselekedve tan<61>ttat.
Ez azt jelenti, hogy <20>nnek aj<61>nlott v<>grehajtania az utas<61>t<EFBFBD>sokat,
hogy megfelel<65>en megtanulja azokat. Ha csak olvassa, elfelejti!
Most bizonyosodjon, meg, hogy a Caps-Lock gombja NINCS lenyomva, <20>s
Nyomja meg megfelel<65> sz<73>m<EFBFBD>szor a j gombot, hogy az 1.1-es
lecke teljesen a k<>perny<6E>n legyen!
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
1.1. lecke: A KURZOR MOZGAT<41>SA
** A kurzor mozgat<61>s<EFBFBD>hoz nyomja meg a h,j,k,l gombokat az al<61>bbi szerint. **
^
k Tipp: A h billenty<74> van balra, <20>s balra mozgat
< h l > A l billenty<74> van jobbra, <20>s jobbra mozgat
j A j billenty<74> olyan, mint egy lefele ny<6E>l
v
1. Mozgassa a kurzort k<>rbe az ablakban, am<61>g hozz<7A> nem szokik!
2. Tartsa lenyomva a lefel<65>t (j), akkor ism<73>tl<74>dik!
---> Most tudja, hogyan mehet a k<>vetkez<65> leck<63>re.
3. A lefel<65> fomb haszn<7A>lat<61>val menjen a 1.2. leck<63>re!
Megj: Ha nem biztos benne, mit nyomott meg, nyomja meg az <ESC>-et, hogy
norm<72>l m<>dba ker<65>lj<6C>n, <20>s ism<73>telje meg a parancsot!
Megj: A kurzor gomboknak is m<>k<EFBFBD>dni<6E>k kell, de a hjkl haszn<7A>lat<61>val
sokkal gyorsabban tud, mozogni, ha hozz<7A>szokik.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
1.2. lecke: BE <20>S KIL<49>P<EFBFBD>S A VIMB<4D>L
!! MEGJ: Miel<65>tt v<>grehajtja az al<61>bbi l<>p<EFBFBD>seket, olvassa v<>gig a leck<63>t !!
1. Nyomja meg az <ESC> gombot (hogy biztosan norm<72>l m<>dban legyen).
2. <20>rja: :q! <ENTER>.
---> Ezzel kil<69>p a szerkeszt<7A>b<EFBFBD>l a v<>ltoz<6F>sok MENT<4E>SE N<>LK<4C>L.
Ha menteni szeretn<74> a v<>ltoz<6F>sokat <20>s kil<69>pni, <20>rja:
:wq <ENTER>
3. Amikor a shell promptot l<>tja, <20>rja be a parancsot, amely ebbe a
tutorba hozza:
Ez val<61>sz<73>n<EFBFBD>leg: vimtutor <ENTER>
Norm<72>lis esetben ezt <20>rn<72>: vim tutor.hu <ENTER>
---> 'vim' jelenti a vimbe bel<65>p<EFBFBD>st, 'tutor.hu' a f<>jl, amit szerkeszteni k<>v<EFBFBD>n.
4. Ha megjegyezte a l<>p<EFBFBD>seket <20>s biztos mag<61>ban, hajtsa v<>gre a l<>p<EFBFBD>seket
1-t<>l 3-ig, hogy kil<69>pjen <20>s visszat<61>rjen a szerkeszt<7A>be. Azut<75>n
menjen az 1.3. leck<63>re.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
1.3. lecke: SZ<53>VEG SZERKESZT<5A>SE - T<>RL<52>S
** Norm<72>l m<>dban nyomjon x-et, hogy a kurzor alatti karaktert t<>r<EFBFBD>lje. **
1. Mozgassa a kurzort a ---> kezdet<65> sorra!
2. A hib<69>k kijav<61>t<EFBFBD>s<EFBFBD>hoz mozgassa a kurzort am<61>g a t<>rlend<6E> karakter
f<>l<EFBFBD> nem <20>r.
3. Nyomja meg az x gombot, hogy t<>r<EFBFBD>lje a nemk<6D>v<EFBFBD>nt karaktert.
4. Ism<73>telje a 2, 3, 4-es l<>p<EFBFBD>seket, hogy kijav<61>tsa a mondatot.
---> <20><>szi <20>jjjell izziik aa galaggonya rruuh<75>ja.
5. Ha a sor helyes, ugorjon a 1.4. leck<63>re.
MEGJ: A tanul<75>s sor<6F>n ne memoriz<69>lni pr<70>b<EFBFBD>ljon, hanem haszn<7A>lat sor<6F>n tanuljon.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
1.4. lecke: SZ<53>VEG SZERKESZT<5A>SE - BESZ<53>R<EFBFBD>S
** Norm<72>l m<>dban i megnyom<6F>s<EFBFBD>val lehet beilleszteni. **
1. Az al<61>bbi els<6C> ---> kezdet<65> sorra menjen.
2. Ahhoz, hogy az els<6C>t azonoss<73> tegye a m<>sodikkal, mozgassa a kurzort
az els<6C> karakterre, amely UT<55>N sz<73>veget kell besz<73>rni.
3. Nyomjon i-t <20>s <20>rja be a megfelel<65> sz<73>veget.
4. Amikor mindent be<62>rt, nyomjon <ESC>-et, hogy Norm<72>l m<>dba visszat<61>rjen.
Ism<73>telje a 2 <20>s 4 k<>z<EFBFBD>tti l<>p<EFBFBD>seket, hogy kijav<61>tsa a mondatot.
---> Az <20>that<61> so<73>l hizik p<>r <20>sz.
---> Az itt l<>that<61> sorb<72>l hi<68>nyzik p<>r r<>sz.
5. Ha m<>r begyakorolta a besz<73>r<EFBFBD>st, menjen az al<61>bbi <20>sszefoglal<61>ra.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
1. LECKE <20>SSZEFOGLAL<41>JA
1. A kurzort vagy a nyilakkal vagy a hjkl gombokkal mozgathatja.
h (balra) j (le) k (fel) l (jobbra)
2. A Vimbe (a $ promptt<74>l) <20>gy l<>phet be: vim FILENAME <ENTER>
3. A Vimb<6D>l <20>gy l<>phet ki: <ESC> :q! <ENTER> a v<>ltoztat<61>sok eldob<6F>s<EFBFBD>val.
vagy <20>gy: <ESC> :wq <ENTER> a v<>ltoz<6F>sok ment<6E>s<EFBFBD>vel.
4. A kurzor alatti karakter t<>rl<72>se norm<72>l m<>dban: x
5. Sz<53>veg besz<73>r<EFBFBD>sa a kurzor ut<75>n norm<72>l m<>dban:
i g<>pelje be a sz<73>veget <ESC>
MEGJ: Az <ESC> megnyom<6F>sa norm<72>l m<>dba viszi, vagy megszak<61>t egy nem befejezett
r<>szben befejezett parancsot.
Most folytassuk a 2. leck<63>vel!
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
2.1. lecke: T<>RL<52> UTAS<41>T<EFBFBD>SOK
** dw t<>r<EFBFBD>l a sz<73> v<>g<EFBFBD>ig. **
1. Nyomjon <ESC>-et, hogy megbizonyosodjon, hogy norm<72>l m<>dban van!
2. Mozgassa a kurzort a ---> kezdet<65> sorra!
3. Mozgassa a kurzort arra annak a sz<73>nak az elej<65>re, amit t<>r<EFBFBD>lni szeretne.
T<>r<EFBFBD>lje az <20>llatokat a mondatb<74>l.
4. A sz<73> t<>rl<72>s<EFBFBD>hez <20>rja: dw
MEGJ: Ha rosszul kezdte az utas<61>t<EFBFBD>st csak nyomjon <ESC> gombot
a megszak<61>t<EFBFBD>s<EFBFBD>hoz.
---> P<>r sz<73> kutya nem uhu illik pingvin a mondatba teh<65>n.
5. Ism<73>telje a 3 <20>s 4 k<>z<EFBFBD>tti utas<61>t<EFBFBD>sokat am<61>g kell <20>s ugorjon a 2.2 leck<63>re!
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
2.2. lecke: M<>G T<>BB T<>RL<52> UTAS<41>T<EFBFBD>S
** d$ be<62>r<EFBFBD>s<EFBFBD>val a sor v<>g<EFBFBD>ig t<>r<EFBFBD>lhet. **
1. Nyomjon <ESC>-et, hogy megbizonyosodjon, hogy norm<72>l m<>dban van!
2. Mozgassa a kurzort a ---> kezdet<65> sorra!
3. Mozgassa a kurzort a helyes sor v<>g<EFBFBD>re (az els<6C> . UT<55>N)!
4. d$ beg<65>pel<65>s<EFBFBD>velt<6C>r<EFBFBD>lje a sor v<>g<EFBFBD>t!
---> Valaki a sor v<>g<EFBFBD>t k<>tszer g<>pelte be. k<>tszer g<>pelte be.
5. Menjen a 2.3. leck<63>re, hogy meg<65>rtse mi t<>rt<72>nt!
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
2.3. lecke: UTAS<41>T<EFBFBD>SOKR<4B>L <20>S OBJEKTUMOKR<4B>L
A d (delete=t<>rl<72>s) utas<61>t<EFBFBD>s form<72>ja a k<>vetkez<65>:
[sz<73>m] d objektum VAGY d [sz<73>m] objektum
Ahol:
sz<73>m - h<>nyszor hajt<6A>djon v<>gre a parancs (elhagyhat<61>, alap<61>rt<72>k=1).
d - a t<>rl<72>s (delete) utas<61>t<EFBFBD>s.
objektum - amin a parancsnak teljes<65>lnie kell (al<61>bb list<73>zva).
Objektumok r<>vid list<73>ja:
w - a kurzort<72>l a sz<73> v<>g<EFBFBD>ig, bele<6C>rtve a sz<73>k<EFBFBD>zt.
e - a kurzort<72>l a sz<73> v<>g<EFBFBD>ig, NEM bele<6C>rtve a sz<73>k<EFBFBD>zt.
$ - a kurzort<72>l a sor v<>g<EFBFBD>ig.
MEGJ: V<>llalkoz<6F>bbak kedv<64><76>rt, csup<75>n az objektum beg<65>pel<65>s<EFBFBD>vel parancs n<>lk<6C>l
a kurzor oda ker<65>l, amit az objektumlista megad.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
2.4. lecke: EGY KIV<49>TEL A 'PARANCSOBJEKTUM' AL<41>L
** dd be<62>r<EFBFBD>s<EFBFBD>val t<>r<EFBFBD>lheti az eg<65>sz sort. **
A teljes sor t<>rl<72>s<EFBFBD>nek gyakoris<69>ga miatt a Vi tervez<65>i elhat<61>rozt<7A>k,
hogy k<>nnyebb lenne csup<75>n a d-t k<>tszer megnyomni, hogy egy sort t<>r<EFBFBD>lj<6C>nk.
1. Mozgassa a kurzort az al<61>bbi kifejez<65>sek m<>sodik sor<6F>ra!
2. dd beg<65>pel<65>s<EFBFBD>vel t<>r<EFBFBD>lje a sort!
3. Menjen a 4. (eredetileg 5.) sorra!
4. 2dd (ugyeb<65>r sz<73>m-utas<61>t<EFBFBD>s-objektum) beg<65>pel<65>s<EFBFBD>vel t<>r<EFBFBD>lj<6C>n k<>t sort!
1) Alv<6C> szegek a j<>ghideg homokban,
2) - kezdi a k<>lt<6C> -
3) Plak<61>tmag<61>nyban <20>z<EFBFBD> <20>jjelek.
4) Pingvinek ne f<>ljetek,
5) T<>volr<6C>l egy vaku villant,
6) <20>gve hagytad a folyos<6F>n a villanyt.
7) Ma ontj<74>k v<>remet.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
2.5. lecke: A VISSZAVON<4F>S (UNDO) PARANCS
** u g<>pel<65>s<EFBFBD>vel visszavonhat<61> az utols<6C> parancs, U az eg<65>sz sort helyre<72>ll<6C>tja. **
1. Menj<6E>nk az al<61>bbi ---> kezdet<65> sor els<6C> hib<69>j<EFBFBD>ra!
2. x lenyom<6F>s<EFBFBD>val t<>r<EFBFBD>lje az els<6C> felesleges karaktert!
3. u megnyom<6F>s<EFBFBD>val vonja vissza az utols<6C>nak v<>grehajtott utas<61>t<EFBFBD>st!
4. M<>sodj<64>ra jav<61>tson ki minden hib<69>t a sorben az x utas<61>t<EFBFBD>ssal!
5. Most nagy U -val <20>ll<6C>tsa vissza a sor eredeti <20>llapot<6F>t!
6. Nyomja meg az u gombot p<>rszor, hogy az U <20>s sz el<65>z<EFBFBD> utas<61>t<EFBFBD>sokat
vissza<7A>ll<6C>tsa!
7. CTRL-R (CTRL gomb lenyom<6F>sa mellett <20>ss<73>n R-t) p<>rszor csin<69>lja <20>jra a
visszavont parancsokat (redo)!
---> Jav<61><76>tsd a hhib<69>kaat ebbben a sooorban majd <20>ll<6C>tsa visszaaa az eredetit.
8. Ezek nagyon hasznos parancsok. Most ugarjon a 2. lecke <20>sszefoglal<61>j<EFBFBD>ra.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
2. LECKE <20>SSZEFOGLAL<41>JA
1. T<>rl<72>s a kurzort<72>l a sz<73> v<>g<EFBFBD>ig: dw
2. T<>rl<72>s a kurzort<72>l a sz<73> v<>g<EFBFBD>ig: d$
3. Eg<45>sz sor t<>rl<72>se: dd
4. Egy utas<61>t<EFBFBD>s alakja norm<72>l m<>dban:
[sz<73>m] utas<61>t<EFBFBD>s objektum VAGY utas<61>t<EFBFBD>s [sz<73>m] objektum
ahol:
sz<73>m - h<>nyszor ism<73>telj<6C>k a parancsot
utas<61>t<EFBFBD>s - mit tegy<67>nk, pl. d a t<>rl<72>skor
objektum - mire hasson az utas<61>t<EFBFBD>s, p<>ld<6C>ul w (sz<73>=word),
$ (a sor v<>g<EFBFBD>ig), stb.
5. Az el<65>z<EFBFBD> tett visszavon<6F>sa (undo): u (kis u)
A sor <20>sszes v<>ltoz<6F>s<EFBFBD>nak visszavon<6F>sa: U (nagy U)
Visszavon<6F>sok visszavon<6F>sa: CTRL-R
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
3.1. lecke: A PUT PARANCS
** p le<6C>t<EFBFBD>s<EFBFBD>vel az utols<6C>nak t<>r<EFBFBD>ltet a kurzor ut<75>n illeszhetj<74>k. **
1. Mozgassuk a kurzort az al<61>bbi sorok els<6C> sor<6F>ra.
2. dd le<6C>t<EFBFBD>s<EFBFBD>vel t<>r<EFBFBD>lj<6C>k a sort <20>s elt<6C>rol<6F>dik a Vim puffer<65>ben.
3. Mozgassuk a kurzort AF<41>L<EFBFBD> a sor f<>l<EFBFBD>, ahov<6F> mozgatni szeretn<74>nk a
t<>r<EFBFBD>lt sort.
4. Norm<72>l m<>dban <20>rjunk p bet<65>t a t<>r<EFBFBD>lt sor beilleszt<7A>s<EFBFBD>hez.
5. Folytassuk a 2-4. utas<61>t<EFBFBD>sokkal hogy a helyes sorrendet kapjuk.
d) Can you learn too?
b) Violets are blue,
c) Intelligence is learned,
a) Roses are red,
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
3.2. lecke: A REPLACE PARANCS
** r <20>s a karakterek le<6C>t<EFBFBD>s<EFBFBD>vel a kurzor alatti karaktert megv<67>ltoztatjuk. **
1. Mozgassuk a kurzort az els<6C> ---> kezdet<65> sorra!
2. Mozgassuk a kurzort az els<6C> hiba f<>l<EFBFBD>!
3. r majd a k<>v<EFBFBD>nt karakter le<6C>t<EFBFBD>s<EFBFBD>vel v<>ltoztassuk meg a hib<69>sat!
4. A 2. <20>s 3. l<>p<EFBFBD>sekkel jav<61>tsuk az <20>sszes hib<69>t!
---> Whan this lime was tuoed in, someone presswd some wrojg keys!
---> When this line was typed in, someone pressed some wrong keys!
5. Menj<6E>nk a 3.2. leck<63>re!
MEGJ: Eml<6D>kezzen, hogy nem memoriz<69>l<EFBFBD>ssal, hanem gyakorl<72>ssal tanuljon.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
3.3. lecke: A CHANGE PARANCS
** A sz<73> egy r<>sz<73>nek megv<67>ltoztat<61>s<EFBFBD>hoz <20>rjuk: cw . **
1. Mozgassuk a kurzort az els<6C> ---> kezdet<65> sorra!
2. Vigye a kurzort a Ezen sz<73> z bet<65>je f<>l<EFBFBD>!
3. cw <20>s a helyes sz<73>r<EFBFBD>sz (itt 'bben') be<62>r<EFBFBD>s<EFBFBD>val jav<61>tsa a sz<73>t!
4. <ESC> lenyom<6F>sa ut<75>n a k<>vetkez<65> hib<69>ra ugorjon (az els<6C> cser<65>lend<6E>
karakterre)!
5. A 3. <20>s 4. l<>p<EFBFBD>sek ism<73>tl<74>s<EFBFBD>vel az els<6C> mondatot tegye a m<>sodikkal
azonoss<73>!
---> Ezen a sorrrrr p<>r sz<73>ra meg kell v<>ltozzanak a change utask<73>r<EFBFBD>s<EFBFBD>.
---> Ebben a sorban p<>r sz<73>t meg kell v<>ltoztatni a change utas<61>t<EFBFBD>ssal.
Vegy<EFBFBD>k <20>szre, hogy a cw nem csak a sz<73>t <20>rja <20>t, hanem besz<73>r<EFBFBD>
(insert) m<>dba v<>lt.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
3.4. lecke: T<>BBF<42>LE V<>LTOZTAT<41>S c-VEL
** A c utas<61>t<EFBFBD>s haszn<7A>lhat<61> ugyanazokkal az objektumokkal mint a t<>rl<72>s **
1. A change utas<61>t<EFBFBD>s a t<>rl<72>ssel azonosan viselkedik. A forma:
[sz<73>m] c objektum OR c [sz<73>m] objektum
2. Az objektumok is azonosak, pl. w (sz<73>), $ (sorv<72>g), stb.
3. Mozgassuk a kurzort az els<6C> ---> kezdet<65> sorra!
4. Menj<6E>nk az els<6C> hib<69>ra!
5. c$ beg<65>pel<65>s<EFBFBD>vel a sorv<72>geket tegy<67>k azonoss<73> <20>s nyomjunk <ESC>-et!
---> Ennek a sornak a v<>ge kiigaz<61>t<EFBFBD>sra szorul, hogy megegyezzen a m<>sodikkal.
---> Ennek a sornak a v<>ge a c$ paranccsal v<>ltoztathat<61> meg.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
3. LECKE <20>SSZEFOGLAL<41>JA
1. A m<>r t<>r<EFBFBD>lt sort beilleszt<7A>s<EFBFBD>hez nyomjunk p-t. Ez a t<>r<EFBFBD>lt sz<73>veget
a kurzor UT<55>N helyezi (ha sor ker<65>lt t<>rl<72>sre, a kurzor allatti sorba).
2. A kurzor alatti karakter <20>t<EFBFBD>r<EFBFBD>s<EFBFBD>hoz az r-et <20>s azt a karaktert
nyomjuk, amellyel az eredetit fel<65>l szeretn<74>nk <20>rni.
3. A v<>ltoztat<61>s (c) utas<61>t<EFBFBD>s a karaktert<72>l az objektum v<>g<EFBFBD>ig
v<>ltoztatja meg az objektumot. P<>ld<6C>ul a cw a kurzort<72>l a sz<73> v<>g<EFBFBD>ig,
a c$ a sor v<>g<EFBFBD>ig.
4. A v<>ltoztat<61>s form<72>tuma:
[sz<73>m] c objektum VAGY c [sz<73>m] objektum
Ugorjunk a k<>vetkez<65> leck<63>re!
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
4.1. lecke: HELY <20>S F<>JL<4A>LLAPOT
** CTRL-g megnyom<6F>s<EFBFBD>val megn<67>zhetj<74>k a hely<6C>nket a f<>jlban <20>s a f<>jl <20>llapot<6F>t.
SHIFT-G le<6C>t<EFBFBD>s<EFBFBD>vel a f<>jl adott sor<6F>ra ugorhatunk. **
Megj: Olvassuk el az eg<65>sz leck<63>t a l<>p<EFBFBD>sek v<>grehajt<6A>sa el<65>tt!!
1. Tartsuk nyomva a Ctrl gombot <20>s nyomjunk g-t. Az <20>llapotsor
megjelenik a lap alj<6C>n a f<>jln<6C>vvel <20>s az aktu<74>lis sor sorsz<73>m<EFBFBD>val.
Jegyezz<7A>k meg a sorsz<73>mot a 3. l<>p<EFBFBD>shez!
2. Nyomjunk Shift-G-t a lap alj<6C>ra ugr<67>shoz!
3. <20>ss<73>k be az eredeti sor sz<73>m<EFBFBD>t, majd <20>ss<73>nk shift-G-t! Ezzel
visszajutunk az eredeti sorra ahol Ctrl-g-t nyomtunk.
(A be<62>rt sz<73>m NEM fog megjelenni a k<>perny<6E>n.)
4. Ha megjegyezte a feladatot, hajtsa v<>gre az 1-3. l<>p<EFBFBD>seket!
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
4.2. lecke: A SEARCH PARANCS
** / majd a k<>v<EFBFBD>nt kifejez<65>s be<62>r<EFBFBD>s<EFBFBD>val kereshetj<74>k meg a kifejez<65>st. **
1. Norm<72>l m<>dban <20>ss<73>nk / karaktert! Ez <20>s a kurzor megjelenik
a k<>perny<6E> alj<6C>n, ahogy a : utas<61>t<EFBFBD>s is.
2. <20>rjuk be: 'hiibaa' <ENTER>! Ez az a sz<73> amit keres<65>nk.
3. A kifejez<65>s <20>jabb keres<65>s<EFBFBD>hez <20>ss<73>k le egyszer<65>en: n .
A kifejez<65>s ellenkez<65> ir<69>nyban t<>rt<72>n<EFBFBD> keres<65>s<EFBFBD>hez ezt <20>ss<73>k be: Shift-N .
4. Ha visszafel<65> szeretne keresni, akkor ? kell a ! helyett.
---> "hiibaa" nem a helyes m<>dja a hiba le<6C>r<EFBFBD>s<EFBFBD>nak; a hiibaa egy hiba.
Megj: Ha a keres<65>s el<65>ri a f<>jl v<>g<EFBFBD>t, akkor az elej<65>n kezdi.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
4.3. lecke: Z<>R<EFBFBD>JELEK P<>RJ<52>NAK KERES<45>SE
** % le<6C>t<EFBFBD>s<EFBFBD>vel megtal<61>ljuk a ),], vagy } p<>rj<72>t. **
1. Helyezze a kurzort valamelyik (, [, vagy { z<>r<EFBFBD>jelre a ---> kezdet<65>
sorban!
2. <20>ss<73>n % karaktert!
3. A kurzor a z<>r<EFBFBD>jel p<>rj<72>ra fog ugrani.
4. % le<6C>t<EFBFBD>s<EFBFBD>vel visszaugrik az eredeti z<>r<EFBFBD>jelre.
---> Ez ( egy tesztsor (-ekkel, [-ekkel ] <20>s {-ekkel } a sorban. ))
Megj: Ez nagyon hasznos, ha olyan programot debugolunk, amelyben a
z<>r<EFBFBD>jelek nem p<>rosak!
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
4.4. lecke: A HIB<49>K KIJAV<41>T<EFBFBD>S<EFBFBD>NAK EGY M<>DJA
** :s/<2F>j/r<>gi/g beg<65>pel<65>s<EFBFBD>vel az '<27>j'-ra cser<65>lj<6C>k a 'r<>gi'-t. **
1. Menj<6E>nk a ---> kezdet<65> sorra!
2. <20>rjuk be: :s/eggy/egy <ENTER> . Ekkor csak az els<6C> v<>ltozik meg a
sorban.
3. Most ezt <20>rjuk: :s/eggy/egg/g amely glob<6F>lisan helyettes<65>t
a sorban.
Ez a sorban minden el<65>fordul<75>st helyettes<65>t.
---> eggy hegy meggy, szembe j<>n eggy m<>sik heggy.
4. K<>t sor k<>z<EFBFBD>tt a karaktersor minden el<65>fordul<75>s<EFBFBD>nak helyettes<65>t<EFBFBD>se:
:#,#s/r<>gi/<2F>j/g ahol #,# a k<>t sor sorsz<73>ma.
:%s/r<>gi/<2F>j/g a f<>jlbeli <20>sszes el<65>fordul<75>s helyettes<65>t<EFBFBD>se.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
4. LECKE <20>SSZEFOGLAL<41>JA
1. Ctrl-g ki<6B>rja az kurzor hely<6C>t a f<>jlban <20>s a f<>jl <20>llapot<6F>t.
Shift-G a f<>jl v<>g<EFBFBD>re megy, gg az elej<65>re. Egy sz<73>m ut<75>n
Shift-G az adott sz<73>m<EFBFBD> sorra ugrik.
2. / ut<75>n egy kifejez<65>s EL<45>REFELE keresi a kifejez<65>st.
2. ? ut<75>n egy kifejez<65>s VISSZAFELE keresi a kifejez<65>st.
Egy keres<65>s ut<75>n az n a k<>vetkez<65> el<65>fordul<75>st keresi azonos ir<69>nyban
Shift-N az ellenkez<65> ir<69>nyban keres.
3. % beg<65>pel<65>s<EFBFBD>vel, ha (,),[,],{, vagy } karakteren vagyunk a z<>r<EFBFBD>jel
p<>rj<72>ra ugrik.
4. az els<6C> r<>gi helyettes<65>t<EFBFBD>se <20>jjal a sorban :s/r<>gi/<2F>j
az <20>sszes r<>gi helyettes<65>t<EFBFBD>se <20>jjal a sorban :s/r<>gi/<2F>j/g
k<>t sor k<>z<EFBFBD>tti kifejez<65>sekre :#,#s/r<>gi/<2F>j/g
# hely<6C>n az aktu<74>lis sor (.) <20>s az utols<6C> ($) is <20>llhat :.,$/r<>gi/<2F>j/g
A f<>jlbeli <20>sszes el<65>fordul<75>s helyettes<65>t<EFBFBD>se :%s/r<>gi/<2F>j/g
Mindenkori meger<65>s<EFBFBD>t<EFBFBD>sre v<>r 'c' hat<61>s<EFBFBD>ra :%s/r<>gi/<2F>j/gc
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
5.1. lecke: K<>LS<4C> PARANCS V<>GREHAJT<4A>SA
** :! ut<75>n k<>ls<6C> parancsot <20>rva v<>grehajt<6A>dik a parancs. **
1. <20>rjuk be az ismer<65>s : parancsot, hogy a kurzort a k<>perny<6E> alj<6C>ra
helyezz<7A>k. Ez lehet<65>v<EFBFBD> teszi egy parancs be<62>r<EFBFBD>s<EFBFBD>t.
2. ! (felki<6B>lt<6C>jel) be<62>r<EFBFBD>s<EFBFBD>val tegy<67>k lehet<65>v<EFBFBD> k<>ls<6C> h<>j (shell)-parancs
v<>grehajt<6A>s<EFBFBD>t.
3. <20>rjunk p<>ld<6C>ul ls parancsot a ! ut<75>n majd <20>ss<73>nk <ENTER>-t. Ez ki
fogja list<73>zni a k<>nyvt<76>runkat ugyan<61>gy, mintha a shell promptn<74>l
lenn<6E>nk. Vagy <20>rja ezt :!dir ha az ls nem m<>k<EFBFBD>dik.
Megj: Ilym<79>don b<>rmely k<>ls<6C> utas<61>t<EFBFBD>s v<>grehajthat<61>.
Megj: Minden : parancs ut<75>n <ENTER>-t kell <20>tni.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
5.2. lecke: B<>VEBBEN A F<>JLOK <20>R<EFBFBD>S<EFBFBD>R<EFBFBD>L
** A f<>jlok v<>ltoz<6F>sait <20>gy <20>rhatjuk ki :w F<>JLN<4C>V. **
1. :!dir vagy :!ls be<62>r<EFBFBD>s<EFBFBD>val list<73>zzuk a k<>nyvt<76>runkat!
<20>n m<>r tudja, hogy <ENTER>-t kell <20>tnie ut<75>na.
2. V<>lasszon egy f<>jlnevet, amely m<>g nem l<>tezik pl. TESZT!
3. <20>rja: :w TESZT (ahol TESZT a v<>lasztott f<>jln<6C>v)!
4. Ez elmenti a teljes f<>jlt (a Vim Tutort) TESZT n<>ven.
Ellen<65>rz<72>sk<73>pp <20>rjuk ism<73>t :!dir hogy l<>ssuk a k<>nyvt<76>rat!
(Felfel<65> gombbal : ut<75>n az el<65>z<EFBFBD> utas<61>t<EFBFBD>sok visszahozhat<61>ak.)
Megj: Ha <20>n kil<69>pne a Vimb<6D>l <20>s <20>s visszat<61>rne a TESZT f<>jln<6C>vvel, akkor a
f<>jl a tutor ment<6E>skori pontos m<>solata lenne.
5. T<>vol<6F>tsa el a f<>jlt (MS-DOS): :!del TESZT
vagy (Unix): :!rm TESZT
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
5.3. lecke: EGY KIV<49>LASZTOTT R<>SZ KI<4B>R<EFBFBD>SA
** A f<>jl egy r<>sz<73>nek ki<6B>r<EFBFBD>s<EFBFBD>hoz <20>rja :#,# w F<>JLN<4C>V **
1. :!dir vagy :!ls be<62>r<EFBFBD>s<EFBFBD>val list<73>zza a k<>nyvt<76>rat, <20>s v<>lasszon egy
megfelel<65> f<>jlnevet, pl. TESZT.
2. Mozgassa a kurzort ennek az oldalnak a tetej<65>re, <20>s nyomjon
Ctrl-g-t, hogy megtudja a sorsz<73>mot. JEGYEZZE MEG A SZ<53>MOT!
3. Most menjen a lap alj<6C>ra, <20>s <20>sse be ism<73>t: Ctrl-g. EZT A SZ<53>MOT
IS JEGYEZZE MEG!
4. Ha csak ezt a r<>sz<73>t szeretn<74> menteni a f<>jlnak, <20>rja :#,# w TESZT
ahol #,# a k<>t sorsz<73>m, amit megjegyzett, TESZT az <20>n f<>jlneve.
5. Ism<73>t n<>zze meg, hogy a f<>jl ott van (:!dir) de NE t<>r<EFBFBD>lje.
6. Vimben l<>tezik egy m<>sik lehet<65>s<EFBFBD>g: nyomja meg a Shift-V gombp<62>rt
az els<6C> menteni k<>v<EFBFBD>nt soron, majd menjen le az utols<6C>ra, ezut<75>n
<20>rja :w TESZT2 Ekkor a TESZT2 f<>jlba ker<65>l a kijel<65>lt r<>sz.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
5.4. lecke: RETRIEVING AND MERGING FILES
** Egy f<>jl tartalm<6C>nak beilleszt<7A>s<EFBFBD>hez <20>rja :r F<>JLN<4C>V **
1. :!dir be<62>r<EFBFBD>s<EFBFBD>val n<>zze meg, hogy az <20>n TESZT f<>jlja l<>tezik m<>g.
2. Helyezze a kurzort ennek az oldalnak a tetej<65>re.
MEGJ: A 3. l<>p<EFBFBD>s ut<75>n az 5.3. leck<63>t fogja l<>tni. Azut<75>n LEFEL<45> indulva
keresse meg ism<73>t ezt a leck<63>t.
3. Most sz<73>rja be a TESZT nev<65> f<>jlt a :r TESZT paranccsal, ahol
TESZT az <20>n f<>jlj<6C>nak a neve.
MEGJ: A f<>jl, amit beillesztett a kurzora alatt helyezkedik el.
4. Hogy ellen<65>rizz<7A>k, hogy a f<>jlt t<>nyleg beillsztett<74>k, menjen
vissza, <20>s n<>zze meg, hogy k<>tszer szerepel az 5.3. lecke! Az eredeti
mellett a f<>jlb<6C>l bem<65>solt is ott van.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
5. LECKE <20>SSZEFOGLAL<41>JA
1. :!parancs v<>grehajt egy k<>ls<6C> utas<61>t<EFBFBD>st.
P<>r hasznos p<>lda:
(MS-DOS) (Unix)
:!dir :!ls - k<>nyvt<76>rlista ki<6B>r<EFBFBD>sa.
:!del F<>JLN<4C>V :!rm F<>JLN<4C>V - F<>JLN<4C>V nev<65> f<>jl t<>rl<72>se.
2. :w F<>JLN<4C>V ki<6B>rja a jelenlegi Vim-f<>jlt a lemezre F<>JN<4A>V n<>ven.
3. :#,#w F<>JLN<4C>V ki<6B>rja a k<>t sorsz<73>m (#) k<>z<EFBFBD>tti sorokat F<>JLN<4C>V-be
M<>sik lehet<65>s<EFBFBD>g, hogy a kezd<7A>sorn<72>l Ctrl-v-t nyom lemegy az utols<6C>
sorra, majd ezt <20>ti be :w F<>JLN<4C>V
4. :r F<>JLN<4C>V beolvassa a F<>JLN<4C>V f<>jlt <20>s behelyezi a jelenlegi f<>jlba
a kurzorpozici<63> ut<75>ni sorba.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
6.1. lecke: A OPEN PARANCS
** o be<62>r<EFBFBD>s<EFBFBD>val nyithat egy <20>j sort a kurzor alatt <20>s v<>lthat besz<73>r<EFBFBD> m<>dba **
1. Mozgassuk a kurzort a ---> kezdet<65> sorra.
2. o (kicsi) be<62>r<EFBFBD>s<EFBFBD>val nyisson egy sort a kurzor ALATT! Ekkor
automatikusan besz<73>r<EFBFBD> (insert) m<>dba ker<65>l.
3. M<>solja le a ---> jel<65> sort <20>s <ESC> megnyom<6F>s<EFBFBD>val l<>pjen ki
a besz<73>r<EFBFBD> m<>db<64>l.
---> Az o lenyom<6F>sa ut<75>n a kurzor a k<>vetkez<65> sor elej<65>n <20>ll besz<73>r<EFBFBD> m<>dban.
4. A kurzor FELETTI for megnyit<69>s<EFBFBD>hoz egyzser<65>en a nagy O bet<65>t <20>rjon
kicsi helyett. Pr<50>b<EFBFBD>lja ki a k<>vetkez<65> soron!
Nyisson egy <20>j sort efelett Shift-O megnyom<6F>s<EFBFBD>val, mialatt a kurzor
ezen a soron <20>ll.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
6.2. lecke: AZ APPEND PARANCS
** a lenyom<6F>s<EFBFBD>val a kuror UT<55>N sz<73>rhatunk sz<73>veget. **
1. Mozgassuk a kurzort a k<>vetkez<65> ---> kezdet<65> sor v<>g<EFBFBD>re <20>gy,
hogy norm<72>l m<>dban $ <20>r be.
2. a (kicsi) le<6C>t<EFBFBD>s<EFBFBD>vel sz<73>veget sz<73>rhat be AM<41>G<EFBFBD> a karakter m<>g<EFBFBD>,
amelyen a kurzor <20>ll.
(A nagy A az eg<65>sz sor v<>g<EFBFBD>re <20>rja a sz<73>veget.)
Megj: A Vimben a sor legv<67>g<EFBFBD>re is lehet <20>llni, azonba ez el<65>dj<64>ben
a Vi-ban nem lehets<74>ges, ez<65>rt abban az a n<>lk<6C>l el<65>g k<>r<EFBFBD>lm<6C>nyes
a sor v<>g<EFBFBD>hez sz<73>veget <20>rni.
3. Eg<45>sz<73>tse ki az els<6C> sort. Vegye <20>szre, hogy az a utas<61>t<EFBFBD>s (append)
teljesen egyezik az i-vel (insert) csup<75>n a besz<73>rt sz<73>veg helye
k<>l<EFBFBD>nb<6E>zik.
---> Ez a sor lehet<65>v<EFBFBD> teszi <20>nnek, hogy gyakorolja
---> Ez a sor lehet<65>v<EFBFBD> teszi <20>nnek, hogy gyakorolja a sor v<>g<EFBFBD>re beilleszt<7A>st.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
6.3. lecke: AZ <20>T<EFBFBD>R<EFBFBD>S M<>SIK V<>LTOZATA
** Nagy R be<62>r<EFBFBD>s<EFBFBD>val <20>rhat fel<65>l t<>bb mint egy karaktert. **
1. Mozgassuk a kurzort az els<6C> ---> kezdet<65> sorra!
2. Place the cursor at the beginning of the first word that is different
from the second line marked ---> (the word 'last').
3. Now type R and replace the remainder of the text on the first line by
typing over the old text to make the first line the same as the second.
---> To make the first line the same as the last on this page use the keys.
---> To make the first line the same as the second, type R and the new text.
4. Note that when you press <ESC> to exit, any unaltered text remains.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
6.4. lecke: BE<42>LL<4C>T<EFBFBD>SOK
** <20>ll<6C>tsuk be, hogy a keres<65>s <20>s a helyettes<65>t<EFBFBD>s ne f<>ggj<67>n kis/NAGYbet<65>kt<6B>l **
1. Keress<73>k meg az 'ignore'-t az be<62>rva:
/ignore
Ezt ism<73>telj<6C>k t<>bbsz<73>r az n billenty<74>vel
2. <20>ll<6C>tsuk be az 'ic' (Ignore case) lehet<65>s<EFBFBD>get <20>gy:
:set ic
3. Most keress<73>nk ism<73>t az 'ignore'-ra n-nel
Ism<73>telj<6C>k meg t<>bbsz<73>r a keres<65>st: n
4. <20>ll<6C>tsuk be a 'hlsearch' <20>s 'incsearch' lehet<65>s<EFBFBD>geket:
:set hls is
5. Most ism<73>t <20>rjuk be a keres<65>parancsot, <20>s l<>ssuk mi t<>rt<72>nik:
/ignore
6. A kiemel<65>st sz<73>ntess<73>k meg al<61>bbi utas<61>t<EFBFBD>sok egyik<69>vel:
:set nohls vagy :nohlsearch
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
6. LECKE <20>SSZEFOGLAL<41>JA
1. Typing o opens a line BELOW the cursor and places the cursor on the open
line in Insert mode.
Typing a capital O opens the line ABOVE the line the cursor is on.
2. Type an a to insert text AFTER the character the cursor is on.
Typing a capital A automatically appends text to the end of the line.
3. Typing a capital R enters Replace mode until <ESC> is pressed to exit.
4. Typing ":set xxx" sets the option "xxx"
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
7. lecke: ON-LINE HELP PARANCSOK
** Az online s<>g<EFBFBD>rendszer haszn<7A>lata **
A Vim r<>szletes s<>g<EFBFBD>val rendelkezik. Indul<75>shoz a k<>vetkez<65>k egyik<69>t
tegye:
- nyomja meg a <HELP> gombot (ha van ilyen)
- nyomja meg az <F1> gombot (ha van ilyen)
- <20>rja be: :help <ENTER>
:q <ENTER> be<62>r<EFBFBD>s<EFBFBD>val z<>rhatja be a s<>g<EFBFBD>ablakot.
Majdnem minden t<>mak<61>rr<72>l tal<61>lhat s<>g<EFBFBD>t, argumentum megad<61>s<EFBFBD>val
":help" utas<61>t<EFBFBD>s . Pr<50>b<EFBFBD>lja az al<61>bbiakat ki (<ENTER>-t ne felejts<74>k):
:help w
:help c_<T
:help insert-index
:help user-manual
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
8. lecke: IND<4E>T<EFBFBD>SZKRIPT <20>R<EFBFBD>SA
** A Vim lehet<65>s<EFBFBD>geinek be<62>ll<6C>t<EFBFBD>sa **
A Vim rengeteg lehet<65>s<EFBFBD>ggel rendelkezik a Vi-hoz k<>pest, de a legt<67>bb
alapb<70>l el<65>rhetetlen. Ahhoz, hogy alapb<70>l t<>bb lehet<65>s<EFBFBD>g<EFBFBD>nk legyen k<>sz<73>ten<65>nk
kell egy "vimrc" f<>jlt.
1. Kezdj<64>k el szerkeszteni a "vimrc" f<>jlt, ennek m<>dja:
:edit ~/.vimrc Unixon, Linuxon
:edit $VIM/_vimrc MS-Windowson
2. Most sz<73>rjuk be a p<>lda "vimrc" f<>jl sz<73>veg<65>t:
:read $VIMRUNTIME/vimrc_example.vim
3. <20>rjuk ki a f<>jlt:
:write
Legk<67>zelebb a Vim szintaxiskiemel<65>ssel indul.
Hozz<7A>adhatja kedvenc be<62>ll<6C>t<EFBFBD>sait ehhez a "vimrc" f<>jlhoz.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Itt v<>gz<67>dik a Vim oktat<61>, melynek a sz<73>nd<6E>ka egy r<>vid <20>ttekint<6E>s a
Vimr<6D>l, amely el<65>g ahhoz, hogy el<65>g k<>nnyed<65>n kezelj<6C>k a szerkeszt<7A>t.
T<>vol van a teljess<73>gt<67>l, mivel a Vimnek sz<73>mtalan tov<6F>bbi utas<61>t<EFBFBD>sa
van. Ezut<75>n a felhaszn<7A>l<EFBFBD>i k<>zik<69>nyvet <20>rdemes elolvasni az angolul
tud<75>knak: ":help user-manual". (egyel<65>re nem tud magyarul)
Tov<6F>bbi magyar olvasnival<61>k <20>rhet<65>ek el az al<61>bbi oldalr<6C>l.
http://ubuntu.hu/index.php?title=Vim
For further reading and studying, this book is recommended:
Vim - Vi Improved - by Steve Oualline
Publisher: New Riders
The first book completely dedicated to Vim. Especially useful for beginners.
There are many examples and pictures.
See http://iccf-holland.org/click5.html
This book is older and more about Vi than Vim, but also recommended:
Learning the Vi Editor - by Linda Lamb
Publisher: O'Reilly & Associates Inc.
It is a good book to get to know almost anything you want to do with Vi.
The sixth edition also includes information on Vim.
This tutorial was written by Michael C. Pierce and Robert K. Ware,
Colorado School of Mines using ideas supplied by Charles Smith,
Colorado State University. E-mail: bware@mines.colorado.edu.
Modified for Vim by Bram Moolenaar.

823
runtime/tutor/tutor.hu.utf-8 Normal file
View File

@ -0,0 +1,823 @@
===============================================================================
= Ü d v ö z ö l j ü k a V I M T u t o r b a n - 1.5-ös verzió ===
===============================================================================
A Vim egy nagyon hatékony szerkesztő, amelnyek rengeteg utasítása
van, túl sok, hogy egy ilyen oktatóban (tutorban), mint az itteni
mindet elmagyarázzuk. Ez az oktató arra törekszik, hogy annyit
elmagyarázzon, amennyi elég, hogy könnyedén használjuk a Vim-et, az
általános célú szövegszerkesztőt.
A feladatok megoldásához 25-30 perc szükséges attól függően,
mennyit töltünk a kisérletezéssel.
A leckében szereplő utasítások módosítani fogják a szövegek.
Készítsen másolatot erről a fájlról, ha gyakorolni akar.
(Ha "vimtutor"-ral indította, akkor ez már egy másolat.)
Fontos megérteni, hogy ez az oktató cselekedve taníttat.
Ez azt jelenti, hogy Önnek ajánlott végrehajtania az utasításokat,
hogy megfelelően megtanulja azokat. Ha csak olvassa, elfelejti!
Most bizonyosodjon, meg, hogy a Caps-Lock gombja NINCS lenyomva, és
Nyomja meg megfelelő számúszor a j gombot, hogy az 1.1-es
lecke teljesen a képernyőn legyen!
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
1.1. lecke: A KURZOR MOZGATÁSA
** A kurzor mozgatásához nyomja meg a h,j,k,l gombokat az alábbi szerint. **
^
k Tipp: A h billentyű van balra, és balra mozgat
< h l > A l billentyű van jobbra, és jobbra mozgat
j A j billentyű olyan, mint egy lefele nyíl
v
1. Mozgassa a kurzort körbe az ablakban, amíg hozzá nem szokik!
2. Tartsa lenyomva a lefelét (j), akkor ismétlődik!
---> Most tudja, hogyan mehet a következő leckére.
3. A lefelé fomb használatával menjen a 1.2. leckére!
Megj: Ha nem biztos benne, mit nyomott meg, nyomja meg az <ESC>-et, hogy
normál módba kerüljön, és ismételje meg a parancsot!
Megj: A kurzor gomboknak is működniük kell, de a hjkl használatával
sokkal gyorsabban tud, mozogni, ha hozzászokik.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
1.2. lecke: BE ÉS KILÉPÉS A VIMBŐL
!! MEGJ: Mielőtt végrehajtja az alábbi lépéseket, olvassa végig a leckét !!
1. Nyomja meg az <ESC> gombot (hogy biztosan normál módban legyen).
2. Írja: :q! <ENTER>.
---> Ezzel kilép a szerkesztőből a változások MENTÉSE NÉLKÜL.
Ha menteni szeretné a változásokat és kilépni, írja:
:wq <ENTER>
3. Amikor a shell promptot látja, írja be a parancsot, amely ebbe a
tutorba hozza:
Ez valószínűleg: vimtutor <ENTER>
Normális esetben ezt írná: vim tutor.hu <ENTER>
---> 'vim' jelenti a vimbe belépést, 'tutor.hu' a fájl, amit szerkeszteni kíván.
4. Ha megjegyezte a lépéseket és biztos magában, hajtsa végre a lépéseket
1-től 3-ig, hogy kilépjen és visszatérjen a szerkesztőbe. Azután
menjen az 1.3. leckére.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
1.3. lecke: SZÖVEG SZERKESZTÉSE - TÖRLÉS
** Normál módban nyomjon x-et, hogy a kurzor alatti karaktert törölje. **
1. Mozgassa a kurzort a ---> kezdetű sorra!
2. A hibák kijavításához mozgassa a kurzort amíg a törlendő karakter
fölé nem ér.
3. Nyomja meg az x gombot, hogy törölje a nemkívánt karaktert.
4. Ismételje a 2, 3, 4-es lépéseket, hogy kijavítsa a mondatot.
---> ŐŐszi éjjjell izziik aa galaggonya rruuhája.
5. Ha a sor helyes, ugorjon a 1.4. leckére.
MEGJ: A tanulás során ne memorizálni próbáljon, hanem használat során tanuljon.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
1.4. lecke: SZÖVEG SZERKESZTÉSE - BESZÚRÁS
** Normál módban i megnyomásával lehet beilleszteni. **
1. Az alábbi első ---> kezdetű sorra menjen.
2. Ahhoz, hogy az elsőt azonossá tegye a másodikkal, mozgassa a kurzort
az első karakterre, amely UTÁN szöveget kell beszúrni.
3. Nyomjon i-t és írja be a megfelelő szöveget.
4. Amikor mindent beírt, nyomjon <ESC>-et, hogy Normál módba visszatérjen.
Ismételje a 2 és 4 közötti lépéseket, hogy kijavítsa a mondatot.
---> Az átható soól hizik pár ész.
---> Az itt látható sorból hiányzik pár rész.
5. Ha már begyakorolta a beszúrást, menjen az alábbi összefoglalóra.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
1. LECKE ÖSSZEFOGLALÓJA
1. A kurzort vagy a nyilakkal vagy a hjkl gombokkal mozgathatja.
h (balra) j (le) k (fel) l (jobbra)
2. A Vimbe (a $ prompttól) így léphet be: vim FILENAME <ENTER>
3. A Vimből így léphet ki: <ESC> :q! <ENTER> a változtatások eldobásával.
vagy így: <ESC> :wq <ENTER> a változások mentésével.
4. A kurzor alatti karakter törlése normál módban: x
5. Szöveg beszúrása a kurzor után normál módban:
i gépelje be a szöveget <ESC>
MEGJ: Az <ESC> megnyomása normál módba viszi, vagy megszakít egy nem befejezett
részben befejezett parancsot.
Most folytassuk a 2. leckével!
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
2.1. lecke: TÖRLŐ UTASÍTÁSOK
** dw töröl a szó végéig. **
1. Nyomjon <ESC>-et, hogy megbizonyosodjon, hogy normál módban van!
2. Mozgassa a kurzort a ---> kezdetű sorra!
3. Mozgassa a kurzort arra annak a szónak az elejére, amit törölni szeretne.
Törölje az állatokat a mondatból.
4. A szó törléséhez írja: dw
MEGJ: Ha rosszul kezdte az utasítást csak nyomjon <ESC> gombot
a megszakításához.
---> Pár szó kutya nem uhu illik pingvin a mondatba tehén.
5. Ismételje a 3 és 4 közötti utasításokat amíg kell és ugorjon a 2.2 leckére!
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
2.2. lecke: MÉG TÖBB TÖRLŐ UTASÍTÁS
** d$ beírásával a sor végéig törölhet. **
1. Nyomjon <ESC>-et, hogy megbizonyosodjon, hogy normál módban van!
2. Mozgassa a kurzort a ---> kezdetű sorra!
3. Mozgassa a kurzort a helyes sor végére (az első . UTÁN)!
4. d$ begépeléséveltörölje a sor végét!
---> Valaki a sor végét kétszer gépelte be. kétszer gépelte be.
5. Menjen a 2.3. leckére, hogy megértse mi történt!
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
2.3. lecke: UTASÍTÁSOKRÓL ÉS OBJEKTUMOKRÓL
A d (delete=törlés) utasítás formája a következő:
[szám] d objektum VAGY d [szám] objektum
Ahol:
szám - hányszor hajtódjon végre a parancs (elhagyható, alapérték=1).
d - a törlés (delete) utasítás.
objektum - amin a parancsnak teljesülnie kell (alább listázva).
Objektumok rövid listája:
w - a kurzortól a szó végéig, beleértve a szóközt.
e - a kurzortól a szó végéig, NEM beleértve a szóközt.
$ - a kurzortól a sor végéig.
MEGJ: Vállalkozóbbak kedvéért, csupán az objektum begépelésével parancs nélkül
a kurzor oda kerül, amit az objektumlista megad.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
2.4. lecke: EGY KIVÉTEL A 'PARANCSOBJEKTUM' ALÓL
** dd beírásával törölheti az egész sort. **
A teljes sor törlésének gyakorisága miatt a Vi tervezői elhatározták,
hogy könnyebb lenne csupán a d-t kétszer megnyomni, hogy egy sort töröljünk.
1. Mozgassa a kurzort az alábbi kifejezések második sorára!
2. dd begépelésével törölje a sort!
3. Menjen a 4. (eredetileg 5.) sorra!
4. 2dd (ugyebár szám-utasítás-objektum) begépelésével töröljön két sort!
1) Alvó szegek a jéghideg homokban,
2) - kezdi a költő -
3) Plakátmagányban ázó éjjelek.
4) Pingvinek ne féljetek,
5) Távolról egy vaku villant,
6) Égve hagytad a folyosón a villanyt.
7) Ma ontják véremet.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
2.5. lecke: A VISSZAVONÁS (UNDO) PARANCS
** u gépelésével visszavonható az utolsó parancs, U az egész sort helyreállítja. **
1. Menjünk az alábbi ---> kezdetű sor első hibájára!
2. x lenyomásával törölje az első felesleges karaktert!
3. u megnyomásával vonja vissza az utolsónak végrehajtott utasítást!
4. Másodjára javítson ki minden hibát a sorben az x utasítással!
5. Most nagy U -val állítsa vissza a sor eredeti állapotát!
6. Nyomja meg az u gombot párszor, hogy az U és sz előző utasításokat
visszaállítsa!
7. CTRL-R (CTRL gomb lenyomása mellett üssön R-t) párszor csinálja újra a
visszavont parancsokat (redo)!
---> Javíítsd a hhibákaat ebbben a sooorban majd állítsa visszaaa az eredetit.
8. Ezek nagyon hasznos parancsok. Most ugarjon a 2. lecke összefoglalójára.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
2. LECKE ÖSSZEFOGLALÓJA
1. Törlés a kurzortól a szó végéig: dw
2. Törlés a kurzortól a szó végéig: d$
3. Egész sor törlése: dd
4. Egy utasítás alakja normál módban:
[szám] utasítás objektum VAGY utasítás [szám] objektum
ahol:
szám - hányszor ismételjük a parancsot
utasítás - mit tegyünk, pl. d a törléskor
objektum - mire hasson az utasítás, például w (szó=word),
$ (a sor végéig), stb.
5. Az előző tett visszavonása (undo): u (kis u)
A sor összes változásának visszavonása: U (nagy U)
Visszavonások visszavonása: CTRL-R
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
3.1. lecke: A PUT PARANCS
** p leütésével az utolsónak töröltet a kurzor után illeszhetjük. **
1. Mozgassuk a kurzort az alábbi sorok első sorára.
2. dd leütésével töröljük a sort és eltérolódik a Vim pufferében.
3. Mozgassuk a kurzort AFÖLÉ a sor fölé, ahová mozgatni szeretnénk a
törölt sort.
4. Normál módban írjunk p betűt a törölt sor beillesztéséhez.
5. Folytassuk a 2-4. utasításokkal hogy a helyes sorrendet kapjuk.
d) Can you learn too?
b) Violets are blue,
c) Intelligence is learned,
a) Roses are red,
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
3.2. lecke: A REPLACE PARANCS
** r és a karakterek leütésével a kurzor alatti karaktert megváltoztatjuk. **
1. Mozgassuk a kurzort az első ---> kezdetű sorra!
2. Mozgassuk a kurzort az első hiba fölé!
3. r majd a kívánt karakter leütésével változtassuk meg a hibásat!
4. A 2. és 3. lépésekkel javítsuk az összes hibát!
---> Whan this lime was tuoed in, someone presswd some wrojg keys!
---> When this line was typed in, someone pressed some wrong keys!
5. Menjünk a 3.2. leckére!
MEGJ: Emlékezzen, hogy nem memorizálással, hanem gyakorlással tanuljon.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
3.3. lecke: A CHANGE PARANCS
** A szó egy részének megváltoztatásához írjuk: cw . **
1. Mozgassuk a kurzort az első ---> kezdetű sorra!
2. Vigye a kurzort a Ezen szó z betűje fölé!
3. cw és a helyes szórész (itt 'bben') beírásával javítsa a szót!
4. <ESC> lenyomása után a következő hibára ugorjon (az első cserélendő
karakterre)!
5. A 3. és 4. lépések ismétlésével az első mondatot tegye a másodikkal
azonossá!
---> Ezen a sorrrrr pár szóra meg kell változzanak a change utaskíréső.
---> Ebben a sorban pár szót meg kell változtatni a change utasítással.
Vegyük észre, hogy a cw nem csak a szót írja át, hanem beszúró
(insert) módba vált.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
3.4. lecke: TÖBBFÉLE VÁLTOZTATÁS c-VEL
** A c utasítás használható ugyanazokkal az objektumokkal mint a törlés **
1. A change utasítás a törléssel azonosan viselkedik. A forma:
[szám] c objektum OR c [szám] objektum
2. Az objektumok is azonosak, pl. w (szó), $ (sorvég), stb.
3. Mozgassuk a kurzort az első ---> kezdetű sorra!
4. Menjünk az első hibára!
5. c$ begépelésével a sorvégeket tegyük azonossá és nyomjunk <ESC>-et!
---> Ennek a sornak a vége kiigazításra szorul, hogy megegyezzen a másodikkal.
---> Ennek a sornak a vége a c$ paranccsal változtatható meg.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
3. LECKE ÖSSZEFOGLALÓJA
1. A már törölt sort beillesztéséhez nyomjunk p-t. Ez a törölt szöveget
a kurzor UTÁN helyezi (ha sor került törlésre, a kurzor allatti sorba).
2. A kurzor alatti karakter átírásához az r-et és azt a karaktert
nyomjuk, amellyel az eredetit felül szeretnénk írni.
3. A változtatás (c) utasítás a karaktertől az objektum végéig
változtatja meg az objektumot. Például a cw a kurzortól a szó végéig,
a c$ a sor végéig.
4. A változtatás formátuma:
[szám] c objektum VAGY c [szám] objektum
Ugorjunk a következő leckére!
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
4.1. lecke: HELY ÉS FÁJLÁLLAPOT
** CTRL-g megnyomásával megnézhetjük a helyünket a fájlban és a fájl állapotát.
SHIFT-G leütésével a fájl adott sorára ugorhatunk. **
Megj: Olvassuk el az egész leckét a lépések végrehajtása előtt!!
1. Tartsuk nyomva a Ctrl gombot és nyomjunk g-t. Az állapotsor
megjelenik a lap alján a fájlnévvel és az aktuális sor sorszámával.
Jegyezzük meg a sorszámot a 3. lépéshez!
2. Nyomjunk Shift-G-t a lap aljára ugráshoz!
3. Üssük be az eredeti sor számát, majd üssünk shift-G-t! Ezzel
visszajutunk az eredeti sorra ahol Ctrl-g-t nyomtunk.
(A beírt szám NEM fog megjelenni a képernyőn.)
4. Ha megjegyezte a feladatot, hajtsa végre az 1-3. lépéseket!
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
4.2. lecke: A SEARCH PARANCS
** / majd a kívánt kifejezés beírásával kereshetjük meg a kifejezést. **
1. Normál módban üssünk / karaktert! Ez és a kurzor megjelenik
a képernyő alján, ahogy a : utasítás is.
2. Írjuk be: 'hiibaa' <ENTER>! Ez az a szó amit keresünk.
3. A kifejezés újabb kereséséhez üssük le egyszerűen: n .
A kifejezés ellenkező irányban történő kereséséhez ezt üssük be: Shift-N .
4. Ha visszafelé szeretne keresni, akkor ? kell a ! helyett.
---> "hiibaa" nem a helyes módja a hiba leírásának; a hiibaa egy hiba.
Megj: Ha a keresés eléri a fájl végét, akkor az elején kezdi.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
4.3. lecke: ZÁRÓJELEK PÁRJÁNAK KERESÉSE
** % leütésével megtaláljuk a ),], vagy } párját. **
1. Helyezze a kurzort valamelyik (, [, vagy { zárójelre a ---> kezdetű
sorban!
2. Üssön % karaktert!
3. A kurzor a zárójel párjára fog ugrani.
4. % leütésével visszaugrik az eredeti zárójelre.
---> Ez ( egy tesztsor (-ekkel, [-ekkel ] és {-ekkel } a sorban. ))
Megj: Ez nagyon hasznos, ha olyan programot debugolunk, amelyben a
zárójelek nem párosak!
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
4.4. lecke: A HIBÁK KIJAVÍTÁSÁNAK EGY MÓDJA
** :s/új/régi/g begépelésével az 'új'-ra cseréljük a 'régi'-t. **
1. Menjünk a ---> kezdetű sorra!
2. Írjuk be: :s/eggy/egy <ENTER> . Ekkor csak az első változik meg a
sorban.
3. Most ezt írjuk: :s/eggy/egg/g amely globálisan helyettesít
a sorban.
Ez a sorban minden előfordulást helyettesít.
---> eggy hegy meggy, szembe jön eggy másik heggy.
4. Két sor között a karaktersor minden előfordulásának helyettesítése:
:#,#s/régi/új/g ahol #,# a két sor sorszáma.
:%s/régi/új/g a fájlbeli összes előfordulás helyettesítése.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
4. LECKE ÖSSZEFOGLALÓJA
1. Ctrl-g kiírja az kurzor helyét a fájlban és a fájl állapotát.
Shift-G a fájl végére megy, gg az elejére. Egy szám után
Shift-G az adott számú sorra ugrik.
2. / után egy kifejezés ELŐREFELE keresi a kifejezést.
2. ? után egy kifejezés VISSZAFELE keresi a kifejezést.
Egy keresés után az n a következő előfordulást keresi azonos irányban
Shift-N az ellenkező irányban keres.
3. % begépelésével, ha (,),[,],{, vagy } karakteren vagyunk a zárójel
párjára ugrik.
4. az első régi helyettesítése újjal a sorban :s/régi/új
az összes régi helyettesítése újjal a sorban :s/régi/új/g
két sor közötti kifejezésekre :#,#s/régi/új/g
# helyén az aktuális sor (.) és az utolsó ($) is állhat :.,$/régi/új/g
A fájlbeli összes előfordulás helyettesítése :%s/régi/új/g
Mindenkori megerősítésre vár 'c' hatására :%s/régi/új/gc
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
5.1. lecke: KÜLSŐ PARANCS VÉGREHAJTÁSA
** :! után külső parancsot írva végrehajtódik a parancs. **
1. Írjuk be az ismerős : parancsot, hogy a kurzort a képernyő aljára
helyezzük. Ez lehetővé teszi egy parancs beírását.
2. ! (felkiáltójel) beírásával tegyük lehetővé külső héj (shell)-parancs
végrehajtását.
3. Írjunk például ls parancsot a ! után majd üssünk <ENTER>-t. Ez ki
fogja listázni a könyvtárunkat ugyanúgy, mintha a shell promptnál
lennénk. Vagy írja ezt :!dir ha az ls nem működik.
Megj: Ilymódon bármely külső utasítás végrehajtható.
Megj: Minden : parancs után <ENTER>-t kell ütni.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
5.2. lecke: BŐVEBBEN A FÁJLOK ÍRÁSÁRÓL
** A fájlok változásait így írhatjuk ki :w FÁJLNÉV. **
1. :!dir vagy :!ls beírásával listázzuk a könyvtárunkat!
Ön már tudja, hogy <ENTER>-t kell ütnie utána.
2. Válasszon egy fájlnevet, amely még nem létezik pl. TESZT!
3. Írja: :w TESZT (ahol TESZT a választott fájlnév)!
4. Ez elmenti a teljes fájlt (a Vim Tutort) TESZT néven.
Ellenőrzésképp írjuk ismét :!dir hogy lássuk a könyvtárat!
(Felfelé gombbal : után az előző utasítások visszahozhatóak.)
Megj: Ha Ön kilépne a Vimből és és visszatérne a TESZT fájlnévvel, akkor a
fájl a tutor mentéskori pontos másolata lenne.
5. Távolítsa el a fájlt (MS-DOS): :!del TESZT
vagy (Unix): :!rm TESZT
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
5.3. lecke: EGY KIVÁLASZTOTT RÉSZ KIÍRÁSA
** A fájl egy részének kiírásához írja :#,# w FÁJLNÉV **
1. :!dir vagy :!ls beírásával listázza a könyvtárat, és válasszon egy
megfelelő fájlnevet, pl. TESZT.
2. Mozgassa a kurzort ennek az oldalnak a tetejére, és nyomjon
Ctrl-g-t, hogy megtudja a sorszámot. JEGYEZZE MEG A SZÁMOT!
3. Most menjen a lap aljára, és üsse be ismét: Ctrl-g. EZT A SZÁMOT
IS JEGYEZZE MEG!
4. Ha csak ezt a részét szeretné menteni a fájlnak, írja :#,# w TESZT
ahol #,# a két sorszám, amit megjegyzett, TESZT az Ön fájlneve.
5. Ismét nézze meg, hogy a fájl ott van (:!dir) de NE törölje.
6. Vimben létezik egy másik lehetőség: nyomja meg a Shift-V gombpárt
az első menteni kívánt soron, majd menjen le az utolsóra, ezután
írja :w TESZT2 Ekkor a TESZT2 fájlba kerül a kijelölt rész.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
5.4. lecke: RETRIEVING AND MERGING FILES
** Egy fájl tartalmának beillesztéséhez írja :r FÁJLNÉV **
1. :!dir beírásával nézze meg, hogy az Ön TESZT fájlja létezik még.
2. Helyezze a kurzort ennek az oldalnak a tetejére.
MEGJ: A 3. lépés után az 5.3. leckét fogja látni. Azután LEFELÉ indulva
keresse meg ismét ezt a leckét.
3. Most szúrja be a TESZT nevű fájlt a :r TESZT paranccsal, ahol
TESZT az Ön fájljénak a neve.
MEGJ: A fájl, amit beillesztett a kurzora alatt helyezkedik el.
4. Hogy ellenőrizzük, hogy a fájlt tényleg beillsztettük, menjen
vissza, és nézze meg, hogy kétszer szerepel az 5.3. lecke! Az eredeti
mellett a fájlból bemásolt is ott van.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
5. LECKE ÖSSZEFOGLALÓJA
1. :!parancs végrehajt egy külső utasítást.
Pár hasznos példa:
(MS-DOS) (Unix)
:!dir :!ls - könyvtárlista kiírása.
:!del FÁJLNÉV :!rm FÁJLNÉV - FÁJLNÉV nevű fájl törlése.
2. :w FÁJLNÉV kiírja a jelenlegi Vim-fájlt a lemezre FÁJNÉV néven.
3. :#,#w FÁJLNÉV kiírja a két sorszám (#) közötti sorokat FÁJLNÉV-be
Másik lehetőség, hogy a kezdősornál Ctrl-v-t nyom lemegy az utolsó
sorra, majd ezt üti be :w FÁJLNÉV
4. :r FÁJLNÉV beolvassa a FÁJLNÉV fájlt és behelyezi a jelenlegi fájlba
a kurzorpozició utáni sorba.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
6.1. lecke: A OPEN PARANCS
** o beírásával nyithat egy új sort a kurzor alatt és válthat beszúró módba **
1. Mozgassuk a kurzort a ---> kezdetű sorra.
2. o (kicsi) beírásával nyisson egy sort a kurzor ALATT! Ekkor
automatikusan beszúró (insert) módba kerül.
3. Másolja le a ---> jelű sort és <ESC> megnyomásával lépjen ki
a beszúró módból.
---> Az o lenyomása után a kurzor a következő sor elején áll beszúró módban.
4. A kurzor FELETTI for megnyitásához egyzserűen a nagy O betűt írjon
kicsi helyett. Próbálja ki a következő soron!
Nyisson egy új sort efelett Shift-O megnyomásával, mialatt a kurzor
ezen a soron áll.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
6.2. lecke: AZ APPEND PARANCS
** a lenyomásával a kuror UTÁN szúrhatunk szöveget. **
1. Mozgassuk a kurzort a következő ---> kezdetű sor végére úgy,
hogy normál módban $ ír be.
2. a (kicsi) leütésével szöveget szúrhat be AMöGÉ a karakter mögé,
amelyen a kurzor áll.
(A nagy A az egész sor végére írja a szöveget.)
Megj: A Vimben a sor legvégére is lehet állni, azonba ez elődjében
a Vi-ban nem lehetséges, ezért abban az a nélkül elég körülményes
a sor végéhez szöveget írni.
3. Egészítse ki az első sort. Vegye észre, hogy az a utasítás (append)
teljesen egyezik az i-vel (insert) csupán a beszúrt szöveg helye
különbözik.
---> Ez a sor lehetővé teszi Önnek, hogy gyakorolja
---> Ez a sor lehetővé teszi Önnek, hogy gyakorolja a sor végére beillesztést.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
6.3. lecke: AZ ÁTÍRÁS MÁSIK VÁLTOZATA
** Nagy R beírásával írhat felül több mint egy karaktert. **
1. Mozgassuk a kurzort az első ---> kezdetű sorra!
2. Place the cursor at the beginning of the first word that is different
from the second line marked ---> (the word 'last').
3. Now type R and replace the remainder of the text on the first line by
typing over the old text to make the first line the same as the second.
---> To make the first line the same as the last on this page use the keys.
---> To make the first line the same as the second, type R and the new text.
4. Note that when you press <ESC> to exit, any unaltered text remains.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
6.4. lecke: BEÁLLÍTÁSOK
** Állítsuk be, hogy a keresés és a helyettesítés ne függjön kis/NAGYbetűktől **
1. Keressük meg az 'ignore'-t az beírva:
/ignore
Ezt ismételjük többször az n billentyűvel
2. Állítsuk be az 'ic' (Ignore case) lehetőséget így:
:set ic
3. Most keressünk ismét az 'ignore'-ra n-nel
Ismételjük meg többször a keresést: n
4. Állítsuk be a 'hlsearch' és 'incsearch' lehetőségeket:
:set hls is
5. Most ismét írjuk be a keresőparancsot, és lássuk mi történik:
/ignore
6. A kiemelést szüntessük meg alábbi utasítások egyikével:
:set nohls vagy :nohlsearch
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
6. LECKE ÖSSZEFOGLALÓJA
1. Typing o opens a line BELOW the cursor and places the cursor on the open
line in Insert mode.
Typing a capital O opens the line ABOVE the line the cursor is on.
2. Type an a to insert text AFTER the character the cursor is on.
Typing a capital A automatically appends text to the end of the line.
3. Typing a capital R enters Replace mode until <ESC> is pressed to exit.
4. Typing ":set xxx" sets the option "xxx"
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
7. lecke: ON-LINE HELP PARANCSOK
** Az online súgórendszer használata **
A Vim részletes súgóval rendelkezik. Induláshoz a következők egyikét
tegye:
- nyomja meg a <HELP> gombot (ha van ilyen)
- nyomja meg az <F1> gombot (ha van ilyen)
- írja be: :help <ENTER>
:q <ENTER> beírásával zárhatja be a súgóablakot.
Majdnem minden témakörről találhat súgót, argumentum megadásával
":help" utasítás . Próbálja az alábbiakat ki (<ENTER>-t ne felejtsük):
:help w
:help c_<T
:help insert-index
:help user-manual
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
8. lecke: INDÍTÓSZKRIPT ÍRÁSA
** A Vim lehetőségeinek beállítása **
A Vim rengeteg lehetőséggel rendelkezik a Vi-hoz képest, de a legtöbb
alapból elérhetetlen. Ahhoz, hogy alapból több lehetőségünk legyen készítenünk
kell egy "vimrc" fájlt.
1. Kezdjük el szerkeszteni a "vimrc" fájlt, ennek módja:
:edit ~/.vimrc Unixon, Linuxon
:edit $VIM/_vimrc MS-Windowson
2. Most szúrjuk be a példa "vimrc" fájl szövegét:
:read $VIMRUNTIME/vimrc_example.vim
3. Írjuk ki a fájlt:
:write
Legközelebb a Vim szintaxiskiemeléssel indul.
Hozzáadhatja kedvenc beállításait ehhez a "vimrc" fájlhoz.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Itt végződik a Vim oktató, melynek a szándéka egy rövid áttekintés a
Vimről, amely elég ahhoz, hogy elég könnyedén kezeljük a szerkesztőt.
Távol van a teljességtől, mivel a Vimnek számtalan további utasítása
van. Ezután a felhasználói kézikönyvet érdemes elolvasni az angolul
tudóknak: ":help user-manual". (egyelőre nem tud magyarul)
További magyar olvasnivalók érhetőek el az alábbi oldalról.
http://ubuntu.hu/index.php?title=Vim
For further reading and studying, this book is recommended:
Vim - Vi Improved - by Steve Oualline
Publisher: New Riders
The first book completely dedicated to Vim. Especially useful for beginners.
There are many examples and pictures.
See http://iccf-holland.org/click5.html
This book is older and more about Vi than Vim, but also recommended:
Learning the Vi Editor - by Linda Lamb
Publisher: O'Reilly & Associates Inc.
It is a good book to get to know almost anything you want to do with Vi.
The sixth edition also includes information on Vim.
This tutorial was written by Michael C. Pierce and Robert K. Ware,
Colorado School of Mines using ideas supplied by Charles Smith,
Colorado State University. E-mail: bware@mines.colorado.edu.
Modified for Vim by Bram Moolenaar.

786
runtime/tutor/tutor.it
View File

File diff suppressed because it is too large Load Diff

813
runtime/tutor/tutor.tr.utf-8 Normal file
View File

@ -0,0 +1,813 @@
===============================================================================
= V I M T u t o r'a Hoş Geldiniz - Sürüm 1.5 =
===============================================================================
Vim, bu gibi bir eğitmen ile açıklanması gereken çok fazla komut barındıran,
oldukça kuvvetli bir metin düzenleyicidir. Bu eğitmen Vim'i çok amaçlı bir
düzenleyici olarak kolaylıkla kullanabileceğiniz yeterli sayıda komutu açıklamak
için tasarlanmıştır.
Eğitmeni tamamlama süresi yapacağınız denemelere bağlı olarak 25-30
dakikadır.
Derslerdeki komutlar bu metini değiştirecektir. Üzerinde çalışmak için
bu dosyanın bir kopyasını alın (eğer "vimtutor" uygulamasını çalıştırdıysanız
zaten bir kopyasını almış oldunuz).
Bu eğitmenin, kullanarak öğretmeye ayarlandığını unutmamak önemlidir. Bu şu
anlama gelir; komutları öğrenmek için doğru bir şekilde çalıştırmanız gerekir.
Eğer sadece yazılanları okursanız komutları unutursunuz.
Şimdi Shift-Lock tuşlarınızın basılı olmadığına emin olun ve Ders 1.1'in
ekranı tamamen doldurması için j tuşuna yeterli miktarda basın.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 1.1: İMLECİ HAREKET ETTİRMEK
Ç.N: Tüm derslerde <ENTER> gördüğünüz yerde bu tuşa basmanız gerekir.
** İmleci hareket ettirmek için, h,j,k,l tuşlarına gösterildiği gibi basın. **
^
k İpucu: h tuşu soldadır ve sola hareket eder.
< h l > l tuşu sağdadır ve sağa hareket eder.
j j tuşu aşağı yönlü bir ok gibidir.
v
1. Yeterli hissedinceye kadar imleci ekranda hareket ettirin.
2. Aşağı tuşunu (j) tekrar edene kadar basılı tutun.
---> Şimdi, bir sonraki derse nasıl geçeceğinizi biliyorsunuz.
3. Aşağı tuşunu kullanarak, Ders 1.2'ye geçin.
Not: Eğer yazdığınız bir şeyden emin değilseniz, Normal kipe geçmek için <ESC> tuşuna basın.
Daha sonra istediğiniz komutu yeniden yazın.
Not: İmleç tuşları da aynı zamanda işe yararlar ancak hjkl tuşlarını kullanmaya alıştığınızda etrafta daha hızlı
hareket edersiniz.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 1.2: VIM'E GİRİŞ VE VIM'DEN ÇIKIŞ
!! NOT: Aşağıdaki adımları yapmadan önce, bu dersi tamamen okuyun.
1. <ESC> tuşuna basın (Normal kipte olmayı garantilemek için).
2. Yazın: :q! <ENTER>.
---> Bu düzenleyicinin yaptığınız değişiklikleri KAYDETMEDEN kapanmasını sağlar.
Eğer yaptıklarınızın kaydedilmesini istiyorsanız şunu yazın:
:wq <ENTER>
3. Kabuk istemcisini (shell prompt) gördüğünüzde, sizi bu eğitmene getiren
komutu yazın. Bu: vimtutor <ENTER> komutudur.
Normalde: vim tutor <ENTER> komutu kullanılır.
---> 'vim' vim düzenleyicisine gir anlamına gelir, 'tutor' ise açmak istediğiniz dosyadır.
4. Eğer bu adımları ezberlediyseniz ve kendinizden eminseniz, 1'den 3'e kadar olan adımları,
düzenleyiciden çıkmak ve yeniden girmek için uygulayın.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 1.3: METİN DÜZENLEME - SİLME
** Normal kipteyken imlecin altındaki karakteri silmek için x 'e basın.**
1. İmleci aşağıda işaretlenmiş (-->) satıra götürün.
2. Hataları düzeltmek için, imleci silinmesi gereken karakterin üzerine getirin
3. İstenmeyen karakteri silmek için x tuşuna basın.
4. Cümle düzelene kadar 2'den 4'e kadar olan adımları tekrar edin.
---> İinek ayyın üzzerinden attladı.
5. Şimdi satır düzeldi, Ders 1.4'e geçin.
NOT: Bu eğitmende ilerledikçe ezberlemeye çalışmayın, kullanarak öğrenin.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 1.4: METİN DÜZENLEME - EKLEME
** Normal kipteyken metin eklemek için i 'ye basın. **
1. İmleci aşağıdaki işaretlenmiş (-->) ilk satıra götürün.
2. İlk satırı ikincisinin aynısı gibi yapmak için, imleci eklenmesi gereken
metinden sonraki ilk karakterin üzerine götürün.
3. i 'ye basın ve gerekli eklemeleri yapın.
4. Her hata düzeltildiğinde <ESC> tuşuna basarak Normal kipe dönün.
Cümleyi düzeltmek için 2'den 4'e kadar olan adımları tekrar edin.
---> Bu metinde eksk.
---> Bu metinde birşey eksik.
5. Metin ekleme çalışmalarını yeterli görüyorsanız aşağıdaki özete geçin.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
DERS 1 ÖZET
1. İmleç hem ok tuşları hem de hjkl tuşları ile hareket ettirilir.
h (sol) j (aşağı) k (yukarı) l (sağ)
2. (Konsoldan) Vim'e girmek içn yazın: vim DOSYAİSMİ <ENTER>
3. Tüm değişiklikleri göz ardı edip vimden çıkmak için yazın:
<ESC> :q! <ENTER>
veya tüm değişiklikleri kaydetmek için yazın:
<ESC> :wq <ENTER>
4. İmlecin altındaki bir karakteri silmek için Normal kipte x yazın.
5. İmlecin altında metin eklemek için Normal kipte yazın:
i yazılacak metin <ESC>
NOT: <ESC> tuşuna basmak sizi Normal kipe götürür ya da istenmeyen tamamlanmamış bir komutu
iptal eder.
Şimdi Ders 2 ile devam edin.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 2.1: SİLME KOMUTLARI
** Bir kelimeyi silmek için dw yazın.**
1. Normal kipte olmakten emin olmak için <ESC> tuşuna basın.
2. İmleci aşağıdaki işaretlenmiş (-->) satıra götürün.
3. İmleci silinmesi gereken kelimenin başına götürün.
4. Kelimeyi silmek için dw yazın.
NOT: dw harfleri siz yazdıkça ekranın son satırında görülecektir.
Eğer yanlış bir şeyler yazarsanız, yeniden başlamak için <ESC> tuşuna basın.
---> Bu satırda çerez cümleye ait olmayan leblebi kelimeler var.
5. Cümle düzelene kadar adım 3 ve 4'ü tekrar edin, daha sonra Ders 2.2'ye gidin.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 2.2: DAHA FAZLA SİLME KOMUTU
** Satırı sonuna kadar silmek için d$ yazın.**
1. Normal kipte olmaktan emin olmak için <ESC> tuşuna basın.
2. İmleci aşağıdaki işaretlenmiş (-->) satıra götürün.
3. İmleci doğru olan satırın sonuna götürün. (Birinciden SONRA. )
4. Satırı sonuna kadar silmek için d$ yazın.
( d$ yazarken d'den sonra <ALT> ile beraber $ tuşuna basın)
---> Birileri bu satırın sonunu iki defa yazmış. Birileri bu satırın sonunu iki defa yazmış.
5. Neler olduğunu anlamak için Ders 2.3'e gidin.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 2.3: KOMUTLAR VE NESNELER
d silme komutu için biçim aşağıdaki gibidir:
[sayı] d nesne VEYA d [sayı] nesne
Burada:
sayı - komutun kaç defa çalıştırlacağı (isteğe bağlı, varsayılan=1).
d - silme komutu
nesne - komutun ne şekilde çalışacağı (aşağıda listlendi).
Nesnelerin kısa bir listesi.
w - Boşluğu da içererek, imleçten itibaren kelimenin sonuna kadar.
e - Boşluğu İÇERMEDEN, imleçten itibaren kelimenin sonuna kadar.
$ - imleçten satırın sonuna kadar.
NOT: Serüven sevenler için, Normal kipte iken, komut olmadan sadece nesnenin kendisine basmak
imleci yukardaki listede olduğu gibi hareket ettirecektir.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 2.4: 'KOMUT-NESNE'ye BİR İSTİSNA
** Bütün bir satırı silmek için dd yazın. **
Bütün bir satır silme sıklığından dolayı, Vi tasarımcıları bir satırı
tamamen silmek için iki d yazmanın daha kolay olacağına karar verdiler.
1. İmleci aşağıdaki tümceciğin ikinci satırına götürün.
2. Satırı silmek için dd yazın.
3. Şimdi de dördüncü satıra gidin.
4. İki satırı birden silmek için 2dd (sayı-komut-nesne'yi hatırlayın) yazın.
1) Güller kırmızıdır,
2) Çamur eğlenceli,
3) Menekşeler mavi,
4) Bir arabam var,
5) Saat bana söyler,
6) Şeker tatlıdır
7) Ve sen de öylesin
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 2.5: GERİ AL KOMUTU
** Son komutu geri almak için u , bütün bir satırı düzeltmek için U yazın.**
1. İmleci aşağıdaki işaretlenmiş (-->) satırdaki ilk hatanın üzerine götürün.
2. İlk istenmeyen karakteri silmek için x yazın.
3. Şimdi son çalıştırılan komutu geri almak için u yazın.
4. Bu sefer x komutunu kullanarak satırdaki tüm hataları düzeltin.
5. Şimdi satırı ilk haline çevirmek için büyük U yazın.
6. Şimdi U ve daha önceki komutları geri almak için birkaç defa u yazın.
7. Şimdi birkaç defa CTRL-R (CTRL'yi basılı tutarken R ye basın) yazarak geri almaları da geri alın.
---> Buu satıırdaki hataları düüzeltinn ve sonra koomutu geri alllın.
8. Bunlar son derece kullanışlı komutlardır. Şimdi Ders 2 Özete geçin.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
DERS 2 ÖZET
1. İmleçten itibaren bir kelimeyi silmek için yazın: dw
2. İmleçten itibaren bir satırı silmek için yazın: d$
3. Bütün bir satırı silmek için yazın: dd
4. Normal kipte bir komut biçimi şöyledir:
[sayı] komut nesne VEYA komut [sayı] nesne
burada:
sayı - komutun kaç kere tekrar edeceği
komut - ne yapılacağı, silmek için d olduğu gibi
nesne - komutun nasıl davranacağı, w (kelime), $ (satır sonu), vb gibi.
5. Önceki hareketleri geri almak için yazın: u (küçük u)
Bir satırdaki tüm değişiklikleri geri almak için yazın: U (büyük u)
Geri almaları geri almak için yazın: CTRL-R
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 3.1: KOY KOMUTU
** Son yaptığınız silme işlemini imleçten sona geri yerleştirmek için p yazın.**
1. İmleci aşağıdaki tümceciğin ilk satırına götürün.
2. Satırı silip Vim'in tamponuna yerleştirmek için dd yazın.
3. İmleci, silinmiş satırı nereye yerleştirmek istiyorsanız, o satırın ÜZERİNE götürün.
4. Normal kipteyken, satırı yerleştirmek için p yazın.
5. Tüm satırları doğru sıraya koymak için 2'den 4'e kadar olan adımları tekrar edin.
d) Sen de öğrendin mi?
b) Menekşeler mavidir,
c) Akıl öğrenilir,
a) Güller kırmızıdır,
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 3.2: YERLEŞTİR KOMUTU
** İmlecin altında bir karakter yerleştirmek için r yazın.**
1. İmleci aşağıdaki işaretlenmiş(--->) ilk satıra götürün.
2. İmleci satırdaki ilk hatanın üzerine götürün.
3. Hatayı düzeltmek için önce r ardından da doğru karakteri yazın.
4. İlk satır düzelene kadar adım 2 ve 3'ü tekrar edin.
---> Bu satıv yazılıvken, bivileri yamlış tuştara basmış.
---> Bu satır yazılırken, birileri yanlış tuşlara basmış.
5. Ders 3.2'ye geçin.
NOT: Unutmayın, ezberleyerek değil kullanarak öğrenin.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 3.3: DEĞİŞTİR KOMUTU
** Bir kelimenin tamamını veya parçasını değiştirmek için cw yazın.
1. İmleci aşağıdaki işaretlenmiş(--->) satıra götürün.
2. İmleci "sutar" daki u'nun üzerine yerleştirin.
3. Önce cw ardından doğru kelimeyi girin (bu durumda 'atır'.)
4. <ESC> tuşuna basın ve bir sonraki hataya gidin (değişmesi gereken ilk karakter.)
5. İlk cümle ikincisiyle aynı olana kadar adım 3 ve 4'ü tekrar edin.
---> Bu sutar değiştir komutu ile değişneli gereken birkaç petime içeriyor.
---> Bu satır değiştir komutu ile değişmesi gereken birkaç kelime içeriyor.
cw'nin sadece kelimeyi değiştirmediğini, aynı zamanda sizi insert kipine götürdüğüne de dikkat edin.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 3.4: c'Yİ KULLANARAK DAHA FAZLA DEĞİŞTİRME
** Değiştir komutu sil komutu ile aynı nesnelerle kullanılır.**
1. Değiştir komutu sil ile aynı yolla çalışır. Biçim şöyledir:
[sayı] c nesne VEYA c [sayı] nesne
2. Nesneler de aynı zamanda aynıdır. Örneğin w (word), $ (satır sonu), vb. gibi.
3. Aşağıdaki işaretlenmiş(--->) ilk satıra gidin.
4. İmleci ilk hataya götürün.
5. Satırın geri kalan kısmını ikincisi gibi yapmak için c$ yazın ve daha sonra <ESC> tuşuna basın.
---> Bu satırın sonu düzeltilmek için biraz yardıma ihtiyaç duyuyor.
---> Bu satırın sonu düzeltilmek için c$ komutu kullanılarak yardıma ihtiyaç duyuyor.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
DERS 3 ÖZET
1. Silinmiş olan bir metini geri yerleştirmek için p yazın. Bu silinmiş metini
imleçten hemen SONRA geri yerleştirir (eğer bir satır silinmişse hemen imleçten sonra, alta
yerleştirilecektir)
2. İmlecin altındaki karakteri değiştirmek için önce r ardından da
asıl karakteri yazın.
3. Değiştir komutu belirlenen nesneyi, imleçten nesnenin sonuna kadar değiştirme imkanı verir.
Örneğin, bir kelimeyi imleçten sonuna kadar değiştirmek için cw , bir satırın tamamını
değiştirmek içinse c$ yazın.
4. Değiştir için biçim şöyledir:
[sayı] c nesne VEYA c [sayı] nesne
Şimdi bir sonraki derse geçin.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 4.1: KONUM VE DOSYA DURUMU
** Dosya içerisindeki konumunuzu ve dosyanın durumunu görmek için CTRL-g yazın. **
** Dosya içerisindeki bir satıra gitmek için SHIFT-g yazın. **
Not: Adımlardan herhangi birini yapmadan önce dersin tamamını okuyun!!
1. Ctrl tuşunu basılı tutun ve g'ye basın. Dosyanın sonunda dosya ismini ve bulunduğunuz konumu
gösteren bir durum satırı görünecektir. Adım 3 için satır numarasını
unutmayın.
2. Dosyanın sonuna gitmek için shift-G 'ye basın.
3. Daha önce bulunduğunuz satır numarasını yazın ve daha sonra shift-G 'ye basın.
Bu sizi daha önce bulunduğunuz ve Ctrl-g 'ye bastığınız satıra geri götürecektir.
(Sayılar yazılırken ekranda GÖRÜNMEYECEKLERDİR.)
4. Yapabileceğinizi düşündüğünüzde, adım 1'den 3'e kadar yapın.
Ç.N: Bu kısım orijinal metinde de biraz eksik anlatılmış gibi. Bir satır hakkında bilgi almak için
Ctrl-g'yi kullanın. Herhangi bir satıra gitmek içinse, önce satır numarasını yazın ve ardınan
shift-g'ye basın. Satır numarası girmeden basılan shift-g sizi satır sonuna götürür.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 4.2: ARAMA KOMUTU
** Bir kelime öbeğini aramak için / ile beraber kelime öbeğini girin. **
1. Normal kipteyken / karakterini yazın. Komut bölümü yerine / karakterinin ve
imlecin ekranın sonunda göründüğüne dikkat edin.
2. Şimdi, 'hatttaa' yazıp <ENTER> 'a basın. Bu sizin aramak istediğiniz kelime.
3. Aynı kelime öbeğini tekrar aramak için, basitçe n yazın.
Aynı kelime öbeğini zıt yönde aramak için, Shift-N yazın.
4. Eğer zıt yöne doğru bir arama yapmak istiyorsanız, / komutu yerine
? komutunu kullanın.
---> "hatttaa" hatayı yazmanın doğru yolu değil; hatttaa bir hata.
Not: Arama dosyanın sonuna ulaştığında, tekrar baştan başlayacaktır.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 4.3: UYAN PARANTEZ ARAMASI
** Uyan bir ),] veya } bulmak için % yazın. **
1. İmleci işaretli (--->) satırdaki herhangi bir (, [ veya { karakterinin
üzerine götürün.
2. Şimdi % karakterini yazın.
3. İmleç uyan parantez veya ayracın üzerine gider.
4. Uyan ilk parantezin üzerine geri dönmek için yine % yazın.
---> Bu ( içerisinde ('ler, ['ler ] ve {'ler } bulunan bir satırdır. ))
Not: Bu içerisinde uymayan parantezler bulunan bir programın yanlışını ayıklamak için
son derece yararlıdır.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 4.4: HATALARI DÜZELTMEK İÇİN BİR YOL
** 'eski' yerine 'yeni' yerleştirmek için :s/eski/yeni/g yazın. **
1. İmleci aşağıdaki işaretli (--->) satıra götürün.
2. :s/buu/bu yazıp <ENTER> 'a basın. Bu komutun sadece satırdaki ilk karşılaşmayı
düzelttiğine dikkat edin.
3. Şimdi genel olarak satırdaki tüm değişikliği yapmak için :s/buu/bu/g yazın.
---> Buu birinci, buu ikinci, buu üçüncü bölüm.
4. İki satır arasındaki bir karakter katarının tümünü değiştirmek için,
:#,#s/eski/yeni/g yazın, burada #,# iki satırın sayılarıdır.
Tüm dosyadaki karşılaşılan kelimeleri değiştirmek için :%s/eski/yeni/g yazın.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
DERS 4 ÖZET
1. Ctrl-g sizin dosyadaki konumunuzu ve dosya durumunu gösterir.
Shift-G dosyanın sonuna gider. Shift-G 'den önce bir sayı yazılırsa, o satıra
gidilir.
2. Bir sözcük öbeğinden önce / yazmak, İLERİ yönde o öbeği aratır.
Bir sözcük öbeğinden önce ? yazmak, GERİ yönde o öbeği aratır.
Bir aramadan sonra, aynı yöndeki bir sonraki karşılaşmayı bulmak için n ,
veya zıt yöndekini bulmak için Shift-N yazın.
3. İmleç bir (,),[,],{,} parantezi üzerindeyken % yazmak, uyan diğer eş parantezi bulur.
4. Bir satırdaki ilk 'eski'yi 'yeni' ile değiştirmek için :s/eski/yeni yazın.
Bir satırdaki tüm 'eski'leri 'yeni' ile değiştirmek için :s/eski/yeni/g yazın.
İki satır arasındaki öbekleri değiştirmek için :#,#s/eski/yeni/g yazın.
(#'lar satır numaraları)
Bir dosyadaki tüm karşılaşmaları değiştirmek için :%s/eski/yeni/g yazın.
Her seferinde onay sorması için 'c' ekleyin. :%s/eski/yeni/gc
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 5.1: BIR DIŞ KOMUT ÇALIŞTIRMAK
** Bir dış komutu çalıştırmak için :! ve ardından istediğiniz dış komutu yazın. **
1. İmleci ekranın altına götürmek için alışık olduğunuz : komutunu yazın. Bu size
bir komut yazma imkanı verir.
2. Şimdi ! (ünlem) karakterini yazın. Bu size bir dış komut çalıştırma
imkanı verir.
3. Örnek olarak ! karakterini takiben ls yazın ve <ENTER>'a basın. Bu size
o anda bulunduğunuz dizindeki dosyaları gösterecektir. Veya ls çalışmazsa :!dir
komutunu kullanın.
Not: Herhangi bir dış komutu bu yolla çalıştırmak mümkündür.
Not: Tüm : komutlarından sonra <ENTER> tuşuna basılmalıdır.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 5.2: DOSYA YAZMAYA DEVAM
** Dosyaya yapılan değişikliği kaydetmek için, :w DOSYAİSMİ yazın. **
1. Bulunduğunuz dizini listelemek için :!dir veya :!ls yazın.
Komuttan sonra <ENTER> tuşuna basıcağınızı zaten biliyorsunuz.
2. Mevcut olmayan bir dosya ismi seçin, örneğin DENEME.
3. Şimdi :w DENEME yazın (DENEME sizin seçtiğiniz dosya ismi).
4. Bu tüm dosyayı (Vim Tutor) DENEME isminde başka bir dosyaya yazar.
Bunu doğrulamak için, :!dir yazın ve yeniden bulunduğunuz dizini listeleyin.
Not: Eğer Vim'den çıkıp kaydettiğiniz DENEME dosyasını açarsanız, bunun kaydettiğiniz
vimtutor'un gerçek bir kopyası olduğunu görürsünüz.
5. Şimdi dosyayı şu komutları vererek silin (MS-DOS) :!del DENEME
(veya UNIX) :!rm DENEME
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 5.3: SEÇMELİ YAZ KOMUTU
** Dosyanın bir bölümünü kaydetmek için, :#,# w DOSYAİSMİ yazın. **
1. Bir kez daha bulunduğunuz dizini görmek için :!dir veya :!ls yazın,
ardından DENEME gibi uygun bir dosya ismi seçin.
2. İmleci bu sayfanın başına götürün ve ardından CTRL-g'ye basarak satır numarasını
öğrenin. BU NUMARAYI UNUTMAYIN!
3. Şimdi sayfanın sonuna gidib ve yine CTRL-g'ye basarak satır numarasını
öğrenin. BU NUMARAYI DA UNUTMAYIN!
4. Bir dosyaya sadece bir bölümü kaydetmek için, :#,# w DENEME yazın. #,# sizin
baktığınız sayılar (üst,alt) ve DENEME dosyanızın ismidir.
5. Yine, :!dir yazarak dosyanın orada olduğuna bakın ama SİLMEYİN.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 5.4: DOSYALARI BİRLEŞTİRMEK-BÖLÜM EKLEMEK
** Bir dosyanın içeriğini eklemek için :r DOSYAİSMİ yazın. **
1. DENEME dosyanızın önceden bulunduğundan emin olmak için :!dir yazın.
2. İmleci bu sayfanın başına yerleştirin.
NOT: Adım 3'ü uyguladıktan sonra Ders 5.3'ü görüyor olacaksınız. Daha sonra bu
derse sayfasına dönün.
3. Şimdi DENEME sayfasını :r DENEME yazarak aktarın.
NOT: Aktardığınız dosya imlecinizin hemen altına eklenecektir.
4. Dosyanın eklendiğini görmek için, geriye gidin. Ders 5.3'ten iki kopya
olduğunu göreceksiniz; asıl ve kopya olanı.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
DERS 5 ÖZET
1. :!komut bir dış komut çalıştırır.
Bazı yararlı örnekler:
(MS-DOS) (Unix)
:!dir :!ls - bir dizini listeler.
:!del DOSYA :!rm DOSYA - DOSYA'yı siler.
2. :w DOSYAİSMİ o anki Vim dosyasını diske DOSYAİSMİ ile kaydeder.
3. :#,#w DOSYAİSMİ # ile # satır arasını DOSYAİSMİ ile kaydeder.
4. :r DOSYAİSMİ imlecin altından başlayarak DOSYAİSMİ isimli dosyanın içeriğini ekler.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 6.1: AÇ KOMUTU
** İmlecin aşağısına bir satır açmak ve Insert kipine geçmek için o yazın. **
1. İmleci aşağıdaki işaretlenmiş (--->) satıra götürün.
2. İmlecin aşağısına bir satır açmak ve Insert kipine geçmek için
o (küçük harfle) yazın.
3. Şimdi işaretlenmiş satırı kopyalayın ve Insert kipinden çıkmak için <ESC>
tuşuna basın.
---> o yazdıktan sonra imlec açılan satıra gidicek ve Insert kipine geçilecek.
4. İmlecin üzerinde bir satır açmak için, basitçe büyük O yazın. Bunu aşağıdaki
satırda deneyin.
Bu satırın üzerine bir satır açmak için imleç bu satırdayken Shift-o yazın.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 6.2: EKLE KOMUTU
** İmleçten sonra metin eklemek için a yazın. **
1. İmleci aşağıdaki işaretlenmiş (--->) satırın sonuna götürmek için
Normal Kipteyken $ yazın.
2. İmlecin altındaki karakterden sonra metin eklemek için a (küçük harfle) yazın.
(Büyük A satırın sonuna ekler).
3. Şimdi ilk satırı tamamlayın. Ekle komutunun Insert kipiyle aynı işi yaptığına
dikkat edin. Tek fark metinin eklendiği yer.
Ç.N: Eğer a yazarsanız imlecin altındaki karakterden hemen sonra ekleme yapabilirsiniz.
Eğer Shift-a yazarsanız imleç satır sonuna gidecek ve hemen ardına ekleme yapabileceksiniz.
Doğal olarak bizim örneğimizde Shift-A'yı kullanmak daha güzel olacaktır. Önce $ ardınan a
yazmamıza gerek kalmaz.
---> Bu satırda çalışabilirsiniz
---> Bu satırda çalışabilirsiniz. Çalışırken metin eklemeyi kullanın.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 6.3: BİR BAŞKA DEĞİŞTİR KOMUTU
** Birden fazla karakter değiştirmek için büyük R yazın. **
1. İmleci aşağıdaki işaretli (--->) satırların ilkine götürün.
2. İmleci işaretli olan ikinci satırdakinden farklı olan ilk kelimenin
başına götürün. ( "tuşları" kelimesi )
3. Şimdi büyük R yazın ve ilk satırı ikincisinin aynısı yapmak için
eski metinin üzerinden yenisini yazın. Siz yazdıkça metin değişecektir.
---> Bu satırı ikincisinin aynısı yapmak için tuşları kullanın.
---> Bu satırı ikincisinin aynısı yapmak için R yazın ve metini girin.
4. Çıkmak için <ESC> tuşuna bastığınızda, değişmemiş metinin aynen
kaldığına dikkat edin.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 6.4: SET SEÇENEĞİ
** Bir seçenek ayarlayın , böylece bir arama veya değiştirme **
** durumu görmezden gelsin. **
1. 'ignore' kelimesini aramak için:
/ignore
yazın.
Bunu n tuşuna basarak birkaç kez tekrar edin
2. :set ic yazarak 'ic' (Ignore case) ayarını seçin.
3. Tekrar n tuşuna basarak 'ignore' kelimseini arayın.
n tuşuna basarak bu aramayı birden çok defa tekrar edin.
4. :set hls is yazarak 'hlsearch' ve 'incsearch' ayarlarını seçin.
5. /ignore yazarak arama komutunu tekrar verin ve ne olacağını görün.
6. Karşılaşma vurgularını iptal etmek için,
:nohlsearch yazın.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
DERS 6 ÖZET
1. o yazmak imlecin altında bir satır açar ve imleci bu açılmış satıra
Insert kipinde yerleştirir.
Büyük O yazmak imlecin üzerinde bir satır açar.
2. İmlecin üzerindeki karakterden hemen sonra metin eklemek için a yazın.
Büyük A yazmak hemen satır sonuna giderek metin eklemeye hazır hale getirir.
3. Büyük R yazmak Değiştir kipine girer ve çıkmak için <ESC> tuşuna
basılana kadar sizi bu kipte bırakır.
4. ":set xxx" yazmak "xxx" seçeneğini ayarlar.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 7: ÇEVİRİMİÇİ (ON-LINE) YARDIM KOMUTLARI
** Çevirimiçi yardım sistemini kullanın **
Vim geniş bir çevirimiçi yardım sistemine sahiptir. Başlamak için şu üçünü
deneyebilirsiniz.
- (eğer sahipseniz) <HELP> tuşuna basın
- (eğer sahipseniz) <F1> tuşuna basın
- :help yazın ve <ENTER> tuşuna basın
Yardım penceresini kapatmak için :q yazıp <ENTER> tuşuna basın.
":help" komutuna değişken (argüman) vererek herhangi bir konu hakkında
yardım alabilirsini. Şunları deneyin (<ENTER> tuşuna basmayı unutmayın) :
:help w
:help c_<T
:help insert-index
:help user-manual
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ders 8: BİR BAŞLANGIÇ BETİĞİ OLUŞTURUN
** Switch on Vim features **
** Vim'in özelliklerine bakın **
Vim Vi'dan çok daha fazla özelliğe sahiptir fakat birçoğu öntanımlı olarak kapalıdır.
Daha fazla özellik kullanabilmek için bir "vimrc" dosyası oluşturmalısınız.
1. "vimrc" dosyasını düzenlemeye başlayın, bu işletim sisteminize göre değişir:
Ç.N: (Bu komutu verdiğinizde eğer yoksa home dizininizde .vimrc isimli bir dosya oluşacaktır.
Bu dosyaya vimrc örnek dosyasını aktarmak için 2. adımdaki komutu kullanacaksınız. Bu yüzden
vimrc dosyanızı düzenlemeden önce aşağıdaki adımların hepsini okuyun ve komutları hatırlayın.)
:edit ~/.vimrc Unix için
:edit $VIM/_vimrc MS-Windows için
2. Şimdi örnek "vimrc" dosyasını okuyun
:read $VIMRUNTIME/vimrc_example.vim
3. Dosyayı kaydedin ve çıkın
:write
:q
Vim'i bir dahaki sefer çalıştırdığınızda sözdizim (sytax) vurgusu kullanılacaktır.
Tüm tercih ettiğiniz ayarları bu "vimrc" dosyasına ekleyebilirsiniz.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Burada Vim Eğitmeni tamamlanmış oldu. Eğitmendeki amaç Vim düzenleyicisi hakkında
kısa bir bilgi vermek ve onu kolayca kullanmanızı sağlamaktı. Vim'in tamamını öğretmek
çok zordur zira Vim birçok komuta sahiptir.Bundan sonra :help user-manual" komutu ile
kullanıcı kılavuzunu okumalısınız.
Daha fazla okuma ve çalışma için şu kitabı öneriyoruz:
Vim - Vi Improved - by Steve Oualline
Publisher: New Riders
Tamamiyle Vim için hazırlanmış ilk kitap. Özellikle ilk kullanıcılar için uygun.
Kitapta birçok örnek ve resim var.
http://iccf-holland.org/click5.html adresine bakabilirsiniz.
Bu kitap daha eskidir ve Vim'den daha çok Vi içindir ancak tavsiye edilir:
Learning the Vi Editor - by Linda Lamb
Publisher: O'Reilly & Associates Inc.
Vi hakkında bilmek isteyeceğiniz neredeyse herşeyin bulunduğu bir kitap.
6.Basım aynı zamanda Vim hakkında bilgi de içermekte.
Bu eğitmen Michael C. Pierce ve Robert K. Ware tarafından yazıldı,
Charles Smith tarafından sağlanan fikirlerle Colorado School Of Mines,
Colorado State University. E-mail: bware@mines.colorado.edu.
Vim için değiştiren : Bram Moolenaar.
Türkçeye çeviren : Serkan "heartsmagic" Çalış Yıl 2005
E-mail : adresimeyaz (at) yahoo com
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~